Článek
Trať Svatý Mořic – Tirano, korunovaná světovým dědictvím UNESCO, je víc než jen infrastruktura. Je to mistrovské dílo lidského umu, které harmonicky splývá s nádhernou horskou scenérií. Cesta začíná ve švýcarském městě Svatý Mořic, perle Engadinu, známé svou sofistikovaností a sportovním duchem. Kolona panoramatických vagónů opouští město a okamžitě vtahuje cestující do cestovatelského příběhu – příběhu přírody, adrenalinu a vlaku.
Jezero Lago Bianco, tyrkysový klenot této trasy, leží jako obraz z impresionistického plátna uprostřed dramatického horského masivu. Jeho voda se zdá být téměř neskutečně jasná, jako by se odrážela všechny barvy nebe kolem. „Kdyby mi někdo řekl, že jezdit vlakem může být meditace, nevěřila bych mu,“ šeptá okouzlená cestující, zatímco trať objíždí rozlehlou hladinu jezera.
Parní sněhová fréza. Na trati nedaleko stanice Ospizio Bernina.
Stanice Ospizio Bernina, ve výšce 2253 metrů nad mořem, představuje vrchol alpského výhledu. Ačkoliv odtud trať začíná strmě klesat, cesta není o nic méně podmanivá. Vlak pomalu sestupuje do malebného údolí Val Poschiavo, kde přechází jazykovou i krajinnou hranicí. Švýcarské rétorománské názvy pomalu ustupují italským, zatímco vzduch je stále teplejší a horské svahy se začínají ztrácet pod vinicemi a fíkovými stromy.
A pak přichází symbol Rhétské dráhy – kruhový viadukt Brusio. Tento zázrak inženýrství, připomínající obří kamennou spirálu, usazuje vlak na mapu architektonických zázraků. „Tohle je jako tanec na kolejích,“ pomyslím si, když se vlak otáčí kolem dokola a klesá k další stanici.
Vlak projíždí přímo po hlavním náměstí centra města Tirana.
Ve finále magické jízdy vlak vchází do italského Tirana. Přes široké dlážděné náměstí se plaví s elegancí sobě vlastní, jako by chtěl cestujícím připomenout, že veškerá krása a umění, které stvořil člověk, přece jen vychází z přírody. A tady, na jihu Alp, příroda má ty nejkrásnější tóny.
Pro ty, kterým tato cesta nestačí, dobrodružství pokračuje Bernina Express Busem. Trasa vede údolím Valtellina podél křehké krásy jezera Como, kde krajina opět mění svou tvář. V Luganu, kde alpský duch ustupuje středomořskému šarmu, příběh končí. A přesto – nebo právě proto – v srdci každého cestujícího zůstává navždy začátek nové lásky. Lásky k Železné královně Alp.
Nejpůsobivější je kruhový viadukt na trati v Brusiu.
Tenhle příběh, zářící tyrkysovou barvou jezer a alpského sněhu, se totiž píše na kolejích nejkrásnější trati světa.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_trať_Svatý_Mořic_–_Tirano
