Článek
Ale již vážněji.
Náš soud soudů, tedy ústavní soud, se tento týden stal opět středobodem veřejného dění. Rozhodoval o platech soudců.
Stranou nyní ponechme, že soudci rozhodují o platech jiných soudců, to je satirický evergreen, byť formálně je to samozřejmě v pořádku.
In medias res: Většina patnáctičlenného brněnského konstitučního pléna rozhodla, že platové restrikce v letech 2022 a 2024 byly údajně neústavní.
Za letošní rok také přiznala soudcům zpětné dorovnání platů, za rok 2022 ovšem nikoliv.
Detailnější rozbor těchto rozhodnutí se jistě stane námětem nejedné právnické konference (pardon, dnes se to nazývá spíše workshop) a nejspíš i námětem nejedné diplomové a možná i rigorózní práce.
Autor této glosy má zde dva náměty.
První - za problematický nutno pokládat především modus operandi výpočtu tzv. platové základny, ta je počítána jako předloňská průměrná celostátní mzda x koeficient 2,822.
Soud nyní mj. řešil, jaká má být konkrétní výše toho koeficientu, mně zde vadí systémově jiná věc.
Pro pět ran do platové čepice, nebylo by správnější (pardon, dnes se říká ve veřejném prostoru férovější) nahradit souvislost s průměrnou mzdou, kterou všude na světě statisticky navyšuje a tedy pokrucuje malé množství vysokých mezd, tzv. mzdovým mediánem? Pro ty, kteří ze školy již zapomněli, mzdový medián je běžná mzda většiny zaměstnanců, tedy nejčastější mzda. Koneckonců na průměrnou mzdu nedosahuje více než dvě třetiny zaměstnanců. Což vysílá jasný signál, jak matoucí parametr to je.
Druhý - Skutečným napadením justiční nezávislosti by bylo, kdyby se všem okolo přidávalo a soudcům by se měly platy snižovat. Proti tomu by měl opravdu zasáhnout Ústavní soud ČR.
Ale to dnes neplatí, platy ministrů, senátorů nebo poslanců a dalších veřejných zaměstnanců byly rovněž dočasně zakonzervovány. Dokonce se šahalo, za posvěcení ústavního soudu, na starobní důchody.
Jako právního teoretika mne nevídaně rozčiluje argumentace, že pokud došlo k parciálnímu zmrazení platů soudců, tak je údajně ohrožena jejich nezávislost. A dokonce by prý byli soudci náchylnější ke korupci. Přijímání úplatků je snad trestné, i když berete třeba dvacet tři tisíc hrubého jako soudní zapisovatelka. A soudce, který dostane místo 143 hrubého pouze 134 tisíc hrubého je náchylnější ke korupci?
Ergo kladívko,jak se asi musí cítit například úředníci státní správy nebo samosprávy rovněž s vysokoškolským vzděláním (často i právního směru, leckdy jde o bývalé fakultní spolužáky s dnešními soudci a soudkyněmi), kteří berou přibližně třetinové platy než soudci a kterým byly rovněž dočasně zmrazeny?
Anketa
(modifikovaně psáno pro LN)
