Článek
Lidé se obávali zhoršujícího se stavu ovzduší, znečištění vodních zdrojů, destrukce lesů a dalšího nevratného poškození přírody. V důsledku toho se na historický den, později nazvaný Den Země, shromáždilo odhadem více než 20 milionů Američanů, aby společně vznesli své hlasy pro ekologickou změnu.
Jednou z hlavních postav za iniciativou Dne Země byl senátor Gaylord Nelson, který byl hluboce znepokojen dopady lidské činnosti na planetu. Právě on navrhl, aby se v USA konal den osvětových aktivit zaměřený na problematiku životního prostředí.
Měl podnítit občany ke změně životních návyků a přimět politiky k zavedení účinných opatření na ochranu přírody. Demonstrace, které se odehrály napříč celým národem, se staly symbolem nové vlny environmentálního hnutí, která neustále sílila a ovlivňovala i následující desetiletí.
Výsledkem těchto protestů byl vznik řady zákonů pro lepší ochranu přírodních zdrojů. V roce 1970, pouhých osm měsíců po prvním Dni Země, byla založena Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), která se stala strážcem amerického přírodního dědictví. Tato agentura měla za úkol vymáhat nové zákony, jako byl zákon o čistém ovzduší (Clean Air Act) a zákon o čisté vodě (Clean Water Act), které byly navrženy, aby překonaly krizi znečištění vzduchu a vody v zemi. Tyto zákony a agentura vznikly pod vedením republikánského prezidenta Richarda Nixona.
Navzdory úspěchům v 70. letech a přes dekády legislativního a občanského úsilí zůstává lidstvo konfrontováno s novými a stále komplikovanějšími ekologickými problémy. V éře prezidenta Donalda Trumpa se ukázalo, že dosažené pokroky mohou být minulostí.
Trumpova administrativa prosadila rozsáhlé změny ve více než 100 environmentálních pravidlech, většinou s cílem uvolnit regulace pro průmysl a omezit rozsah opatření navržených k ochraně přírodních zdrojů a boji proti klimatické krizi.
Trumpův bilion dolarů pro Pentagon má zvýšit emise, které oteplují planetu. 17% nárůst vojenských výdajů povede k emisím srovnatelným s emisemi některých celých zemí.
Tyto kroky vyvolaly kritiku ze strany ekologů, vědců a mnoha občanů, kteří se obávají o budoucnost planety.
