Článek
Byť materiálů, které popisují budoucí využití neurotechnologií ve vojenském sektoru zatím příliš mnoho neexistuje, tak za pozornost rozhodně stojí studie publikovaná v roce 2022 v prestižním Cambridge University Press, která analyzuje možné scénáře komerčního a vojenského nasazení neurotechnologií v USA a Číně. Autoři studie, Margaret Kosal a Joy Putney z Georgia Institute of Technology, přinášejí podrobné zhodnocení geopolitických, etických a technologických aspektů spojených s rozvojem této průlomové technologie.
Co tato studie nejvíce zdůrazňuje?
1. Geopolitická soutěž mezi USA a Čínou
Studie identifikuje USA a Čínu jako hlavní hráče v oblasti vojenských neurotechnologií.
Spojené státy těží z technologického náskoku, rozsáhlých investic a inovativního přístupu start-upů a univerzit.
Čína naopak využívá výhod centralizovaného řízení výzkumu a rychlého zavádění inovací do praxe. Její společnost vykazuje větší ochotu přijímat nové technologie, což může urychlit jejich implementaci.
2. Potenciální závody ve zbrojení
Závody ve vývoji neurotechnologií by mohly výrazně ovlivnit globální mocenskou rovnováhu.
Neurotechnologie typu BCI mohou nabídnout vojenské výhody, jako jsou rychlejší rozhodování, efektivnější koordinace a vyšší odolnost vojáků.
Autoři varují, že nedostatek regulací by mohl vést ke zneužití těchto technologií a eskalaci napětí mezi velmocemi.
3. Etické a právní výzvy
Studie zdůrazňuje nutnost vytvoření mezinárodních právních a etických rámců.
Bez těchto regulací by neurotechnologie mohly narušit základní lidská práva, včetně autonomie jedince.
Regulace by měly zabránit využití těchto technologií k manipulaci, sledování nebo potlačování občanských svobod.
Jaké aplikace nás čekají?
Ačkoli tato studie konkrétní aplikace příliš nerozvádí, tak na základě mého širšího výzkumu v oblasti neurotechnologií, si zde dovolím nastínit několik scénářů a vizí, jak by taková aplikace neurotechnologií ve vojenském sektoru mohla vypadat.
Berte prosím v potaz, že se v současnosti jedná spíše o spekulativní vize, které ovšem mohou časem nabrat reálné kontury.
Pojďme na to:
1. Rehabilitace a reintegrace zraněných vojáků
Předpokládané nasazení: do 3–5 let
Neuroprotézy a stimulace nervového systému jsou již dnes v pokročilé fázi vývoje. Zranění vojáci by mohli díky neurotechnologiím znovu získat pohybové schopnosti nebo lépe zvládat posttraumatický stres. Tato technologie by mohla najít uplatnění během několika pár let.
Příklady:
- Neuroprotézy: Vojáci s amputacemi by mohli získat pokročilé bionické končetiny, které se díky neurotechnologiím ovládají přirozeně myšlenkami.
- Léčba PTSD: Terapie pomocí stimulace nervového systému by mohla pomoci při zvládání posttraumatického stresu.
- Pokrok v neurorehabilitaci: Díky neurotechnologiím by mohlo dojít k obnovení pohyblivosti i po těžkých poraněních míchy, což by znamenalo revoluci nejen ve vojenské medicíně.
2. Monitoring fyzického i psychického stavu
Předpokládané nasazení: do 7–10 let
Jedna z nejpravděpodobnějších aplikací, která přinese revoluci v monitorování zdraví vojáků. I když již dnes lze sledovat základní parametry jako srdeční tep, hladinu adrenalinu nebo únavu pomocí nositelných zařízení, neurotechnologie umožní mnohem hlubší pohled na stav vojáka, včetně monitorování neurofyzických signálů, jako je aktivita mozku. Tato technologie bude schopna měřit nejen fyzický stav, ale i emocionální a psychologické reakce, například reakce na stres nebo úzkost v reálném čase.
Příklady:
- Pokročilý monitoring psychiky: Neurotechnologie poskytne data o tom, jak voják reaguje na náročné situace, jakým způsobem se vyrovnává s psychickým stresem a jak se jeho mozek přizpůsobuje změnám v prostředí.
- Interaktivní reakce: Na základě těchto signálů bude možné implementovat automatické stimulační techniky k udržení koncentrace nebo uklidnění, což není možné s tradičními technologiemi.
Tato kombinace fyzického a psychického monitoringu v reálném čase umožní velitelům lépe plánovat a přizpůsobit bojové operace, čímž se sníží riziko vyčerpání nebo psychických problémů u jednotek.
3. Bezpilotní operace
Předpokládané nasazení: do 10–15 let
Díky neurotechnologiím budou vojáci schopni ovládat drony a roboty pouze myšlenkami. Tato technologie nejen zefektivní operace, ale přinese i zcela nové schopnosti, které současné ovládání přes ovladače nebo klávesnice nenabízí.
