Článek
V posledních letech slýcháme, že naše společnost je rozdělená jako nikdy.
Říkají to čelní Lidovci, Piráti, ODSáci, lidé ze STANu, i TOP 09. Ale paradoxně to konstatují i subjekty z druhé (či třetí, až n-té) strany pomyslné barikády, tedy osobnosti blízké hnutí ANO, či SPD nebo dnes mimoparlamentní ČSSD i KSČM. Vyslovuje to samozřejmě i nejeden „nepolitický“ řečník z občanské společnosti.
Na rozdělenost společnosti ostatně kdysi narážel i bývalý prezident Miloš Zeman, když sliboval, že chce být prezident sjednotitel, totéž v generálské uniformě sliboval a slibuje i dnešní prezident Petr Pavel. Rovněž chce sjednocovat, ne rozdělovat. Jak jinak.
Jak se to oběma podařilo či aktuálně daří, nechejme na laskavém čtenáři.
Satirik Kozubovsko-čtvrtníčkovského střihu by možná glosoval: Jak to, že když všichni chtějí tolik sjednocovat, tak jsou ve společnosti pořád takové příkopy?
Dříve narození čtenáři si možná vzpomenou na kdysi okřídlené „…skutečný klid na světě bude, až padnou všichni bojovníci za mír“.
Mimochodem, co tak aktivněji sleduji politické dění, tedy nějakých cca třicet pět let, tak o rozdělené společnosti se mluví po listopadu ustavičně, s oblibou o ní nota bene hovořil i legendární Václav Havel.
Znak zdravé společnosti
Nutno konstatovat, že i když řeči o rozdělené společnosti, mohou na první pohled či spíše poslech znít nepříjemně, ve svých důsledcích jde vlastně o projev demokratického zdraví české společnosti.
Dnešní rozštěpenost – „Babišovci“ versus Pětikoalice (zjednodušeně napsáno, politických tonů a barev je tam samozřejmě mnohem více) – sice může působit leckdy až otravně. A mnohdy se dohádají i sousedé či příbuzní, kdo je větší zloděj, darmošlap či populista – zda Fiala (oponenty dnes nazývaný též Fialenko pro svoji údajnou afiliaci k Ukrajině) nebo „eštébák“ Babiš .
Avšak dnešní stav je mnohem lepší, než kdyby zde existovala mrtvolná jednota.
Klidu na práci a „spojené společnosti“ jsme si užili dosti před rokem 1989. Co by za naši dnešní „rozhádanost“ dali lidé v letech 1938- 1945, že?
Lidé někdy naříkají, to snad není ani možné, jaké jsou nyní hluboké příkopy ve společnosti, to by se za Masaryka nestalo.
Sancta simplicitas! Prvorepubliková společnost by rozhádaná a rozdělená ještě více než ta dnešní, a nadto do hry mj. vstupovaly německé, maďarské a slovenské strany a zájmy.
Takže pokud si někdo první československou republiku maluje jako ráj na zemi, kde všichni jednotně tleskali tatíčkovi Masarykovi, tak se šeredně plete.
Závěr
Až bude zase nějaká televizní či politická hvězdička nerudně (nezaměňovat, prosím, s Nerudově) mudrovat, jak je to strašné, že je naše společnost rozdělená (pro konkrétní příklady těchto výroků možno použít na pár minut Google), a že tomu tak nikdy nebylo, tak jen shovívavě pozvedněme obočí.
Ostatně ani kupříkladu prezident USA Joe Biden svou zemi nijak nespojuje, totéž Emanuel Macron ve Francii a desítky dalších příkladů.
Naopak spojenou jednolitou společnost mají v KLDR, Rusku či (dříve) na Kubě, ale to snad nikdo rozumný zde nechce.
Sečteno - važme si naší mnohobarevnosti a rozdílnosti, a vzývačů konce rozhádanosti se jen optejme: A jak byste si tu „jednotu“ vlastně představovali? Chcete snad ve finále zase jen jednu jedinou „nerozhádanou“ stranu?
Hezký sváteční den přeje z Brna
Petr Kolman, právník a VŠ pedagog
----------------------------
(autorský názorový text)
(psáno pro LN)
