Článek
Nepřirozenost spočívá v kombinaci nevídané prosperity a hlavně (relativního) míru ve světě. Přes pandemii a vojenský konflikt na Ukrajině se dá říct, že nemáme skutečné krize a problémy.
Dějiny člověka jako takového, jsou spojeny především se zdoláváním téměř nepřetržité hrozby, jež mohla být, a často byla bezprostředně fatální. Divoké šelmy, války, zbraně, nemoci, to vše provázelo člověka až doteď.
Mladí lidé, kterým je teď třicet, toto vůbec neznají. Považte to v kombinaci s extrémním nárustem technologií a prosperity. Tři, čtyři platební karty, druhé, někdy třetí auto, čtvrtá dovolená, to vše je spojeno s blahobytem posledních let a s digitalizací. Ta sice přináší nevídanou prosperitu, ale fatálně ničí mezilidskou komunikaci. Lidský mozek nepotřebuje denně kontra-reagovat na tisíc bezobsažných elektronických zpráv, ale potřebuje společnost, svůj klan, který běžně donedávna byl přibližně 100 až 120 lidí.
Zbavili jsme se ze jedné z dvou evolučních priorit přežít a patřit.
Pokud člověk tento klan nemá, vzniká nervozita, a to paradoxně uprostřed blahobytu, který zažíváme. Mění se neuro-evoluční poloha lidí, mění se i mozek a priority komunikace. Mezinárodní studie a průzkumy jednoznačně ukazují, že hloupneme – IQ se přestalo zvyšovat. Čeští žáci osmých tříd a víceletých gymnázií jsou sice podle mezinárodního testování počítačové a informační gramotnosti ICILS na prvním místě mezi studenty 19 zemí.[1] Ale bohužel, neumí v mateřštině psát ani myslet, protože nečtou, nemají rozvinuté kritické a logické myšlení, nezvládají analýzu informací, mají omezenou slovní zásobu,[2] neumí se vyjadřovat, používají nesmyslné výrazy a potíže jim dělá dokonce i sdělování vlastních osobních pocitů. Protože jim chybí zkušenost se souvislým vyjadřováním myšlenek, nedokážou ani napsat smysluplný text.[3]
Z českých studentů devátých tříd a prvních ročníků gymnázií přijímá denně nebo téměř denně zprávy z internetu 25 %, zatímco z televize a rádia jen 15 % a četbou z novin a časopisů pouhých 5 %.[4] Dnes už víme, že prostředky jednodimenzionální komunikace, navíc komunikace zcela povrchní, neřešící lidské problémy, doslova brání ve vývoji mozku a mohou i ničit jeho potenciální schopnosti.[5] Studenti vykazují rok co rok horší výsledky a 50 až 70 % z nich trpí úzkostí a depresí, počet sebevražd je v této věkové kategorii přímo alarmující.
Uživatelé sociálních sítí se začleňují do virtuální skupiny lidí se stejnými názory. Opakované utvrzování se v tzv. správném názoru a ignorování odlišných názorů a také samo používání internetových vyhledavačů znamená, že se člověk dozvídá jen to, co předem chce vědět.
Tím duševní obzor značně zakrňuje. Enormní množství nehodnotných zpráv jej zahlcuje do té míry, že rezignuje na vzdělání, neboť žije v domnění, že neustále něco čte, přičemž však hloupne.[6] Značné množství neověřených zpráv nám neposkytuje dostatečnou možnost přemýšlet o tom, o čem jsme četli, ani nám nedovoluje vytvořit komplexnější myšlenky. Mozek, když se nudí, tak teprve tvoří, medituje, přičemž nejdůležitější je přemýšlet o tom, o čem jsme přemýšleli.
Sociální sítě a nová média mohou mít negativní dopady nejen na naše duševní zdraví, sebevědomí ale především na sociální vazby.
Přesto nám v mnohém mohou být sociální sítě prospěšné, pokud se je naučíme správně používat. Tím úplně nejzákladnějším a nejjednodušším řešením je omezit čas na sociálních sítích. S tímto problémem nám snadno pomohou aplikace, které hlídají čas strávený na sociálních sítích. Většina těchto aplikací nám zobrazuje kolik hodin denně trávíme na sociálních sítích času a to pro nás může být prvním varováním.[7]
Anketa
__________________
[1] ČTK. Čeští žáci umějí s počítači nejlépe. 2018
[2] Například neznají na 250 slov, jež patří do těsné blízkosti centra české slovní zásoby a běžně se vyskytují v krásné literatuře. Podle výzkumu, publikovaného v čas. Český jazyk a literatura, jde o slova jako horlivý, ledabylý, ostýchavý, pověra, rmoutit se, strádat, úskalí, vesměs, zášť apod.
[3] Cihelková, B. České děti nerozumí češtině. 2015
[4] Studie FSV Masarykovy univerzity z roku 2014. In: Rychlík, M. Studenti nedůvěřují vládě ani politice. 2015.
[5] Říhová, B. Z monitoru se děti moc nenaučí: Rozhovor s neurologem Stránským, M. J. Akademie.
[6] Podle klinického psychologa J. Klimeše. In: Sodomková, M. Informační detox. Lidové noviny. 2014
[7] Aplikace Social Network Limiter funguje tak, že si nastavíte, kolik času chcete trávit na sociálních sítích a na jiných oblíbených webech a po překročení nastaveného času se přístup na tyto stránky zablokuje.
