Hlavní obsah
Lidé a společnost

Přítel dcery po sobě nesplachuje záchod

Foto: ChatGPT

Dcera si našla přítele. Hurá! Na první pohled to vypadá na velkou výhru, jenže… Jen do té doby, než po něm jdete na toaletu.

Článek

Je sympatický, dobře upravený, inteligentní, se skvělou prací, slušnou výplatou a podle jejích slov „ani na délku přirození si nemůže stěžovat“. Prostě jackpot! Jenže, jak už to bývá, každá růže má své trny. A tenhle trn… ten plave.

Její přítel totiž nesplachuje. Ano, skutečně. Prostě skoro nikdy. Člověk jde po něm na toaletu a místo voňavé, bílé mísy ho čeká nespláchnutá nálož, jakou by raději neviděl. Dcera z toho začíná mít trauma, a já ji chápu. Jít na záchod po tomhle sympaťákovi vyžaduje odvahu elitní vojenské jednotky.

Dcera se snažila být decentní. Jemně ho upozornila: „Už asi 30×: lásko, spláchni příště, prosím.“ Zabralo to asi tak na tři dny. Pak se otevřely dveře WC a situace byla zpátky – mísa plná „výstavních exponátů“ a zoufalství v očích.

Narazili jsme na překvapivý fakt: podobný problém má i Megan Fox! Přátelé této světové celebrity si prý už zvykli nacházet po ní na záchodě malá i velká překvapení. Podle článku na webu Proženy.cz byla herečka v dětství vedena k šetření vodou, což vedlo k návyku nesplachovat po každém použití toalety. Tento zvyk si přenesla i do dospělosti, což může být na návštěvách poněkud trapné. Jenže přítel mé dcery opravdu Megan Fox není.

Možných vysvětlení je několik:

Možná je to jen neohleduplnost nebo špatný zvyk. Někteří lidé prostě na hygienu příliš nedbají a je jim jedno, jaké hnědé poselství za sebou nechají.

Nebo zapomnětlivost. Možná myslí na důležitější věci – třeba na Pokémony nebo na svou výplatní pásku.

Teoreticky by za tím mohly být psychické či neurologické potíže, například porucha pozornosti, demence nebo dokonce tzv. inkongruentní chování spojené s neurovývojovými poruchami. U některých lidí může jít o formu tzv. dysexekutivního syndromu, kdy mozek jednoduše nezvládá sled akcí: vstoupit – vykonat potřebu – spláchnout. Pro nás samozřejmé, pro ně někdy nadlidský úkol. Pokud by to byla opravdu diagnostikovaná porucha, nemusel by za to skutečně moct?

Co s tím? Pravděpodobně nezbývá nic jiného, než opětovně promluvit, jasně, důrazně a klidně. Anebo rovnou na záchodě vyvěsit ceduli: „Tohle není muzeum, prosím, nezanechávejte exponáty.“ Protože jedna věc je jistá – i láska má své hranice.

Anketa

Čekalo na vás někdy "po někom" překvapení?
Ano – trauma do konce života.
11 %
Ano – ale už jsem to vytěsnil/a.
48 %
Nikdy – žiju s anděly.
20 %
Já jsem ten/ta, kdo někdy zapomene… ups.
8 %
Šetřím vodu!
13 %
Celkem hlasovalo 100 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz