Článek
Neotesaný, hrubý, pravomocně odsouzený, sexistický, vyšinutý, narcistický, fašistický, nacistický a bůhvíjaké další přívlastky připisují americká prodemokratická média v posledních týdnech Donaldu Trumpovi, kandidátovi na amerického prezidenta. Kontroverzní osoba je to určitě, který politik však není? Kdybych byl americkým občanem a mohl volit, volil bych právě jeho. Americké volební klání detailně sleduji, jelikož je to bezesporu nejdůležitější událost ovlivňující světové trhy a ovlivňuje většinu investičních rozhodnutí. Volil bych ho z důvodu jeho politického programu, jeho případné zvolení navíc může mít pozitivní dopad na mou profesi. Respektuji, že každý má jiné preference a mnozí by spíše hlasovali pro Kamalu Harris. Proto jsou volby svátkem demokracie. Pokud Donalda Trumpa zrovna nemusíte, máte se obávat, že jeho zvolením dojde ke konci světa? Rozhodně ne – uvedu několik argumentů, proč si myslím, že zvolení republikánského kandidáta může být lepší variantou.
Ekonomika
„Vše je jen o ekonomice, hlupáku.“ Tak by se dal parafrázovat slavný výrok poradce prezidenta Clintona, Jima Carvella, ve volebním klání roku 1992. Na konci dne každého nejvíce zajímá, zda má v kapse dostatek peněz a ideálně více, než jich měl včera. Americká ekonomika sice v současnosti vykazuje celkem solidní růst, ten je však tažen astronomickým deficitem federálního rozpočtu ve výši 6,4 % HDP ročně, který byl naposledy takto vysoký v době druhé světové války nebo Covidu. Amerika však nyní není ve válce, nýbrž se jen současná administrativa snaží udržet ekonomiku v chodu do prezidentských voleb. Ekonomika je totiž to, co volby rozhoduje. Nevolil bych kandidáta, který za účelem vlastního profitu doslova ničí svoji zemi. Vysoké fiskální výdaje totiž tlačí nahoru inflaci, se kterou bojuje americká centrální banka FED. Je to začarovaný kruh – FED drží vysoké sazby, čímž dusí soukromý sektor a výrazně ztěžuje život běžným Američanům a inflace stále neustupuje (oficiálně ano, ale je třeba podívat se na zásahy do spotřebního koše), jelikož americká vláda pumpuje miliardy dolarů do ekonomiky skrz fiskální stimuly. Tím drží nezaměstnanost nízko a ekonomiku v chodu, ale za cenu toho, že americký pracující chudne, struktura pracovních míst se horší a zadělává se jen na větší problém v budoucnu. Americká pracující třída je drcena vysokou inflací a ztráta životní úrovně pracujících je vidět na každém rohu. Inflaci a s ní spojenou ztrátu životní úrovně ostatně můžeme pozorovat i u nás – je to globální fenomén vyvolaný více než deseti lety nulových sazeb a následným covidovým šokem. Donald Trump slibuje osekání státního aparátu a úlevu pracujícím Američanům skrz snižování daní. Jsem pravicově zaměřený a věřím v minimální stát a nízké daně, snížení daní a zmenšení státu by mě tedy k volbě přesvědčila sama o sobě.
Bezpečnost NATO, válka na Ukrajině a cla
Pro Evropana je nejzásadnější pohled nového prezidenta na roli Spojených států při zajišťování bezpečnosti v Evropě a na Blízkém východě spolu s otázkou uvalení obchodních cel. Při posledním prezidentství Donalda Trumpa došlo k zavedení cel a zahájení obchodní války mezi Evropskou unií a Spojenými státy. V současnosti Evropská komise neprozřetelně šlape na paty americkým IT firmám (Apple, X, Microsoft a další), čímž poškozuje jak evropského spotřebitele, tak evropsko-americké vztahy, což může rozpoutat další obchodní válku. Za posledních 8 let jsme však silně ztratili na mezinárodní relevanci, proto si nemyslím, že by Donald Trump nebo snad Spojené státy mohli něco získat obchodní válkou s námi. Zaměří se na Čínu, což naši ekonomickou kondici možná zhorší, ale problémy, kterým čelíme – drahá energie, nepružný trh práce, dotační ekonomika, přebujelá byrokracie a regulace, vysoké zdanění, si způsobujeme sami a jsou nezávislé na tom, kdo sedí v Bílém domě.
Ohledně bezpečnosti je často propíraný Trumpův přístup k válce na Ukrajině. O přístupu USA a západních spojenců k ukrajinskému konfliktu by se daly popsat stovky stran textu. Současná administrativa a představitelé západních velmocí rezolutně vyjádřili Ukrajině podporu v její obranné válce proti Rusku. Ruská federace dle světové banky v roce 2023 vytvořila hrubý domácí produkt ve výši 2 bilionů dolarů, má tedy zhruba 6× větší ekonomiku než Česká republika, poloviční ekonomiku jako Německo a zhruba stejně velkou ekonomiku jako Itálie. To, že ruského trpaslíka, kterým bezesporu je, nedokážeme spojenými evropskými silami zašlapat do země, je ostuda. Fakt, že největším dárcem bojové techniky Ukrajincům jsou Spojené státy, svědčí o neochotě Evropanů Rusko porazit.
Bez toho, abychom se v Evropě sami zasadili o vlastní bezpečnost, nemůžeme po Spojených státech chtít, aby ji neomezeně garantovali. Bohatí a silní jsme na to dost, jen nám chybí vůle a radši peníze utrácíme za sociální stát. Preferovat jednoho nebo druhého kandidáta podle toho, zda bude za Evropany suplovat řešení bezpečnosti v regionu, je velice sobecké. Jako americký volič bych nechtěl, aby moje daně financovali bezpečnost nejbohatšímu regionu světa, který svým občanům poskytuje veřejnou zdravotní péči a penze, zatímco Američanům nedává vyjma národní bezpečnosti téměř nic. Navíc přístup současné administrativy pod taktovkou prezidentova poradce pro národní bezpečnost Sullivana je tristní. Rusko, Írán a Severní Korea vycítili slabost a napadly americké spojence (Izrael) a státy, kterým Spojené státy garantují bezpečnost (Ukrajina), přičemž se Spojené státy nezmohly na adekvátní reakci. Nedá se tedy postavit najisto, že bude Trumpovo zvolení pro ukrajinskou bezpečnost negativní.
Trump představuje tradičního kandidáta s příklonem k izolacionismu – „America first“. Jeho minulé volební období a zejména to, jak se angažoval na Blízkém východě a udržel jak Putina, tak čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v šachu, ukazují, že mezinárodní politika mu šla lépe než Bidenově nebo Obamově administrativě. Za Trumpovi vlády se nerozhořela žádná důležitá válka, do které by se Spojené státy musely zapojit. Vzpomeňme na Obamu, během jehož volebního období došlo k arabskému jaru a naprostému rozpadu bezpečnosti v severní Africe a na Blízkém východě včetně vzniku Islámského státu. Zároveň došlo k začátku války na Ukrajině a anexi Krymu. Za Bidenovi administrativy se Čína cítí dostatečně silná na to, aby blokovala Taiwan a cvičila na jeho anexi, Rusko již otevřeně válčí s Ukrajinou a Írán a jeho spojenci podnikají teroristické útoky a střílí rakety na Izrael. Pochybuji, že se bezpečnostní situace pod Trumpovým vedením může zhoršit. Spíše naopak.
