Článek
Ráno, večer, při práci, při obědě, při fakturách, i při vypínání Wi-Fi, když už prostě musíme vypnout.
A teď jsem někde četl, že to je prý výjimečné. Tak fajn. V dnešní době je totiž výjimečné vydržet i tři roky – a to i bez sdíleného pracovního prostoru, počítače a životního e-mailu. Statistiky mluví jasně:
- Každé druhé manželství v Česku končí rozvodem.
- Průměrná délka vztahu před rozvodem? Necelých 13 let.
- A nejčastějším důvodem už dávno nejsou nevěry – ale „nedostatek komunikace“ a „odcizení“.
Tedy přesně opak toho, co se děje, když jste spolu pořád. My jsme se tedy odcizit nestihli.
Nonstop režim: návod k šílenství nebo k blízkosti?
Když se ráno probudíme, obvykle řešíme práci dřív než snídani. Poledne znamená rychlý oběd mezi e-maily a večer se u jídla bavíme o tom, co zítra pošleme klientovi. A přesto (nebo právě proto) to funguje.
Některé páry by se po týdnu takového režimu pozabíjely. My jsme to prostě jen přestali brát jako problém. Jsme k sobě brutálně upřímní, jak by řekl jeden známý pár v rozhovoru na Novinkách. Když jeden něco pokazí, druhý to slyší hned. Když je ticho, víme, že je průšvih. Když se smějeme, je to obvykle proto, že jsme právě přežili další den bez výbuchu.
Upřímnost je možná to jediné, co nás drží při životě. Ne ta romantická filmová, ale ta surová, obyčejná, co zní jako: „Prosím tě, tohle už nedělej.“ Nebo: „Fakt to takhle chceš mít na webu?“
Sdílené vítězství chutná jinak
Když se nám něco povede – nový klient, článek, web, cokoli – prožíváme to oba. Ne stylem „on je v práci a ona mu volá, že se to povedlo“, ale společně, tady, v té stejné místnosti, často ještě v pyžamu.
Ta společná energie, ten okamžik, kdy se na sebe podíváte a víte, že jste to dokázali spolu – to je něco, co klasické vztahy často nezažívají. A možná právě to je ten „tajný recept“.
Všiml jsem si, že čím víc sdílíte úspěchy, tím míň vás láká hledat „někoho, kdo by mě pochopil“. Protože ten člověk už tam dávno je.
Naše verze svobody
Samozřejmě, že to není jen idyla. Občas si lezeme na nervy, občas bychom se nejradši zablokovali i v reálu. Ale v tom je ta síla: svoboda není o tom, že jste od sebe, ale že si můžete dovolit být spolu. I když je to těžké.
Když se podívám na to, kolik párů kolem nás se rozpadlo po pár letech, mám z toho ještě větší respekt. Někteří se rozešli po třech, jiní po pěti letech. A přitom měli vlastní kanceláře, auta, účty i životy. My máme jen jeden dům, jednu práci a občas jeden nervový systém. Ale pořád to drží.
Pointa?
Možná je to celé jen o tom, že když spolu trávíte každý den, nemůžete si dovolit být někým jiným.
Nedá se přetvařovat, nedá se unikat. Jste prostě spolu – a to buď vydrží, nebo shoří.
Nám to zatím hoří tak akorát, aby to hřálo.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-sex-vztahy-jsou-spolu-doma-i-v-praci-uz-22-let-receptem-na-uspech-je-pry-brutalni-uprimnost-40543022
