Proč mají podvedení muži nasazené parohy?

Když je žena nevěrná svému muži, říkáme, že mu „nasadila parohy“. Proč ale právě parohy? Proč ne oslí uši, červený nos nebo třeba výstražný maják?

Jednoznačná odpověď neexistuje. Výraz je velmi starý a postupně kolem něj vznikla řada teorií, legend i docela povedených hospodských vysvětlení.

Za nejpravděpodobnější se považuje vysvětlení, že rohy a parohy byly odedávna symbolem síly, plodnosti a mužnosti. U podvedeného manžela je tedy jejich nasazení krutou ironií: symbol silného samce dostane právě ve chvíli, kdy jeho místo obsadil někdo jiný.

Připomíná to jelena, který se celé léto pyšní nádherným parožím, ale během říje mu stejně jiný jelen odvede laň.

Existuje také lidové vysvětlení, že parohy na hlavě vidí všichni kromě jejich nositele. A právě tak to někdy bývá s nevěrou. Ví o ní sousedé, kamarádky, kolegové i paní za pokladnou. Jen manžel stále věří, že jeho žena chodí třikrát týdně večer „na jógu“.

Je to krásně výstižné, ale jako skutečný historický původ rčení to doložené není.

Známá legenda vypráví o záletném feudálovi, který sváděl manželky svých poddaných. Podvedeným mužům pak údajně dával práci hajných a jejich hájovny označoval parožím.

Kdo měl tedy parohy nad dveřmi, měl prý nejen nové zaměstnání, ale také poměrně jasnou představu o tom, proč ho získal.

Jazykovědci však tuto historku považují za dodatečně vymyšlenou. Podobné označení se totiž objevuje v mnoha zemích a jazycích, takže jeden smilný feudál by musel být mimořádně výkonný a procestovat značnou část Evropy.

Parohy nejsou pouze českou specialitou. Podobný obraz znají například Italové, Španělé, Francouzi, Němci, Řekové a další evropské národy. Přesnější je ovšem říct, že většina z nich mluví o rozích, protože jejich jazyky nerozlišují rohy a parohy tak jako čeština.

Ve španělštině se používá spojení poner los cuernos, tedy doslova „nasadit rohy“. V italštině je podvedený partner označován slovem cornuto – rohatý.

Nejde tedy o symbol používaný úplně po celé Evropě, ale rozhodně je v evropských a středomořských jazycích velmi rozšířený. Díky španělštině a portugalštině se s rohy setkáme také v Latinské Americe.

Podvedení muži tak tvoří téměř mezinárodní společenství. Jen členské průkazy se pravděpodobně nevydávají, protože by si je většina členů stejně nechtěla vyzvednout.

V Číně muž po nevěře parohy nedostane. Místo toho „nosí zelený klobouk“. Výraz znamená, že mu byla manželka nebo partnerka nevěrná, a pro muže je velmi urážlivý. Darovat Číňanovi zelenou čepici proto nemusí být nejlepší způsob, jak upevnit přátelství.

Původ tohoto označení se spojuje mimo jiné s historickými pravidly, podle kterých museli muži z rodin prostitutek nosit zelené pokrývky hlavy. Postupem času se zelený klobouk stal symbolem podvedeného manžela.

Angličtina používá především slovo cuckold. To souvisí s kukačkou, která klade vejce do cizích hnízd a nechává svá mláďata vychovávat jinými ptáky.

Původní narážka proto nesměřovala jen k samotné nevěře, ale hlavně k muži, který mohl nevědomky vychovávat dítě své ženy a jejího milence. Slovo je v angličtině doložené už od 13. století a pochází ze starofrancouzského výrazu.

Každá kultura si tedy pro nevěru našla vlastní obrázek. Někde muž dostane parohy, jinde zelený klobouk a v angličtině se mu do rodinného hnízda nastěhuje kukačka.

Jedno je však téměř všude stejné: podvedený partner bývá často poslední, kdo pochopí, proč se na něj celé okolí tak zvláštně usmívá.