Článek
Islamizace české společnosti je v posledních letech předmětem diskusí a debat. Odhaduje se, že v České republice žije 20 000 muslimů, což představuje pouze 0,2 % populace, a vliv islámu na českou kulturu je tedy tradičně malý. Nejpočetnější muslimská komunita v zemi je tureckého původu, ale žijí zde také muslimové z Bosny a Hercegoviny, Kosova a bývalého Sovětského svazu. Kromě toho se v Praze, Brně a Karlových Varech nachází několik mešit.
I přes relativně malý počet muslimů v České republice se v zemi projevuje silně nepřátelský postoj vůči muslimům a uprchlíkům. Podporu získala protiislámská skupina s názvem „Islám v České republice nechceme“, která tyto nálady odráží. Toto nepřátelství lze přičítat různým faktorům, včetně historických, kulturních, politických a ekonomických vlivů.
Malé a středně velké národy střední Evropy, včetně České republiky, se v minulosti cítily zneuctěny většími mocnostmi a v důsledku toho se u nich vyvinul obranný nacionalismus. Po druhé světové válce se multikulturní charakter těchto národů v důsledku přesunů obyvatelstva ztratil. Někteří obyvatelé se cítí negativně ovlivněni obnovením kapitalismu a vyvinuli si nepřátelský postoj vůči prozápadním médiím a politickým elitám.
Toto nepřátelství vůči islámu a uprchlíkům vedlo k volbě poloautoritářských vlád a vzestupu populismu v některých středoevropských zemích včetně České republiky. Významnou roli při utváření české identity hraje defenzivní nacionalismus, který v minulosti provázely konflikty mezi německy a česky mluvícím obyvatelstvem. Strach z vyhlazení a touha udržet si jedinečný kulturní přínos přispěly k tomu, že Češi definují svou identitu.
Zatímco muslimská komunita v České republice zůstává relativně malá a dobře integrovaná, v zemi je patrný nepřátelský postoj k islámu a uprchlíkům. K tomuto nepřátelství přispívají historické, kulturní, politické a ekonomické faktory, přičemž významnou roli hraje obranný nacionalismus. Pro řešení a překonání těchto negativních nálad a podporu inkluzivity v české společnosti je nezbytné pochopit tyto základní faktory.
Obraz islámu v české společnosti je značně negativní. Islám je negativně spojován s politikou, terorismem a zahraniční politikou. Kromě toho je často spojován s chudobou, nezaměstnaností a kriminalitou. Mnoho Čechů například nezná význam slova hidžra, a proto se domnívají, že označuje někoho, kdo opustil islámskou víru. I když znají její význam, pravděpodobně ji vnímají negativně a jako krok k radikalizaci.
Historie islámu v Československu je málo známá a je jí věnována malá pozornost. Předpokládá se však, že před druhou světovou válkou žilo v zemi několik set muslimů.
Po válce komunistická vláda Československa zakázala muslimům držet půst během ramadánu a nařídila jim pracovat o víkendech a státních svátcích během ramadánu. Režim měl také v úmyslu vytvořit národní identitu a kulturu odlišnou od islámu.
Po pádu komunistického režimu se situace muslimů v České republice zlepšila. Přestože se mnozí z nich stále cítí zranitelní, mezi běžnými Čechy panuje větší tolerance a pochopení islámu. V zemi jsou nyní tři mešity a každý týden se v nich modlí asi 200 muslimů. Muslimská komunita se zapojuje do mezináboženského dialogu a veřejných akcí a většina Čechů má dnes o islámu jen malé nebo žádné znalosti. Přesto však vláda v roce 2016 zakázala výstavbu nových mešit.