Kontroverze
Donald Trump byl v posledních letech mediálně vykreslován značně negativně. Od už dnes zapomenutého „grab them by the pussy“ po nedávné obvinění ze sexuálního zneužívání a další věci. Nejvážnější jsou z mého pohledu obvinění z pokusu o převrat po minulých prohraných volbách. Přesto si nemyslím, že je nebezpečím pro demokracii. Z jednoduchého důvodu. Donald Trump už 4 roky vládl a jako nebezpečí pro demokracii se neukázal. Ano, některé okamžiky, zejména po minulých volbách, byly kontroverzní a jeho zapojení do útoku na kapitol je diskutabilní. Na druhou stranu se můžeme podívat na útoky a obsazování měst z řad příznivců hnutí black lives matter, případně palestinských aktivistů a vidíme, že míra násilí a ohrožení bezpečnosti a demokratického režimu, které se při nich dopouštějí, je často stejná, ne-li vyšší než při událostech z 6. ledna, přičemž demokraté ani jim stranící média nemají s těmito aktivitami problém. Netvrdím a tvrdit nebudu, že Trumpovo chování je v pořádku. Mnoho z jeho výroků mi přijde odporných a jeho jednání po minulých volbách neschvaluji. Problém však je, že některá média jeho skandály tak často a výrazně nafukovala, až jejich názor ztratil jakoukoli relevanci a vliv na americkou veřejnost. I z toho důvodu je dnes nejpoužívanějším zdrojem informací sociální síť X, jejíž majitel Elon Musk Donalda Trumpa silně podporuje. Donald Trump není žádný svatoušek. Ostatně bylo by naivní si myslet, že někdo, kdo usiluje o pozici nejmocnějšího člověka planety, bude vzorem altruismu a sebeobětování.
Závěr
V mém případě je důvod, proč preferuji vítězství Donalda Trumpa jednoduchý – provozuji kryptoměnový hedge fond (obdoba fondu kvalifikovaných investorů) a mezi naše investory patří lidé a instituce z celého světa, Spojené státy americké nevyjímaje. Současná administrativa je pod vedením Garyho Genslera, šéfa americké komise pro cenné papíry (SEC), vůči kryptoměnovým projektům velice nepřátelská. Donald Trump má ke kryptoměnám mnohem pozitivnější přístup, a pokud vyhraje, investorská veřejnost očekává výrazný přísun kapitálu (nejen) do světa kryptoměn, z čehož budu přímo profitovat. Můj důvod pro podporu Donalda Trumpa je tedy zcela racionální a pragmatický a vychází z reálného očekávání změny politiky, která bude mít přímý velice pozitivní dopad na můj život. Chápu, že pro většinu lidí jsou finanční trhy a kryptoměny druhořadým tématem.
Výše jsem popsal důvody, proč bych Trumpa jako americký občan volil a pokusil jsem se popsat, proč Trumpovo zvolení nebude žádnou katastrofou. Čím jsem se nezabýval je to, že ve volbách jde o souboj konzervatismu a liberální/woke ideologie. Trumpa podporují zejména bílí Američané a muži, Kamalu Harris ženy a menšiny. Odmítám myšlenku, že bychom se měli rozhodovat podle toho, jakou má kdo barvu kůže nebo pohlaví. Ani si nemyslím, že rozhodující by měl být přístup kandidáta k tomu, zda podporuje či nepodporuje pozitivní diskriminaci nebo zda je zastáncem zelené ideologie. Nemyslím si totiž, že by v tomto ohledu měl hrát stát rozhodující roli, nýbrž jen reflektovat vývoj společnosti. Mnoho lidí to samozřejmě vnímá jinak. Data z polymarketu, na kterém mohou lidé sázet na to, který kandidát vyhraje, ukazují na drtivé vítězství Trumpa. V tomto ohledu mě zaujalo, co pronesla jedna datová vědkyně, se kterou jsem minulý týden diskutoval na panelu na konferenci v Miami, konkrétně: „na americké volby sází v drtivé většině muži, výsledek na polymarketu tedy reflektuje jen to, jak si američtí muži myslí, že budou hlasovat americké ženy.“ Za pár dní proto můžeme být překvapeni.
