Článek
Poslanci a senátoři bojující za zachování zákazu prodeje s oblibou říkají, že je proto, aby si lidé odpočinuli a byli s rodinou. Nicméně mezi pracovníky jsou svátky oblíbené proto, že za ně dostanou o sto procent vyšší mzdu, než když dělají stejnou práci v týdnu.
Navíc si za odpracovaný svátek mohou zpravidla vzít náhradní volno v týdnu a třeba ve středu si mohou zajít něco vyřídit na úřad nebo podstoupit preventivní prohlídku u zubaře nebo třeba v autoservisu.
Mimochodem v čem se odlišuje pracovní vytížení prodavačů v supermarketu či hypermarketu kupříkladu od pracovníků hotelů a restaurací, lékařů a zdravotních sester na pohotovostech?
A hlavně: proč prodavač v obchodu dvousetmetrovém má jinou právní ochranu než pracovník v tom stodevadesátimetrovém? Je snad méně svéprávný?
A pokud chtěli zákonodárci posílit takzvané rodinné hodnoty, proč nezavřeli místo obchodů raději hospody, bary, vinárny a kasina? Rozumíte tomu někdo?
A ještě si dovolím nabídnout jiný úhel pohledu: Není zákaz prodeje o církevních svátcích (jakým je ze své prapodstaty třeba Velikonoční pondělí či svátky vánoční) v protikladu s legitimní snahou o odluku církve od našeho státu?
Nařizuje snad stát církvi, kdy má mít otevřeny či zavřeny kostely? Proč má být ateistické většině dle církevních notiček diktováno, kdy smějí být otevřeny obchody? Aspoň že naši zákonodárci ve své chaotičnosti dovolili obchodům mít otevřeno na Velký pátek.
