Článek
Vilu dal zbudovat Jaroslav Šimek a pojmenoval ji po své ženě. Opět se nejedná o nic mimořádného, bankéřů a jejich vil byl ve 20. letech spousta. Ovšem pohnutý osud čekal jeho mladší dceru Dagmar, starší, Martě, se podařilo v roce 1950 emigrovat do Austrálie. Dagmar byla o dva roky později zatčena a tím se jí naprosto změnil život. Současně byl zatčen její blízký přítel Ota Sekyrka, stejně jako ona mající výhrady k praktikám komunistů, vedoucím třeba k popravě Milady Horákové. Jak se vše seběhlo a co následovalo, to se můžete dočíst v mém rozhovoru s Pavlem Sekyrkou, jedním ze synů Oty, politického vězně, odsouzeného za údajnou velezradu. Strávil pak čtrnáct let v kriminále a uranových dolech, stejně tak dlouho si vězení užívala Dagmar. Té se v roce 1968 podařilo emigrovat za sestrou.
Když se po roce 1989 přiletěla do Písku podívat, našla komunisty vyvlastněnou vilu v dezolátním stavu. Jak vypadala vila dřív a jak později nabízí web Opuštěná místa:
Po Dagmar Šimkové je pojmenována i nedaleká lávka přes Otavu, kterou vyprojektoval Josef Pleskot. S tímto významným jihočeským architektem jsem se setkal i při vzpomínce na milicionáři zavražděného chlapce v srpnu roku 1969, i jsme za něj s manželkou uspořádali k 50. výročí oné vraždy pietu, na které jsme oba pro Českou televizi na události onoho roku zavzpomínali - já na Prahu r. 69 a pan architekt na Čížovou téhož roku:
Pohled z druhého břehu od lávky Dagmar Šimkové
Dnes, 29. července, slaví svátek Marta a stejnojmenná vila z toho jistě radost nemá, stejně jako lidé, kterým její osud není lhostejný, nebo jsou s její historií spjatí, jako třeba potomci Oty Sekyrky, bratři Antonín, Vlastimil, Pavel a Michael. Jak mi k tomu jeden z nich - Pavel, dnes napsal:
Co se vyhoření Vily Marta týká, jsme jím celá rodina zdrceni. Kdykoli jsem měl v Písku návštěvu, téměř vždy jsem ji zavedl i k vile Dagmar Šimkové - snad nejznámější české komunistické vězeňkyně, s jejímž osudem byl ten dům tak pevně spojen. Už proto ta vila měla žít. Ať už jako domov, muzeum, letní byt, skautská klubovna nebo cokoli jiného. Hlavně se v ní mělo svítit. To, že nakonec vyhořela, je jen bolestným završením tragického příběhu rodiny Šimků. Dagmar Šimková zemřela v roce 1995, náš otec Ota Sekyrka, s nímž si byla nejen díky podobnému osudu tak blízká, jen pár měsíců po sametové revoluci. Je určitě dobře, že se ani jeden z nich nedožil stavu objektu v posledních letech, stejně jako včerejší zkázy.
Nabízí se otázky, proč majitel, písecký zastupitel, nechal objekt chátrat, přestože měl, spíš údajně, v plánu vybudovat tam muzeum Dagmar Šimkové a namísto toho se stala vila sídlem bezdomovců. A ta náhoda, požáry řádí ve Francii i ve Španělsku, tak proč by ne v Písku? To vrtá hlavou většině místních, jak se lze dočíst v diskuzích kolem požáru s jejich výstupy, že je to pěkný pozemek s hezkým výhledem a jistě tam něco nového vyroste. Tak se necháme překvapit. Je v tomto případě Vox populi, vox Dei tím pravým hlasem, nebo je to jenom spekulace, daná však zjevně zkušeností.
Pár reakcí z Facebooku pro ty, kdo ho nemají:
Tak pan Anděl si mne ruce. Konečně dostane pojistku a pozemky okolo jsou taky v pohodě. Tohle je prasárna a ne bezdomovci. Pan Anděl je šmejd všech všech šemjdů. A co myslíte ukáže se pravda. Za mě určitě nikdy
Svalovat to na bezdomovce je strašně snadné, ale nedává to žádnou logiku. Kdo z nich by v červenci lezl na půdu zapalovat krovy a ničil si jediné místo, kde může přespat? Dole je tma a klid, hoří čistě střecha. Tady šel někdo najisto shora…
To říkám taky. Konečně lukrativní pozemky na prodej
Pan radní potřeboval lukrativní pozemek ne vilu
To není o smažkách ale o přístupu pana Anděla
Všechno se svede na bezdomovce a věc je vyřešená. Jenže zapálit dům „nechtěně“ není zrovna jednoduché. Zajímalo by mě, kolik případů za posledních deset let v Jihočeském kraji skutečně prokázalo, že si lidé bez domova omylem zapálili objekt, ve kterém přebývali. Pokud někdo tvrdí, že právě tohle je příčina tak rozsáhlého požáru, měl by pro to předložit přesvědčivé důkazy. Rozsah škod totiž vzbuzuje otázky, které si zaslouží důkladné vyšetření.Elegantní řešení. Tímto okamžikem padá závazek vilu opravit a vybudovat v ní muzeum. Škodu pokryje pojišťovna, objekt se zbourá a na lukrativním pozemku může majitel postavit nový dům, případně pozemek výhodně prodat. Zároveň tím zaniká i věcné břemeno, které bylo s pozemkem spojeno. Podobná situace už tu jednou byla v souvislosti s kasárnami.
Kdyby byl majitel co k čemu tohle by se nikdy nemuselo stát. Je to smutné! Lidé co v ní před lety žili se musí v hrobě obracet
Články o požáru:
