Článek
Rozhořčený dopis moravského humoristy pražské redakci:
„Vážená redakce,
slíbili jste mi sto korun za každý vydaný vtip, takže za ty dva při nákladu 100 tisíc výtisků Vašeho listu očekávám na svém účtu dvacet milionu korun !”
----------------------------------------------------
V osmdesátých letech minulého století prý šéfredaktor jednoho tehdejšího deníku se u pohovoru tázal adeptky na sekretářku.
„Jak rychle umíte psát na stroji?”
„Tři sta dvacet úderů za minutu!”
„Tak to vás bohužel nemohu přijmout. Tak rychle já diktovat nedovedu!“
----------------------------
Novinář z Hospodářských novin se doslechne, že vysoko na Kavčích horách žije bača, který umí cestovat časem.
Dorazí tedy s obrovskou pokorou na televizní salaš, bača si však nejprve žádá čtyři flašky borovičky. Dostane je, jednu vypije a novinář se ptá: „Tak co?“ „Ještě nic“, odpovídá bača a pije druhou flašku. „A teď?“, ptá se zase investigativní novinář. „Pořád nic“, praví bača a sahá po třetí flašce.
Když dopije i tu, ptá se novinář nedočkavě: „Tak co teď?“ „Pořád nic“, zahudruje bača a sahá po třetí flašce. „Ozaj , teď už jo. Už jsem přesně tam, co jsem byl včera.“
----------------------------------------
A poslední kameňák na závěr - Miloš Zeman měl a má rád novináře.
Ilustrační video na úplný závěr: https://www.youtube.com/watch?v=myo5UDNO1lA
--------------------------------
