Bezdomovce z lidí dělá především stát, prostřednictvím své sociální politiky

Otázka bezdomovectví zasahuje do hlubin našeho společenského vědomí a vyvolává pocity bolesti, lítosti a někdy i nechápavého hněvu. Tato otázka je, bohužel, stále relevantní a v České republice se stává stále naléhavější.

Podle posledních statistik je v České republice zhruba 68 500 lidí bez domova. To je 68 500 lidí, kteří nemají kde spát, kteří nemají základní jistoty a kteří jsou vystaveni nejtvrdším podmínkám, jaké si můžeme představit. Jak se to mohlo stát? Jak jsme došli k tomuto bodu, kdy takto vysoký počet lidí nemá kde žít? Odpověď je jednoduchá, ale přitom strašně zarážející: špatná politika státu.

Lidé často naivně předpokládají, že bezdomovectví je volbou životního stylu, ale pravda je mnohem složitější a mnohem bolestivější. Stojíme před systémem, který vytváří a udržuje bezdomovectví, místo aby ho řešil. Místo aby poskytoval prostředky a podporu těm, kteří to nejvíce potřebují, naše vláda zůstává vlažná a pasivní.

Tento příspěvek se nesnaží jen osvětlit tuto otázku, ale také poukázat na skutečnost, že za bezdomovectvím nestojí jen individuální nezodpovědnost nebo špatné životní rozhodnutí. Za bezdomovectvím stojí systém, který opomíjí ty, kteří se nemohou postarat sami o sebe, a nechává je na pospas drsným životním podmínkám.

Bezdomovectví je ve své podstatě důsledkem špatné politiky. Je to otázka selhání státu, který by měl chránit (je to jeho prvořadá povinnost) a podporovat své občany. Je to odkaz na nedostatečný sociální systém, který nedokáže poskytnout adekvátní podporu a pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují. Je to volání o pomoc, které je přehlíženo a ignorováno.

Hlavní příčiny bezdomovectví

Ztráta zaměstnání je jednou z hlavních příčin bezdomovectví. Je to okamžik, kdy se život jedince obrátí vzhůru nohama a jeho cesta k bezdomovectví se mnohdy stane nevyhnutelnou.

Když člověk ztratí zaměstnání, ztrácí nejen pravidelný příjem, ale také jistotu a strukturu, kterou mu práce poskytovala. Náhlá ztráta zaměstnání často vyvolává pocit zoufalství a bezmocnosti. Bez zajištění stabilního příjmu se nájemné, účty za energie, jídlo a další nezbytné výdaje mohou rychle sejít do nesplaceného dluhu, který může vést k vystěhování z bydlení.

Podívejme se na statistiky. V České republice se podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2019 ztráta zaměstnání stala hlavní příčinou bezdomovectví pro 35 % lidí bez domova. To je alarmující číslo a ukazuje, jak je zranitelné naše obyvatelstvo vůči finančním krizím.

Příběh Jirky, bezdomovce z ulice Křenová v Brně, je jedním z těch, které ilustrují, jak může ztráta zaměstnání vést k bezdomovectví. Když byl propuštěn z továrny, kde pracoval více než dvacet let, najednou se ocitl v tíživé finanční situaci. Byl sám, bez rodiny, která by mu mohla pomoci, a neměl úspory. Jeho nájem byl tak vysoký, že bez pravidelného příjmu nemohl platit. V důsledku toho byl vystěhován a ocitl se na ulici.

Ztráta zaměstnání je často začátkem domino efektu, který vede k bezdomovectví. Nejde jen o finanční ztrátu, ale také o ztrátu sebevědomí a sociální sítě (v pravém smyslu významu slov). Lidé často ztrácejí naději a motivační sílu k tomu, aby se postavili na nohy.

Tato skutečnost by měla být závažným upozorněním pro naši společnost i státní orgány. Musíme posílit sociální sítě a instituce, které pomáhají lidem v těchto situacích. Musíme bojovat za lepší pracovní podmínky a sociální jistoty, aby lidé po ztrátě zaměstnání neupadli do chudoby a bezdomovectví.