Příklady:
- Rychlost reakce:
Myšlenky obcházejí zdlouhavý proces fyzického zadávání příkazů. Ovládání může být téměř okamžité, což může být rozhodující v krizových situacích, například při odvracení nečekaného útoku.
- Propojení s autonomními funkcemi:
Neurotechnologie by mohla umožnit i pokročilé autonomní funkce, kdy stroje reagují na záměr vojáka, aniž by bylo nutné detailně specifikovat jednotlivé kroky. Například dron by mohl vyhodnotit myšlenkový pokyn „prozkoumej prostor“ a samostatně určit optimální trasu.
4. Simulace a trénink
Předpokládané nasazení: do 15–20 let
Neurotechnologie by mohla nahradit fyzické tréninkové polygony realistickými simulacemi bojových situací přímo v mysli. Vojáci by tak mohli trénovat krizové reakce v bezpečném prostředí s minimálními náklady.
Příklady:
- Virtuální realita řízená neurotechnologií: Realistické simulace bojových situací, kde voják prožívá krizi „v mysli“, což zlepšuje reakce na stres.
- Přizpůsobení výcviku: Na základě dat z neurotechnologií lze personalizovat trénink podle slabin a silných stránek jednotlivých vojáků.
- Snížení nákladů: Výrazné snížení finanční náročnosti díky nahrazení fyzických polygonů virtuálními.
5. Zvýšení kognitivních schopností vojáků
Předpokládané nasazení: do 15–25 let
Budoucí neurotechnologie mohou z vojáků udělat „supermyslící stroje“, kteří dokáží analyzovat složité situace během zlomků sekundy.
Příklady:
- Zrychlené rozhodování:
Vojáci vybavení neurotechnologiemi budou schopni zpracovávat data z dronů, satelitů a senzorů v reálném čase. Například během boje dokážou okamžitě identifikovat nepřátelské hrozby a navrhnout optimální taktiku.
- Projekce do mysli:
Místo fyzických displejů budou vojáci díky implantátům vidět digitální mapy, instrukce nebo bojové rozkazy přímo před očima – nebo lépe řečeno v mysli.
- Detekce emocí a stresu:
Pomocí neurotechnologií by bylo možné monitorovat hladinu stresu, strachu či únavy v reálném čase. Technologie by mohla automaticky modulovat mozkovou aktivitu a zajistit, že voják zůstane klidný a plně soustředěný i v krizových situacích.
6. Mentální ovlivnění protivníků
Předpokládané nasazení: do 20–30 let
Jedna z nejkontroverznějších a nejvzdálenějších možností. Čistě teoreticky by se daly neurotechnologie využít k manipulaci emocí, nálad nebo rozhodování protivníků. Například pomocí elektromagnetických stimulací by bylo možné snížit morálku nepřítele nebo ovlivnit jeho strategii.
Příklady:
- Ovlivnění nálady:
Přesně cílené elektromagnetické vlny by mohly manipulovat oblasti mozku odpovědné za emoce, například amygdalu. To by mohlo vyvolat pocity strachu, paniky, nebo naopak apatie, čímž by se výrazně snížila bojová efektivita nepřátelských jednotek.
- Virtuální projekce:
Využití neurotechnologií by mohlo umožnit manipulaci vnímání nepřítele. Představte si například vysílání obrazů, zvuků nebo dokonce pachů přímo do mozku protivníka, což by mohlo vést k pocitu, že je v nebezpečí nebo že je jeho mise neproveditelná.
- Dezinformace:
Přesně cílená manipulace paměťových nebo rozhodovacích center v mozku by mohla nepřítele zmást, například aby špatně interpretoval rozkazy, zapomněl na klíčové detaily nebo udělal chybu ve strategii.
Zde je důležité zdůraznit, že tento konkrétní scénář je velmi spekulativní, nicméně jeho naplnění by znamenalo radikální posun v přístupu nejen k psychologickým operacím.
Etické otázky a rizika:
Neurotechnologie přinášejí mnoho pozitivních změn, ale také výrazné etické výzvy. V budoucnu mohou narušit lidskou autonomii nebo mohou být použity k manipulaci a útlaku.
Je proto klíčové vyvinout robustní právní a etické rámce, které zajistí, že tyto technologie nebudou zneužity. Jakmile neurotechnologie začnou být masově nasazovány, bude nutné pečlivě sledovat jejich implementaci a zajistit, aby byly v souladu s mezinárodními normami a právními zásadami.
První snahy o vytvoření právních a etických rámců již probíhají. Například vědecká sekce UNESCO nyní pracuje na mustru, ze kterého by mělo v tomto roce vzejít tzn. první globální neuroprávo.
Neuroprávo je obor propojující neurovědu a právo, který se zabývá ochranou práv jednotlivců před zneužitím neurotechnologií. Jeho cílem je zajistit etické a odpovědné využívání technologií, které interagují s mozkem a nervovou soustavou člověka.
Zdroje:
https://www.cambridge.org/core/journals/politics-and-the-life-sciences/article/neurotechnology-and-international-security/29155A74DBB0FDE5CB0CBA4D3DF6AF0C
https://www.unesco.org/en/ethics-neurotech
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neurotechnologie
