Článek
Mílu jsem zatím nepoznal osobně – přesto cítím, že k němu mám blíž než k většině známých. Život si s ním nehezky pohrál, zkoušel ho zlomit, uvrhnout do beznaděje a bezmoci. Míla mu však ukázal, že jeho vůle je pevnější než osudové údery, kterým musel čelit. Dnes ho nazývám nejen hrdinou dne, ale i inspirací pro všechny, kteří někdy pochybovali o tom, kolik síly se skrývá uvnitř nás.
Ale dovolte mi začít hezky od začátku.
Muž, který měl všechno – a všechno ztratil
Každý z nás má sny. Sny, které si buduje po letech své práce, vášně a odhodlání. Pro Mílu byly těmito sny hory. Už od mladých let ho volaly do svých divokých náručí, neodolatelně lákaly svou krásou i nebezpečím. Míla si tuhle lásku nenechal jen pro sebe. Stal se horským průvodcem, instruktorem lezení, skialpinismu, paraglidingu a poskytování první pomoci. Věděl, že mezi skalami a sněhem, uprostřed adrenalinových zážitků a okamžiků ticha, hodlá prožít svůj život. Člověk, který nemluví o snech – žije je.
Jenže osud bývá někdy krutě nevyzpytatelný. V roce 2020 přišel obrat, který by jiného člověka, mě určitě, srazil na kolena. Pandemická krize mu doslova rozmetala všechno, co budoval. Přišel o práci, jeho podnikání zkrachovalo a jako poslední, ponižující rána, se mu rozpadl i partnerský vztah. Řekli byste: To už je na jednoho dost. Ale osud si pro Mílu přichystal ještě poslední – a nejbolestivější – zkoušku.
Během lezení v horách, po pádu z deseti metrů si znetvořil kotník tak vážně, že lékaři hned zvažovali amputaci nohy. Další operace, slova doktorů, že v nejlepším případě bude chodit maximálně z bytu na záchod – to vše předznamenávalo, že i hory, největší láska jeho duše, se rozplynou jako horská mlha.
Klidně mohl přestat bojovat. Mohl přijmout svůj osud a poddat se věcem, které mu předepsal život. Jenž, máte-li lásku a vášeň, můžete přepsat i osud.
Jak se rodí hrdinové
Představa návratu do hor byla absurdní. Pád na dno byl bolestivý a drtivý, nejen fyzicky, ale i psychicky. Dny bolestivé dny samoty a litování přerušil. Začal úplně znovu. Každý den dřel. Každý den bojoval sám se sebou, s bolesti, s vyčerpáním, se strachem. A každý den, centimetr po centimetru, metr po metru, směřoval zpět ke svobodě, kterou mu dává to jediné, co nikdy nepřestal milovat – hory.
Jak sám říká: „Někdy potřebujete zjednodušit svůj život do takové míry, že vše, na co myslíte, jsou jen příští metry a kroky před sebou.“ A přesně tak to bylo. Krůček za krůčkem, navzdory pochybám druhých a bolesti vlastní, se dokázal znovu postavit na nohy.
O rok později byl zpět v horách. Šťastný, i když s bolestí. Ta bolest – jeho věčný spolucestovatel – mu však připomíná, že vyhrál. Že znovu zdolal překážku vyšší než všechny vrcholy Alp či Balkánu, kde dnes opět vede lidi na výpravy. A protože Míla nikdy nevěřil na heslo „nechat si něco pro sebe“, rozhodl se své zkušenosti a dovednosti vtáhnout do světa, založil cestovní kancelář Partyzán Adventure, kde pomáhá lidem objevovat krásu i drsnost přírody.
Proč je pro mě hrdinou
Když jste autor, věříte, že psaní je dar, kterým můžete inspirovat druhé. Ale víte, co je ještě silnější? Realita. Reálné příběhy, které mají moc odhalit, co znamená nikdy nevzdávat své sny. Takové příběhy jsou vzácné. Miloslav Oktábec je jedním z těch lidí, kteří vám pomohou pochopit význam odvahy, odhodlání a lásky k tomu, co děláte.
A navzdory tomu, že ho osobně neznám, stal se inspirací nejen mého psaní, ale i mého přístupu k životu. Zatímco já finišuji psaní svého cestopisu a připravuji ho pro své čtenáře, Míla pomáhá jiným, aby si vytvořili vlastní příběh – ve vysokohorských túrách, na ferratových stěnách nebo při paraglidingu vysoko nad údolími. Měl na svých bedrech tíhu, která by jiného člověka udusila. On ji ale proměnil v křídla, na nichž se znovu vznáší.
Mílo, díky, že jsi. Díky, že jsi ukázal, jak málo stačí k tomu, abychom to vzdali, i jak moc můžeme získat, když to nevzdáme. Tobě a tvému životnímu krédu patří úcta a obdiv.