Rozvod nebo rozpad rodiny je častý spouštěč bezdomovectví

Berme v úvahu následující scénář. Jsou Vánoce, rodina se shromáždila u stolu, je tu radost a pohoda. Avšak za zdmi, venku, na ulici v chladném a nevlídném světě, jsou lidé, kteří ztratili svůj domov, svou rodinu a všechno, co kdy měli. Proč? Možná právě kvůli rozvodu nebo rozpadu rodiny.

Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd jsou tito lidé často zadluženi a ztratili své bydlení právě kvůli finanční nestabilitě, která může být výsledkem rozvodu nebo rozpadu rodiny. Rozvod je bolestivý proces, který může způsobit značné finanční potíže, zejména pokud jeden z partnerů byl finančně závislý na druhém. Náklady na právní služby, rozdělení majetku a nové náklady na samostatné bydlení mohou rychle vést k finanční katastrofě.

V České republice se počet rozvodů každoročně zvyšuje. V roce 2015 bylo 26 922 rozvodů, což je o 7,6 % více než v předchozím roce. Toto číslo se v průběhu let neustále zvyšuje a může být jedním z hlavních důvodů nárůstu počtu bezdomovců. Klidně to zítra můžete být vy, nebo vaše bývalá manželka, manžel, syn, dcera.

Nemusí jít vždy o přímou souvislost, kdy rozvod okamžitě vede k bezdomovectví. Často se jedná o postupný proces, kdy se člověk nejprve ocitá v obtížné finanční situaci, která se postupně zhoršuje až do bodu, kdy už není možné uhradit nájem, hypotéku nebo jiné náklady spojené s bydlením.

Představte si, že jste byli celý svůj život finančně závislí na partnerovi a náhle se ocitáte sami, bez jakékoliv finanční podpory. Jste vystaveni nákladům na bydlení, které jste dříve sdíleli a nyní je musíte pokrýt sami. Podle studie z roku 2019 se 36 % žen, které prošly rozvodem, ocitlo v finančních potížích. Toto číslo je alarmující, protože ukazuje, jak může rozvod způsobit finanční nestabilitu a potenciálně vést k bezdomovectví.

Rozvod nebo rozpad rodiny není jediným důvodem bezdomovectví. Ale je to jeden z faktorů, který může vést k ztrátě domova a je třeba ho řešit společně s ostatními příčinami. Bezdomovectví je složitý sociální problém, který vyžaduje komplexní řešení. Ale pochopení různých příčin, jako je rozvod, je prvním krokem k nalezení účinných řešení.

Zadlužení (úvěr, hypotéka) je hlavní problém, který mnoho lidí opomíjí

Když se řekne „bezdomovec“, mnozí z nás si představí osobu závislou na drogách nebo alkoholu, která se rozhodla žít na ulici. Ale z výše uvedené studie vyplývá, že převážná část bezdomovců na ulicích skončila kvůli špatné finanční situaci a zadlužení. Je to těžké pochopit, že by mohla být realita tak krutá.

Dalším z důvodů, proč lidé skončí bez domova, je špatné hospodaření nebo častěji velmi nízké mzdy. V dnešní době, kdy náklady na život neustále rostou, uživit se s nízkým příjmem stává stále náročnějším, někdy téměř nemožným. Mnozí lidé se tak dostávají do dluhové pasti, ze které není úniku. Zde je nutno připomenou, že regulátorem úvěrové politiky je především stát.

Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd, uvádí 75 % bezdomovců, že jsou zadluženi. Čtyřicet procent z nich přiznává, že dluží více než 100 000 Kč. Je těžké si představit, jak mohou tito lidé splácet své dluhy, když nemají stálý příjem a výhled na zlepšení jejich situace je nejistý.

