Článek
Začněme daty, konkrétně u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Koalice SPOLU tehdy slavila hlavně u vysokoškoláků – dostala od nich asi 34 % hlasů. Naopak hnutí ANO mělo nejsilnější podporu mezi lidmi se základním nebo učňovským vzděláním – tam dosáhlo kolem 40 %. Piráti a STAN bodovali spíš u mladších voličů s maturitou nebo vysokou školou. A SPD se opírala hlavně o voliče z regionů s vyšší nezaměstnaností a nižším vzděláním.
Znamená to, že vzdělání hraje při volbách roli? Ano. Znamená to, že rozhoduje inteligence? Tady už je odpověď složitější. Je to dost citlivé téma – a na rovinu: žádný seriózní výzkum v Česku ani jinde přímo nespojuje volby s IQ konkrétních lidí. A má to důvod. IQ samo o sobě totiž není spolehlivý ukazatel politických názorů ani toho, jestli někdo „volí chytře“.
Co ale víme?
Ze zahraničních studií víme, že se zkoumá třeba:
- jak souvisí vzdělání a volba,
- jestli mají lidé s různými kognitivními schopnostmi sklony k autoritářství nebo liberalismu,
- nebo jakou roli hraje styl uvažování – jestli přemýšlíme spíš racionálně, nebo se necháme víc vést emocemi.
Některé výzkumy z USA a Velké Británie ukázaly, že lidé s vyšším vzděláním a analytickým přístupem častěji volí liberální nebo zelené strany. Naopak lidé s nižším vzděláním často inklinují ke konzervativnějším nebo populistickým hnutím.
Ale pozor – neznamená to, že by někdo byl „hloupější“. Jen má jiné zkušenosti, hodnoty a jiný způsob, jak se dívá na svět.
A co takhle malý experiment?
Zkusili jsme sestavit čistě fiktivní model – kde jsme spojili úroveň IQ s oblíbenou stranou. Neberte to moc vážně.
Fiktivní model voleb podle IQ
🧠 > 120 → STAN, Piráti
🧠 110–120 → SPOLU
🧠 100–110 → Motoristé
🧠 90–100 → ANO
🧠 < 90 → SPD, STAČILO!
Co z toho vyšlo? Graf, který možná pobaví. Ale taky může zneklidnit. Protože najednou redukuje každého voliče na číslo – a z voleb dělá soutěž o to, kdo má vyšší skóre v testu.
Jenže tak jednoduché to není. A právě proto takový graf berme spíš jako nadsázku. IQ není politický kompas. Neříká nic o hodnotách, životní zkušenosti, ani o tom, proč člověk volí tak, jak volí.
V českém veřejném prostoru se jen výjimečně objevují lidé, kteří otevřeně mluví jak o svém vysokém IQ, tak i o svých politických preferencích. Mezi nejznámější výjimky patří matematik Karel Janeček, který sám o sobě uvádí IQ 189 a v minulosti finančně podpořil hnutí STAN. K tomuto politickému proudu má blízko i Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd a senátor, kterému v době prezidentské kampaně média přisuzovala IQ 156. Oba veřejně vystupovali jako zastánci vzdělání, vědy a občanské angažovanosti – a oba se řadili k liberálně středopravému spektru.
Co je opravdu důležité?
Demokracie není maturita z logiky. Hlas má mít každý – ať už je to profesor s dvěma doktoráty, nebo důchodce, který sleduje hlavně večerní zprávy. Protože každý z nás vnáší do veřejného prostoru jiný příběh, jinou obavu, jinou naději.
Nehledě na to, co volíte VY:
Anketa
Zdroje:
- Hodson, G., & Busseri, M. A. (2012). Lower Cognitive Ability Predicts Greater Prejudice. Psychological Science.
- Carl, N. (2021). Cognitive ability and ideology: A review. PLOS ONE.
- Van Hiel, A. et al. (2010). Cognitive Ability and Right-Wing Ideology. Journal of Research in Personality.
- Ipsos / ČT24 exit poll (2021)
- PAQ Research, STEM, Median – volební modely 2024–2025
