Článek
S mapami v rukou a odvahou v srdci, vstupuje Fritz do neznámého světa, kde se střetávají křesťanství, exotická kultura domorodců, krutost kolonizátorů a divoká příroda.
Samuel Fritz. Jméno, které pro většinu Čechů dnes neznamená mnoho, přesto však patří mezi nejslavnější postavy české historie v zámoří. Tento odvážný jezuita, pocházející z podkrkonošského Trutnova, zanechává nezapomenutelnou stopu na březích největší řeky světa, v nekonečných pralesích západní Amazonie.
Narodil se 9. dubna 1654 v Trutnově, v době, kdy české země sužují dozvuky Třicetileté války. Po studiích na pražské Karlově univerzitě a následném vstupu do jezuitského řádu si vytyčuje smělý cíl — stát se misionářem v odlehlých a neprobádaných končinách světa.
V mládí navštěvuje gymnázium v Jičíně a Hradci Králové. Žene ho touha po vzdělání a hlubší znalosti. V osmnácti letech vstupuje do jezuitského řádu s jasným cílem: šířit víru a poznávat neznámé končiny světa. Filosofie, teologie, pedagogické dovednosti – vše se stává základním stavebním kamenem jeho samotného poslání.
Roku 1683 Samuel dostává kněžské svěcení, avšak jeho mysl je zaměstnaná něčím větším. Píše prosebné dopisy svým nadřízeným, až konečně jeho vytrvalost přináší výsledky. Po měsících čekání a cestovních příprav odplouvá do Nového světa. Nečeká jej však klidná cesta, moře je těžké, horko nesnesitelné a napětí visí ve vzduchu. Přesto dorazí do Ekvádoru, kde jej osud spojí s kmenem Omaguů.
Pro svůj plán musí překonat mnoho překážek: čekání na vyslání, těžkou přípravu, několikaměsíční plavbu přes oceán a poté více než tři tisíce kilometrů dlouhou cestu přes Jižní Ameriku až do pralesů Amazonie. Ačkoliv jej mnoho odradit nedokáže, jeho odhodlání zpečetí až roku 1685, kdy dorazí k řece Marañón, srdci své budoucí misijní činnosti.
Fritz se stává průkopníkem v oblasti, která je rozervaná soupeřením mezi Španěly, Portugalci a kmeny původních obyvatel. Zakládá osady tzv. redukce, kde se snaží domorodce učit nejen základy křesťanské víry, ale také řemeslné a zemědělské dovednosti. Jednou z nejvýznamnějších redukcí je San Joachim, kde staví kostel a vytváří pevné zázemí pro svou misionářskou práci. Domorodci jej nazývají „abbá“, otcem, a přicházejí naslouchat jeho slovům.
Vyniká však nejen jako misionář, ale také jako kartograf. Samuel Fritz si uvědomuje, že pro lepší spravování misijní oblasti a zajištění klidu mezi španělskými a portugalskými osadníky, je naprosto klíčové přesné zmapování řeky Amazonky.
S úhloměrem a kompasem se neohroženě plaví nejen po hlavním toku, ale i jeho přítocích. Množství přesných informací, které během svého života shromažďuje, přetaví v roce 1707 do první podrobné mapy Amazonie. Tato mapa se stává revolučním dílem své doby a získává mnoho uznání, mimo jiné i od slavného přírodovědce Alexandra von Humboldta.
Tuto mapu jsem vytvořil pro lepší pochopení a obecné poučení o velké Amazonii neboli Marañón s velkým úsilím a skvělou prací… Přestože se dnes objevilo mnoho dalších map, chci, aniž bych se někoho dotkl, říci, že žádná z nich mapy jsou přesné, protože buď měření na této velké řece nebylo pozorné nebo nebylo provedeno vůbec, nebo bylo napsáno ze spisů různých autorů.
Samuelův život se ale neobejde bez temných kapitol. Portugalci ho, podezírajíce ze špionáže, zajímají a deportují až do města Pará. Stráví dlouhých 19 měsíců v zajetí, avšak ani tento čas nepromarní – dál pilně pracuje na svých poznámkách a plánuje návrat k Omaguům. Guvernér nakonec rozhodne o jeho propuštění, avšak nátlak Portugalců na jeho misijní úsilí nepolevuje.
Nesmírně těžké podmínky života v pralese – vedro, nemoci, jedovatí plazi i útoky kolonizátorů – ho opakovaně málem připraví o život. Roku 1689 upadá do portugalského zajetí.
Portugalce rozčiluje jeho přítomnost v oblasti a také jeho touha chránit domorodce před jejich násilnostmi. Po více než roce věznění je sice propuštěn, ale i během dalších let čelí neustálým hrozbám ze strany kolonistů.
Fritz se však nikdy nevzdává. Odmítá brutální metody, kterými někteří jeho současníci obracejí pohany na víru. Usiluje o mírotvorné soužití s domorodými kmeny, přičemž jejich kulturu považuje za hodnou respektu. Na rozdíl od většiny svých evropských současníků nepohlíží na indiány svrchu, ale jako na sobě rovné. Během svého života bojuje za jejich práva a staví se proti ničení kmenů portugalskými a španělskými vojáky.
Po čtyřiceti letech neúnavné práce Samuel Fritz umírá 20. března 1725 v Peru. Pravděpodobnou příčinou jeho smrti je infekce způsobená písečnými blechami– drobnými agresory, kteří neúprosně dělají život v pralese nezapomenutelně náročným.
Samuel Fritz umírá, vysílen neúnavnou prací a nemocemi tropického kraje. Jeho kosti spočinou tisíce kilometrů od Trutnova, v peruánské redukci Jéberos. I když se jeho život zdá plný utrpení a ztrát, skutečností zůstává, že Samuel Fritz změnil svět. Jeho mapa je nejen důkazem jeho nezdolného ducha, ale i vzpomínkou na misionáře, který nehleděl na rozdíly mezi lidmi a viděl v každém rovnocenného bratra.
Dnes je Samuel Fritz připomínán jako jeden z největších českých misionářů, objevitel a humanista v pravém smyslu slova. Vytrvalý muž, který překonal těžkosti, aby zanechal za sebou nesmazatelnou stopu. Jeho mapa Amazonie zůstává dodnes symbolem propojení českého ducha s přírodou a kulturou dalekého kontinentu. Samuel Fritz, český jezuita, zůstává neohroženým objevitelem nové tváře světa.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_Fritz, Česká televize: České stopy na březích Amazonky, dokumentární film 59 min, 2000 připravili Kamila Šimková Broulová a Vladimír Šimek , video: https://www.youtube.com/watch?v=j0FL8N6zU4g&t=5s
