Článek
Byť je vývoj neurotechnologií teprve na samotném začátku, tak jejich potenciál změnit a transformovat lidskou společnost je neoddiskutovatelný.
Neurotechnologie už nyní přináší ohromné benefity do zdravotnictví. Jako jeden z aktuálních příkladů můžeme uvést třeba neuroprotézu, která převádí pacientovi (trpící nemocí ALS) myšlenky do syntetického hlasu. Více o této přelomové technologii se dočtete zde.
Možná jste už slyšeli také o firmě Elona Muska nesoucí název Neuralink, jenž ochrnutým pacientům implantuje mozkový čip, který jim v současnosti umožňuje ovládat kurzor na počítači pouze pomocí myšlenek. To jim výrazně zvyšuje kvalitu života.
Dlouhodobé vize této nejznámější neurotechnologické firmy současnosti jsou však daleko ambicióznější a řadí se mezi ně i neurokognitivní vylepšování, které by v budoucnu mohlo třeba vylepšit lidské intelektuální schopnosti.
O vylepšování lidských intelektuálních schopností se Elon Musk zmínil již několikrát. Níže je zachyceno jedno z těchto prohlášení.
Jsou obavy z neurotechnologií na místě?
Podle vědců ano. Tyto obavy sdílí řada renomovaných vědců v čele s neurobiologem a profesorem z Kolumbijské univerzity Rafaelem Yustem.
„Nevím, jestli jste viděli film Oppenheimer, ale právě teď jsme ve stejné fázi,“ prohlásil Rafael Yuste minulý rok v jednom rozhovoru, v němž popisoval rizika, které neurotechnologie přináší. Odkázal se tak na katastrofální celospolečenské následky, které zapříčila přeměna atomu ve zbraň hromadného ničení.
Na nedávné konferenci UNESCO věnované právě hrozbám, které neurotechnologie přináší se pak Yuste rozpovídal o konkrétních rizicích. Jeho celé znění si můžete pustit zde ze záznamu.
O čem Rafael Yuste mluvil? Jeho obavy můžeme rozdělit do dvou kategorií.
Tou první jsou obavy z toho, že neurotechnologie ohrozí tu nejzásadnější podstatu našeho já, tedy naši mysl.
Cituji:
„Neurotechnologie lze použít buď k měření mozkové aktivity nebo k její změně. A protože mozek je orgán, který vytváří mysl, tak můžete mysl měřit nebo ji změnit.“
„Děje se to už v laboratořích na zvířatech. Cokoliv dnes uděláte na myších, zítra můžete udělat na člověku.“
„V ohrožení může být to, co nás dělá lidmi. Tedy naše mysl. Tohle je nejdůležitější věc v našich životech, tohle je to, jak se definujeme.“
Druhá obava plyne z již zmíněného neurokognitivního vylepšování.
Cituji:
„V budoucnu budou lidé pomocí neurotechnologií vylepšovat své mentální a kognitivní schopnosti.“
„Mohli bychom se tak proměnit v hybridní druh.“
„Musíme zabránit tomu, aby se populace rozdělila na vylepšené a na ty, kteří za nimi budou zaostávat.“
V podobném duchu se na začátku tohoto roku k neurokognitivnímu vylepšování vyjádřil pro TN.cz i jeden z nejuznávanějších českých neurochirurgů, profesor Vladimír Beneš.
Cituji:
„Tohle (neurokognitivní vylepšování, pozn. red.) svým způsobem někdy v budoucnu možné bude. Ale ono to taky bude znamenat konec homo sapiens jako živočišného druhu. Já jsem tomu vždycky říkal homo technologikus. Ve chvíli, kdy budeme moct takhle vylepšovat své vlastní schopnosti a vyrábět nadlidi, Harari (Juval Noah Harari je izraelský historik, pozn. red.) tomu říká homo deus (člověk božský, pozn. red.), což je mnohem trefnější, to už bude jiný život.“
„Bude to jiný živočišný druh, který bude mít jinou morálku, který bude mít jiné cíle a zcela jiné uvažování než my.“
„Odhadnout dobu, kdy to bude možné, nedokážu,“ prohlásil Beneš. Doufá ale, že to bude ještě hodně dlouho trvat. Na druhou stranu přiznává, že výzkum jde dopředu stále rychleji.
Celý rozhovor s profesorem Vladimírem Benešem si můžete poslechnout zde.
Jak zabránit dystopickým scénářům?
Stále je ještě dost času na to, abychom zabránili dystopickým scénářům, které neurotechnologie v budoucnu přinesou. Jednat se ale musí ihned.
Proto nyní například vědecká sekce UNESCO pracuje na mustru, ze které by mělo v roce 2025 vzejít tzn. první globální neuroprávo. Neuroprávo lze popsat jako nový mezinárodní právní rámec, který se zaměřuje na ochranu mozku a jeho činnosti v souvislosti s rozvojem neurotechnologií.
O aktivitě UNESCO v této oblasti se můžete dozvědět více podrobností zde. A o tom, jaká je definice neuropráva, se dočtete více zde.
Podle vědců se tedy z neurotechnologií v budoucnu opravdu může stát civilizační hrozba, která se destruktivním dopadem na společnost může podobat jaderným zbraním.
A proto je zapotřebí vytvořit co nejdříve dostatečně efektivní opatření jenž těmto dystopickým scénářům ukážou stopku a která potenciál této transformační technologie nastaví správným směrem.
