Novinky v přechodu družstevního podílu v insolvenci

Jeho zásadní odlišností je hlavně neoddělitelnost členství v družstvu s družstevním podílem, která neumožňuje přechod vlastního družstevního podílu na družstvo (s výjimkou při přeměnách). Člen bytového družstva je přímo ze svého postavení členem obchodní korporace, kam kromě obchodních společností patří i družstva.

Od 1. 1. 2021 vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK) provedená zákonem č. 33/2020 Sb. Novela přinesla změny v přechodu družstevního podílu bytového družstva formou veřejné dražby, a to v rámci zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

Nabytí členství v bytovém družstvu je možné buď převodem, nebo přechodem. Derivativní nabytí členství v bytovém družstvu převodem je převod družstevního podílu, koupě, darování, směna, nabytí v dražbě nebo jiný způsob nabytí, např. inominátní smlouva. Přechodem je převedení družstevního podílu, a to jeho zděděním. Podmínkou je děditelnost družstevního podílu a přechod družstevního podílu za zanikající na nástupnickou právnickou osobu. Platí to pro univerzální právní nástupnictví nebo přechod družstevního podílu v případě propadlé zástavy.

Hlavní změna v ZOK se týká zániku členství v družstvu během insolvenčního řízení. Původně podle § 610 odst. 1 ZOK členství v družstvu zanikalo už prohlášením konkursu na majetek člena (písm. h) nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena [písm. i)]. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (IZ) už ale nepočítá s možností zamítnout návrh na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku. Tuto možnost zrušil zákon č. 294/2013 Sb. s účinností od 1. ledna 2014.

V insolvenčním řízení člena družstva bylo třeba zpřesnit okamžik, kdy dochází k zániku jeho členství. Tím stanoví ZOK nově moment, kdy „nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel“ písm. i) § 610, ZOK.

Právní jednání nebo právní skutečnost, která má za následek zánik členství člena bytového družstva, je jednostranným právním jednáním (vystoupení člena, vyloučení člena). Vícestranným právním jednáním je dohoda člena s družstvem nebo převod družstevního podílu (prodej, darování, směna, prodej v dražbě). Insolvence, výkon rozhodnutí a exekuce jsou prohlášením konkursu na majetek člena přesně tím okamžikem, kdy nastávají účinky tohoto prohlášení.[1] Při neúspěšně opakované dražbě družstevního podílu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nastává tento okamžik doručením tohoto vyrozumění.

Samotná právní moc rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek člena družstva už tedy nezpůsobuje zánik jeho členství. Důvodem je, že tento okamžik nemusí družstvo bezprostředně znát. Proto se okamžik zrušení členství nově váže na veřejně zjistitelnou skutečnost účinků prohlášení konkursu. Účinky prohlášení konkursu dle § 245 odst. 1 IZ nastávají zveřejněním rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Respektive se zrušení váže na účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, které nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku § 407 odst. 1 IZ.[2]

Novela napravuje mezeru v původním znění zákona, ve kterém nebylo stanoveno, co se děje s družstevním podílem člena družstva v případě, že je členovi družstva schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Jeho členství v družstvu nezanikalo. Podle § 398 odst. 2 IZ sice platí, že: „při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu“, avšak prohlášení konkursu na majetek člena způsobuje zánik členství v družstvu a součástí majetkové podstaty se stává vypořádací podíl, nikoli družstevní podíl.[3]

Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu (§ 595 odst. 1 ZOK). Vypořádací podíl je právo na vypořádání při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce (§ 36 odst. 1 ZOK). Novela ZOK proto stanoví, že schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty způsobuje zánik členství v družstvu a do majetkové podstaty patří vypořádací podíl. Je-li oddlužení řešeno plněním splátkového kalendáře, členství v družstvu nezaniká. V takovém případě má přednost trvání členství v družstvu, protože to může přinášet finanční prostředky ke krytí splátek.[4]

Současně došlo ke zpřesnění. Pokud dojde v průběhu lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti k podání návrhu na zastavení exekuce a návrhu se vyhoví, účast v družstvu nezanikne. K zániku účasti dojde jen tehdy, pokud je podaný návrh odmítnut nebo zamítnut, případně je-li řízení o zastavení exekuce zastaveno.[5]

Obdobně to platí i v případech, kdy skončil výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení družstevního podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením družstevního podílu (§ 627 odst. 1, ZOK). Odst. 1, § 627 ZOK stanoví, že: „jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že jeho majetek byl zcela nepostačující, jeho členství v družstvu se obnoví dnem, kdy je družstvu doručen projev vůle člena členství obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatilo-li družstvo vypořádací podíl, člen ho nahradí družstvu spolu s projevem vůle členství obnovit, jinak se mu členství v družstvu neobnoví.“

Převod družstevního podílu v bytovém družstvu, a tedy i formou dražby v insolvenčním řízení umožňuje odst. 1 § 736, ZOK, který zakazuje omezení či vyloučení převoditelnosti podílu člena bytového družstva. Odst. 2 § 736, ZOK stanoví, že s: „převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.“

Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, pokud nejsou účinky smlouvou určeny na později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy dle odst. 1 § 601, ZOK.

Společníkovi, resp. jeho právnímu nástupci tak zdánlivě vznikalo právo na vypořádací podíl i v situaci, kdy společníkova účast sice zanikla udělením příklepu, ale současně přecházela na právního nástupce. V těchto případech je zachována kontinuita podílu a důvod vzniku práva na vypořádací podíl není daný. Do odst. 1 § 36, ZOK byla doplněna podmínka, že právo na vypořádání v obchodní korporaci vzniká jen při zániku účasti společníka bez právního nástupce. Toto právo vzniká již v okamžiku zániku účasti bez ohledu na to, zda se podíl stane podílem uvolněným (nově i v bytovém družstvu), a jak bude s uvolněným podílem případně naloženo. Způsob naložení s uvolněným podílem může ovlivnit pouze výši vypořádacího podílu.

Hlavní změna v ZOK, která nastala novelou účinnou od 1. 1. 2021 je změna v okamžiku, kterým zaniká členství v družstvu během insolvenčního řízení tak, aby se družstva o tomto okamžiku mohla informovat z veřejně přístupných zdrojů, z insolvenčního rejstříku. Ostatní změny pouze potvrzují předchozí stav a mají upřesňující charakter.

Do obchodního rejstříku se jako další skutečnost u družstva zapíše také – „jiná věcná práva k podílu v obchodní korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu společníka, k jehož podílu se jiné věcné právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku.“[6]

Za podstatné lze považovat zákonné zakotvení jiných věcných práv, než je právo zástavní. Na zřízení a vznik jiného věcného práva než zástavního práva k podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, se použijí obdobná ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva k podílu v korporaci.

____________________________________________

[1] Viz § 610 písm. h) ZOK, ve znění zák. č. 33/2020 Sb. účinného od 1. 1. 2021; viz § 245 a § 407 odst.1 IZ.

[2] Důvodová zpráva k Zákonu č. 33/2020 Sb.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] Tamtéž.

[6] Viz § 48 odst.1 písm. g) zákon č. 304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ve znění zákona č. 33/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021