Článek
Grónsko, které je největším ostrovem světa, ač autonomním územím Dánska, se v roce 2019 i znovu letos se stalo předmětem zájmu Trumpovy administrativy. Jeho zájem, odůvodněný strategickou polohou ostrova, rostoucím významem Arktidy a přítomností cenných surovin, jako jsou vzácné zeminy, vyvolává otázky, jak daleko by mohl být schopen zajít, aby uspokojil svou vizi „velké Ameriky“. Mohlo by to zajít až tak daleko, že by USA pod jeho vedením vojensky napadly Evropskou unii kvůli ovládnutí Grónska?
Strategický význam Grónska
Grónsko se nachází ve strategicky důležité lokalitě mezi Severním Atlantickým oceánem a Severním ledovým oceánem. V kombinaci s jeho nerostným bohatstvím a otevírajícími se arktickými námořními trasami je jeho význam ještě větším tahákem pro světové mocnosti, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína.
Trump opakovaně uvedl, že Grónsko je klíčem k americké národní bezpečnosti, přičemž poukázal na přítomnost ruských a čínských lodí v blízkosti arktického regionu.
Historie ukazuje, že Spojené státy mají o Grónsko zájem již desítky let – od neúspěšného pokusu koupit ostrov za 100 milionů dolarů v roce 1946 až po zřízení americké vojenské základny Thule (dnes Vesmírná základna Pituffik) během studené války. Nynější Trumpovo tlačení na odkoupení nebo kontrolu nad Grónskem však vyvolává větší geopolitické napětí než kdykoliv předtím.
Sankce, cla a nátlak
Donald Trump je znám svým preferováním ekonomického a politického nátlaku. Již dříve pohrozil Dánsku vysokými cly na svůj export, pokud mu Grónsko neprodají, což by ekonomicky mohlo poškodit nejen samotné Dánsko, ale i širší strukturu Evropské unie. Prohlášení o údajné neschopnosti Dánska „ochránit Grónsko před čínskou a ruskou hrozbou“ mohou být interpretována jako přímý geopolitický útok na autoritu nejen Dánska, ale i EU. Je proto na místě vážně zvažovat, do jaké míry by Trump zašel, aby dosáhl svého cíle.
Vojenský konflikt jako poslední možnost?
Otázka, zda by Spojené státy pod Trumpovým vedením byly ochotny vojensky napadnout Evropskou unii kvůli Grónsku, je znepokojivá. Považovat přímý vojenský útok na členskou zemi EU, která je zároveň členem NATO (tedy i spojencem USA), za reálnou možnost je vysoce spekulativní. Hluboké transatlantické vazby, včetně obranných a obchodních, by utrpěly nenapravitelnou ránu, což by mělo katastrofické důsledky nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy samotné.
Grónský pes v Grónsku.
Na druhou stranu Trump v minulosti ukázal, že je ochoten prosazovat své zájmy za použití nestandardních prostředků, a to i na úkor dlouhodobých spojeneckých vztahů. Jeho občasná pohrdavost vůči NATO, stejně jako jeho nejednoznačné výroky o mezinárodním právu, posilují obavy, že by v extrémním scénáři mohl být ochoten nasadit sílu v případě, že by jinými způsoby neuspěl. Světové velmoci dlouhodobě soupeří o sféru vlivu v Arktidě, a pokud by Grónsko mělo připadnout Číně nebo zůstat mimo vliv USA, mohl by Trump vyhodnotit situaci jako ohrožení amerických zájmů.
Role Dánska a EU
Dánská vláda vždy zdůrazňovala, že Grónsko není na prodej. Dánská premiérka Mette Frederiksen opakovaně odmítla Trumpovy návrhy, přičemž situaci označila za absurdní. K podobným výrokům se přidaly i další členské státy EU, které upozornily na to, že Trumpovy úvahy porušují mezinárodní právo. Grónsko má sice vysokou míru autonomie, ale jeho obrana a zahraniční politika zůstávají výlučně v kompetenci Dánska. Jakékoliv ohrožení Grónska by proto mohlo být interpretováno jako přímý útok na členskou zemi EU.
Je vojenský konflikt realistický?
Přestože spekulace o vojenském konfliktu zůstávají spíše v teoretické rovině, nelze je zcela přehlížet. Zvlášť v době, kdy je globální řád vystaven neustálým tlakům a tradiční normy mezinárodní spolupráce jsou zpochybňovány. Pod Trumpovým vedením Spojené státy mnohokrát ukázaly, že jsou ochotny jednat jednostranně, aniž by respektovaly souhlas svých spojenců. Konflikt by se pravděpodobně neomezil pouze na Grónsko, ale ovlivnil by celý systém transatlantických vazeb.
Ačkoliv je nepravděpodobné, že by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa uchýlily k vojenskému zásahu proti Evropské unii kvůli Grónsku, jeho neortodoxní a často nevyzpytatelný přístup není radno podceňovat. Téma Grónska ukazuje, jak se mění geopolitické priority a jak důležitým hracím polem se Arktida stává. Odpověď na otázku, zda by Trump někdy použil vojenskou sílu, spočívá v jeho vnímání hodnoty Grónska pro národní zájmy USA – a na ochotě západních spojenců čelit případnému nátlaku společně, ať už politickému, ekonomickému, nebo vojenskému.
Zdroje:
