Facka Ústavnímu soudu i Hradu: Vláda místo prezidenta posílá na večeři v Ankaře Moniku Babišovou

Vláda totiž jmenovitě rozhodla, že místo generála ve výslužbě bude po boku premiéra reprezentovat stát Monika Babišová. Protože posílení východního křídla Aliance počká, ale červený koberec nikoliv.

Když Ústavní soud České republiky vydal předběžné opatření, kterým vládě Andreje Babiše výslovně nařídil, aby „se zdržela jednání, jímž by účasti prezidenta republiky a jeho doprovodu na summitu NATO bránila či ji ztěžovala“, ctihodní soudci v Brně pravděpodobně žili v naivní představě, že rozhodují o ústavních kompetencích. Mysleli si, chudáci, že řeší geopolitiku, článek 63 Ústavy a reprezentaci státu v době mezinárodní nestability.

Jak hluboce se mýlili. V české malosti se totiž vysoká politika nedělá podle učebnic státního práva, ale podle zákonů nejvyšší společenské prestiže. A proti těm je i nález Ústavního soudu pouhým cárem papíru.

Vláda sice Petra Pavla do Ankary formálně pustila – koneckonců, ignorovat soud úplně by vypadalo blbě i na TikToku, ale zařídila to s grácií sobě vlastní. Prezident dostal k dispozici přesně čtyři místa. Tři pro bodyguardy, aby ho v Turecku nikdo neunesl, a jedno pro poradce, aby mu měl kdo podat tužku. Tím vládní velkorysost skončila.

Skutečné mistrovství byrokratické pasivní agrese se však projevilo u formátu neoficiální večeře lídrů. Aliance, nepolíbená specifiky české parlamentní demokracie, poslala pozvánku pro formát „1+1“. Tedy šéf delegace a jeho doprovod. A protože v čele delegace musí sedět Andrej Babiš – neboť kdo jiný by měl vyjednávat s jadernými mocnostmi než muž, který řídí stát jako agrokomplex, zbývala otázka, kdo obsadí ono magické místo „plus jedna“.

Ústavní soud sice zakázal prezidentovi účast ztěžovat, ale nikde výslovně nenapsal, že premiér nemůže dát přednost rodinným hodnotám. A tak vláda v usnesení, s precizností hodnou chuligána, jmenovitě předepsala, že oním doprovodem bude Monika Babišová.

Že paní Monika a pan premiér nedávno ohlásili rozchod? Detaily. Že se summit NATO v Ankaře má zabývat posílením východního křídla a výdaji na obranu? Podružnosti. Když jde o to, ukázat se na červeném koberci po boku světových lídrů, jdou osobní neshody stranou. Alianční večeře není místo pro unaveného generála ve výslužbě, který by tam jen nudně konverzoval o logistice a protivzdušné obraně. Je to příležitost pro záblesky fotoaparátů, pro dokonale padnoucí róbu a pro to, ukázat světu, že Česká republika má styl.