Článek
Autorem fotografií je Bohumír Mike Langmaier, Čuňas se občansky jmenuje František Stárek a o hudební zpestření se postaral Original Flašinetka Band.
Original Flašinetka Band - jak patrno, tak i duo může být band
O autorovi a jeho práci krátce pohovořil zmíněný chartista, politický vězeň a publicista František Čuňas Stárek, jedna z legend undergroundu u nás. Přinesl i ukázkové výtisky Voknovin, kde na titulní stránce jsou vesměs Langmaierovy fotografie (stejně jako doprovázejí mnohé články).
Čuňas (jinak i bývalý plukovník BIS) vypráví historku, jak jeli s Londýnem za Knížákem a proměnili králíka v lahev rumu
Když Čuňas zmínil výslech Švejka s dotazy na náročnost fotografování nádraží, možná místní - na vernisáž dorazili hojně i přespolní, měli povědomí, že ta budova hned přes ulici v časech, kdy sloužila jako kasárna, poskytovalo potěšení tam sloužit Jaroslavu Haškovi a později našemu panu prezidentovi. A jelikož přítomní rozhodně nebyli odkojenci Prognostického ústavu, těžko by někoho napadlo, že by jím mohl být sběratel protokolárních per - neznámo proč plebsem opovržlivě zvaný Kikina i přesto, že byl nachytán s údajnou milenkou, nebo dojetím nad mocí korunovačních klenotů vrávorající genetik, který měl vizi, že zkříží krtečka s pandou. A ani nešlo o současného prezidenta, kterému jsem coby novodobý pétépák budoval školu https://medium.seznam.cz/clanek/petr-hejna-tohle-se-o-budovani-skoly-kterou-absolvoval-nas-prezident-nikde-nedoctete-326085.
Samozřejmě tam vojnu absolvoval Václav Havel, člověk v mnohém za časů normalizace názorově souznívající s undergroudovým hnutím u nás a respektující vzdor jeho představitelů oficiální kultuře spojený s nepokořeností režimu.
Pozdrav našemu panu prezidentovi
Hlavní výstavní prostory s tématikou undergroundu jsou v podkroví věže i na schodišti k němu strmě stoupajícím, takže je jasné, že něco jako bezbariérový přístup nutno vyloučit. I já jsem s tím měl co dělat (asi jako Hujer s písemkou z matematiky).
Výstup sem dá zabrat
Oproti nádraží se lidé před Mikeovým objektivem hýbají
Z mnoha tam vystavených tváří i kapel zmíním třeba Londýna, Lábuse, Skaláka, Abbého, Krchovského…, Hally Belly, The Primitives Group… Chybět nemohl nedávno zesnulý Milan Knížák, kterému Mike tuto výstavu věnoval.
M. Knížák * V. Brabenec * S. Karásek
Pro některé je Knížák málem symbol undergroundu a osobitý umělec a veřejný odpůrce Babiše, pro jiné zase tím, kdo časem vše, co underground představuje, hrdě opustil a přátelstvím s prezidentem, který by jím byl rád navěky a nikdy jinak, podepsal pomyslnou smlouvu s ďáblem, s člověkem, který na svých narozeninách nechal vystupovat agenta StB Ronyho se svou psí smečkou, hrdě sám promluvil na Knížákově pohřbu - vládou Bureše (který jednou byl „hodnej estébák“ a pak nikdy nic nepodepsal) schváleném jako obřad se státními poctami. A proslov u posledního rozloučení měl také agent Olda. Není to trochu bizarní?
Nedávná stejnojmenná Langmaierova výstava v Táboře byla jednodenní, uspořádaná ve venkovním prostoru a spojená s charitativní sbírkou: https://www.youtube.com/watch?v=X2cQWsb7vj0
Celé setkání pokračovalo koncertem kapel Grumpy Git a Ďäblovi včelaři a jelikož se jednalo o underground, je logické, že místem činu nebylo podkroví a i když se jednalo o underground, nebylo nutno sestoupit do podzemí, posloužily k tomu prostory v přízemí galerie.
