Článek
Tajemství a méně známé aspekty
- Dětství a tělesná zranění
Jako dítě prodělal mírnou formu dětské obrny (poliomyelitidu), která ho na pár týdnů upoutala na lůžko. I když on sám mluví o tom, že se z toho zotavil, tato zkušenost hluboce ovlivnila jeho vztah k přírodě a možnostem těla. - Nebyl vždy „ten oblíbený“
I přes pozdější slávu měl Redford těžké chvíle ve škole — byl šikanován, považován za „podivína“ kvůli své červenavé barvě vlasů a kudrnám. Nedokázal se dobře soustředit, často byl vyloučen nebo potrestán za to, že nebyl klidný. - Americký kluk v Evropě
Po tragické smrti své matky (zemřela, když Redford začínal dospívat) se rozhodl odejít do Evropy, žít mezi umělci, bohémsky, studovat výtvarné umění, kulturu, filozofii. Právě tam se utvářely některé jeho hodnoty — ohledně svobody, přírody, tvůrčího života. - Miloval přírodu více, než herectví
Jedna z nejméně propagovaných částí jeho života je, že Redford strávil dvě léta jako branc v Yosemite National Park (ne, ne vojenský branc — pracoval tam v mládí), kde pomáhal s údržbou, průvodcováním, pozorováním přírody. Tam se prý rozhodl, že film a herectví nejsou celé jeho poslání — že chce zachovat a chránit krajiny, které ho uchvátily jako dítě. - Podceňované umělecké složky
Redford měl výtvarné sklony už od školních let — malba, sochařství, kresba. V Evropě se snažil umění naplno prozkoumávat, ale bez většího uznání. Občas vystavil nějaké své práce nebo zapojil vizuální složky do vlastních filmových a institucionálních projektů, ale nikdy netoužil být slavný výtvarník — herectví a film mu poskytly větší scénu. - Firemní Optika: Wildwood a Sundance
Málokdo si uvědomuje, že Redford nechtěl jen být herec, ale stavěl podnikatelsky i kulturně. Začal firmu Wildwood Enterprises, Inc. s cílem produkovat projekty, které by nespadaly do hollywoodského mainstreamu. Sundance Institute nebyl jen festival — byla to strategie: platforma pro nezávislé filmy, kde zkouší, riskují, mluví se o ekologii, společenských otázkách, o umění, které není „jen pro kasu“.
Je tu spousta příběhů kolem Redforda, které už mají status „legendy“. Některé jsou potvrzené, jiné spíš rámované mýtem:
- Legenda praví, že ve chvílích smutku po smrti matky každému domácímu úkolu či škole předcházelo vnitřní umělecké hledání — maloval na papíry, na stěny, na cokoli, jen aby neuvažoval pořád jen o bolesti.
- Říká se, že jednou v Yosemite, při nočním treku, zažil východ slunce nad horami tak impozantní, že se rozhodl – ať už bude herec nebo režisér – kteroukoliv možností bude, musí dělat něco, co ctí přírodu.
- Také existuje historka, že když ho jako mladého nabídli velký filmový kontrakt, odmítl ho, protože by podmínky snížily jeho svobodu — dnes se to říká o jednáních, která prý raději „nepotkala mainstream“ než by se vzdala autonomie. (Nevím, jestli je to pravda v každém detailu, ale sedí to k jeho povaze.)
Robert Redford nebyl jen hollywoodská ikona — byl člověk, který se snažil skloubit herectví, umění, přírodu a morálku. Jeho život je protkaný tím, co víme, i tím, co tušíme, i tím, co se stává legendou. Mnohé z jeho činností svědčí o hlubší touze — nebýt jen pod reflektory, ale být hlasem — pro přírodu, pro umění, pro nezávislost.
Zdroje:
