Článek
Pro víkendovou pohodu - tři dobré vtipy
První
Jdou tři želvičky po poušti a uvidí kelímek. „Vezmeme si ho? Nevezmeme? Vezmeme? Ale přeci si ho nebudeme brát, když do něj nemáme co dát.“
Tak si kelímek nevzaly. Šly dva roky, až došly k oáze.
„Konečně voda, ale nemáme jí do čeho dát, jedna z nás se musí vrátit pro kelímek. Střihneme si.“
Padlo to na třetí želvičku: „Tak dobře, já pro něj dojdu, ale musíte mi slíbit, že se beze mě nenapijete vody.“
„Slibujeme, slibujeme.“
Uplynuly čtyři roky a želvička nikde. „Tak už se napijeme,“ povídá první.
„Slíbily jsme jí, že na ní počkáme, tak to ještě chvíli vydržíme.“ povídá druhá.
„Ale já už mám velkou žízeň. Už nechci čekat.“ povídá první želvička.
„Tak jo, tak se napijeme.“ odpoví ta druhá.
Třetí želvička vyleze z křovíčka a povídá: „Tak holky, to teda ne, když si nedůvěřujeme, tak já nikam nepůjdu!“
Druhý
Žirafa říká myšce: „Ty ani nevíš, jaké to je dobré mít takový dlouhý krk.“
„Hmmm…“, myška na to.
„Díky svému krku dosáhnu na ty nejvyšší a nejchutnější lístečky na stromě.“
"Hmmm…"
„A když je polykám, to tak krásně dlouho trvá, než to projde celým mým krkem.“
"Hmmm…"
„A když se pak napiju pramenité vody, ona tak krásně dlouho a dlouho sklouzává do žaludku a celou mě ochlazuje.“
„Hmmm…, a už jsi někdy zvracela?“
Třetí
Zajíc jede kolem ožralého ( Pražáci by řekli "vožralýho") medvěda na koloběžce a ten se ho ptá:
"Kde si na to vzal zajíci?"
„Nepiju, medvěde.“
Druhý den jede zajíc na kole a medvěd zase:
"Kde si na to vzal zajíci?"
„Nepiju“, říká zajic.
Další den jede medvěd v novém mercedesu.
Zajíc se ptá:
"Kde si na to vzal medvěde?"
A medvěd: „Vrátil jsem láhve!“