Zadlužení (jakékoliv) je velmi destruktivní. Jakmile se člověk dostane do spirály dluhů, je těžké se z ní dostat. Nájem, účty za elektřinu, vodu, jídlo – pokud nejsou tyto základní potřeby pokryty, lidé se často uchylují k půjčkám. Jenže když nastane problém s jejich splácením, situace se rychle stává neudržitelnou. Státní politika ve věci vzdělávání a boje s finanční negramotností je alibistická.

Situace je ještě horší pro lidi s nízkými příjmy. Často pracují na špatně placených pracovních místech nebo jsou nezaměstnaní. Bez finanční rezervy nebo rodinné podpory se mohou rychle dostat do situace, kdy už není možné uhradit nájem a riskují vystěhování.

Vím, že tato problematika je složitá a vyžaduje komplexní přístup. Potřebujeme systém, který bude podporovat lidi v tíživé situaci, a ne je tlačit ještě více na dno. Bezdomovectví není volbou, je to tragický výsledek řady špatných rozhodnutí a okolností. A to je něco, co bychom měli mít na paměti, když se setkáme s člověkem bez domova. Každý z nás by se mohl dostat do situace, kdy by mu hrozilo ztráta bydlení. Měli bychom se proto podívat na bezdomovectví s porozuměním a empatií, ne s odsudkem.

Výkon trestu odnětí svobody je v ČR často aplikován za banální hospodářské přečiny

Trestní záznam je pro mnoho lidí, kteří se pokoušejí reintegrovat do společnosti, značnou překážkou, a to zejména pokud se snaží najít bydlení. Mnoho majitelů nemovitostí provádí kontrolu trestních záznamů, a pokud je najdou, často odmítnou pronajmout byt, dům nebo pokoj. Podle statistik, až 60 % bezdomovců má nějaký druh trestního záznamu.

To je obzvláště problém v případě lidí, kteří byli uvězněni za drogové přestupky. I když se jedná o malé delikty, trestní záznam může ztěžovat život a vést k sociálnímu vyloučení. Navíc se mnoho lidí se trestními záznamy potýká i s nezaměstnaností. Někdy je pro ně těžké najít práci, což jen zvyšuje riziko, že se stanou bezdomovci.

Alkoholismus, drogy, hráčství nebo jiná závislost je až na 5. místě, ne na prvním, ne na druhém, ale až na 5. místě v příčinách bezdomovectví. Prosím, pamatujte na to, až budete na ulici odvracet zrak od těchto nešťastníků.

Závislosti mohou mít ničivý dopad na životy jednotlivců a jejich rodin. Podle statistik je závislost na alkoholu, drogách nebo hráčství častou příčinou bezdomovectví v České republice. Až 30 % bezdomovců uvedlo, že jejich závislost byla hlavní příčinou ztráty bydlení. Kdo je v ČR regulátorem hazardu a kdo má na starosti boj s alkoholem? Český stát, potažmo jeho vláda.

Závislost může vést, a v drtivé většině také vede k finančním potížím a zadlužení, což je přímá cesta ke ztrátě bydlení. Alkohol a drogy mohou způsobit ztrátu zaměstnání a ničit vztahy s rodinou a přáteli, což zvyšuje riziko bezdomovectví. Navíc se lidé závislí na drogách nebo alkoholu často setkávají s diskriminací, když hledají bydlení nebo práci. Mnoho z nich také trpí duševními problémy, které mohou ztěžovat cestu ke zlepšení jejich situace. Zde asi není třeba připomínat kdo je zodpovědný za protidrogovou politiku. Je důležité, aby se společnost zaměřila na tyto problémy a poskytla potřebnou pomoc a podporu, aby tito lidé mohli překonat své závislosti a znovu se začlenit do společnosti.

Mentální retardace, fyzická či psychická choroba

Pro mnohé bezdomovce je jejich situace často komplikována existencí mentálních či fyzických chorob. Ty mohou nejen přispět k tomu, jak se člověk ocitl na ulici, ale také ztěžovat udržení stabilního zaměstnání a bydlení. Například, dle výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí 25 % bezdomovců uvádělo, že mají duševní poruchu a 35 % užívalo drogy.

