Článek
Sedím a přemýšlím o zprávě, kterou jsem právě četl. Nejméně 63 lidí se utopilo v mořských hlubinách poté, co byla nalezena opuštěná loď u Kapverd. Toto plavidlo, které kdysi bylo rybářskou lodí, bylo nyní domovem pro 100 nešťastníků, kteří hledali útočiště ze Senegalu na španělské Kanárské ostrovy.
Je mi z toho smutno, uvažuji, že tito lidé byli tak zoufalí, že riskovali život na velmi nebezpečné plavbě přes Atlantský oceán. Je zdrcující, že z těch přeživších, kteří byli nalezeni, byly také čtyři děti ve věku od 12 do 16 let. Nedokážu si představit, jaké to musí být, spatřit takovou scénu – dlouhou dřevěnou rybářskou loď, unášenou oceánem, opuštěnou a bez života. Původní zprávy naznačovaly, že se plavidlo potopilo, ale pak naštěstí vyšlo najevo, že bylo nalezeno volně unášené oceánem.
Snažím se pochopit, co to znamená pro ty, kteří na této lodi cestovali. Pravděpodobně se vydali na tuto cestu s nadějí na lepší život, ale místo toho našli smrt.
Přemýšlím o tom, jak zoufalá situace musí být v jejich domovině, aby se rozhodli riskovat takovou cestu. V mé hlavě se objevují obrazy těchto žadatelů o azyl, jak se snaží přežít na otevřeném moři. Je to děsivá představa a nemohu si pomoct, ale cítím hluboké soucit s těmi, kteří tuto cestu podnikli.
Přemýšlím také o tom. Jak můžeme jako společnost předcházet takovým tragédiím? Je zřejmé, že potřebujeme bezpečnější a legální cesty pro ty, kteří hledají azyl. Ale jak toho dosáhnout? Jak můžeme zastavit pašeráky a obchodníky s lidmi, kteří využívají zoufalství těchto lidí?
Tato otázka zůstává pro mě zatím bez odpovědi. Ale jedno je jisté – musíme něco udělat. Nemůžeme jen sedět a sledovat, jak se tyto tragédie dějí před našima očima. Musíme najít způsob, jak těmto lidem pomoci, a to rychle.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v letošním roce zemřelo při pokusu dostat se do Evropy po moři přibližně 11 000 lidí. V loňském roce zemřelo při pokusu dostat se do Evropy po moři 32 300 lidí, přičemž nejméně 2 011 lidí se utopilo na trase přes centrální Středomoří. Převážná většina těch, kteří se utopí ve Středozemním moři, prchá před konflikty, pronásledováním, extrémní chudobou, hladem a někdy i před bezprostřední hrozbou smrti.
Život ohrožující cesty na nebezpečných a přeplněných plavidlech je vedou na smrt.
Podle zprávy IOM se od roku 2011 téměř zdvojnásobil počet nelegálních migrantů, kteří se snaží dostat k evropským břehům po moři. Většina těchto migrantů pochází ze západní a severní Afriky, ale nárůst počtu pokusů o nelegální migraci zaznamenává i Blízký východ a jižní Asie.
Agentura OSN varovala, že počet nelegálních migrantů, kteří se pokoušejí dosáhnout evropských břehů, se pravděpodobně zvýší i v nadcházejících měsících, a to kvůli přetrvávající nedostatečně účinné reakci evropských států na probíhající krizi na Blízkém východě a v severní Africe, kde občanská válka a masová migrace způsobily, že miliony lidí musely opustit své domovy.
Zdroj: The Guardian, IOM, OSN
