Článek
Právo na informace – zajímavost z Malty
Úvodem
Pakliže má veřejná správa (jak státní správa, tak i samospráva) kvalitně plnit své funkce, tak musí mít veřejnost možnost efektivně kontrolovat její činnost. Tato idea je mj. základem právní úpravy práva na informace.
Právo na informace je jedním ze základních lidských práv. Je přiznáno ústavou, tudíž je právem té nejvyšší právní síly.
Může cizinec žádat o informace nebo je to právo jen pro domácí občany?
V následujícím aktuálním praktickém příkladu se podíváme do nejmenšího a možná i nejmalebnějšího členského státu Evropské unie – s názvem Malta.
Maltský odvolací soud až koncem roku 2022 rozhodl ve prospěch společnosti Access Info, že maltská vláda postupovala diskriminačně a porušila práva občanů EU, když odmítla žádost o informace podanou občanem jiného státu než Malty.
Toto vítězství práva na přístup k informacím vychází z žádosti italského občana spolupracujícího s Access Info ze srpna 2019, který žádal především o údaje o navracení migrantů.
Maltské ministerstvo vnitra a národní bezpečnosti odmítlo žádost vyřídit s tím, že „oprávněná osoba“ podle maltského zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2008 musí být buď maltským občanem, nebo občanem členského státu Evropské unie, který na Maltě pobývá nejméně 5 let.
Italský občan se proti tomuto rozhodnutí odvolal s tím, že požadavky na pobyt a občanství jsou v rozporu s mezinárodními standardy a evropským právem, představují diskriminaci a porušují ústavní povinnost Malty chránit právo na svobodu projevu a informací.
Maltský soud pro informace a ochranu údajů dal v březnu 2022 společnosti Access Info za pravdu, ale ministerstvo vnitra se odvolalo.
Následně druhostupňový odvolací soud potvrdil, že záměrem zákonodárce nebylo omezit právo podat žádost na základě bydliště, a vytvořit tak zákon, který není v souladu s právními předpisy jiných členských států EU, a tudíž porušuje závazky Malty vyplývající z práva EU.
Druhostupňový soudní dvůr poznamenal, že striktní výklad zákona ze strany ministerstva by prakticky znemožnil podat žádost každému, kdo na Maltě nebydlí. Tento výklad je diskriminační a má přímý dopad nejen na právo na svobodu informací, ale také na svobodu pohybu občanů EU.
Závěr a poučení pro ČR
Proč o celé věci píšeme?
Za prvé - Českým úřadům (jak prvostupňovým, tak i druhostupňovým) a následně i našim správním soudům je leckdy perfidně vytýkáno, že v otázce svobodného přístupu k informacím prý nejsou dostatečně progresivní (resp. že jsou příliš zkostnatělé).
Nicméně na uvedeném příkladu jsem si stručně ukázali , že v ledasčem jsme zkrátka před jinými členskými státy Evropské unie napřed. Hodně napřed.
Čtenář již asi tuší pointu této právní glosy – české povinné informační subjekty řádně poskytují informace v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím i žadatelům- cizincům již více než dvacet let.
A poskytují je i cizincům pocházejícím ze zemí mimo Evropskou unii. Na povinném poskytování informací cizincům (včetně těch mimo EU) se v Česku dlouhodobě shoduje doktrína i praxe. Takže v této věci jsme opravdu značně vpředu.
Za druhé – pokud máte například českého, rakouského nebo slovenského klienta, který kupříkladu obchoduje či jinak působí na Maltě , tak jej můžete mimo jiné upozornit, že nyní má na tomto ostrově i jako cizozemec stejná informační oprávnění, jako maltští občané.
-----------------------------------
Použitá literatura:
Mleziva, E. Diktatura informací. Jak s námi informace manipulují. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. s. 14. ISBN 80-86898-12-1
www.access-info.org/2023-01-26/malta-access-info-wins/
Kolman, P.: Právo na informace, MU v Brně, 2010