Tyto překážky mohou být pro bezdomovce prakticky nepřekonatelné bez podpory a intervence od odborníků. Ale vzhledem k tomu, že mnoho bezdomovců nemá zdravotní pojištění, může být získání přístupu k potřebné péči obtížné ba přímo nemožné.

Jaká je vlastně role státu v bezdomovectví?

Bezdomovectví je komplexní problém, na který nemá žádný jediný faktor monopol. Vládní politiky a postupy však mohou hrát významnou roli v tom, jak se tato otázka řeší. Například, špatné regulace trhu s pronájmem, nedostatek dostupného bydlení nebo nedostatečné sociální podpory generují bezdomovectví, o tom žádná.

Stát přispívá k problému bezdomovectví tím, že neřeší jeho základní příčiny, jako jsou chudoba, nerovnost a sociální vyloučení. V České republice konkrétně, Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví často neřeší tyto hlubší problémy, ale místo toho se zaměřuje na symptomy.

Změna v politice a společenském chápání bezdomovectví je v dalekém nedohlednu

V boji proti bezdomovectví existuje několik možných řešení. Jedním z nich může být změna v politice a společenském chápání bezdomovectví. To může zahrnovat větší investice do sociálních služeb a podporování politik, které se zaměřují na prevenci, namísto reakce na bezdomovectví.

Nutnost vytváření dostupných a finančně dostupných bydlení snad chápe každý. To by mohlo zahrnovat podporu stavebních projektů pro sociální bydlení, nebo reformu politik regulujících trh s nájmy. Kromě toho, mohou být vytvářeny programy zaměřené na podporu lidí s mentálními a fyzickými chorobami, které ztěžují udržení stabilního zaměstnání a bydlení.

Sledujeme-li srdcervoucí příběhy těch, kteří se stali bezdomovci, zjistíme, že za tímto sociálním problémem nestojí jen jejich osobní volby nebo životní okolnosti. Především se jedná o systémový problém, který se z velké části odvíjí od politických rozhodnutí a přístupu státu k řešení situace. Stát má významnou roli při řešení problému bezdomovectví a má moc měnit životy těch, kteří se dostanou do těchto zoufalých situací.

Významným faktorem, který přispívá k tomuto problému, jsou astronomické náklady na bydlení. Cena bydlení stoupá rychleji, než si mnozí mohou dovolit, a je hnána poptávkou, která se v posledních 20 letech dramaticky zvýšila. Bezdomovectví je důsledkem toho, že lidé jednoduše nemohou udržet krok s tímto vzestupem cen.

Dalším důležitým faktorem jsou dluhy (zejména nebankovní úvěrování má na bezdomovectví abnormální dopady), bohužel to nikoho z politiků nezajímá. Mnoho bezdomovců se nachází v situaci, kdy dluží více, než jsou schopni splatit, a tím pádem ztrácejí své domovy. Zde by měl stát zasáhnout a poskytnout podporu a řešení, která by jim pomohla z tohoto začarovaného kruhu vystoupit.

Bezdomovectví je společenský problém, který vyžaduje společenské řešení. Stát má nejen pravomoc, ale i povinnost se do tohoto problému zapojit a pracovat na jeho řešení. Bezdomovce z lidí dělá především špatná politika státu. Je na čase, aby se politici začali zabývat příčinami bezdomovectví, nikoli jen jeho symptomy, a začali skutečně pracovat na změně. Protože každá osoba na ulici je obětí systému, který selhává.

Zdroj:

ČSÚ, MPSV, Sociologický ústav Akademie věd

Poznámka:

Sociální síť: Pojmenování pochází ze sociologického pojmu sociální síť – skupina lidí, která spolu udržuje vztahy a komunikaci různými prostředky.

Sociální média: V rámci pojmů virtuálního světa můžeme definovat jako online službu, která na základě registrace umožní vytvořit profil uživatele, pod kterým lze tuto službu využívat zejména ke komunikaci.