Článek
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Kdo někdy ucítil jeho teplý dech na dlani, ví, že je to pravda. Pes je tichý společník, který dokáže utišit neklid, rozjasnit den a obejmout člověka beze slov. Nevyčítá, nesoudí, jen je s láskou tak čistou, že se jí člověk neubrání.
A právě tuto něhu jsem chtěl dopřát i lidem, kteří žijí v Domě sociálních služeb Na Neklance. Proto jsem oslovil motolskou organizaci Helppes – místo v Praze, kde se rodí psí duše s povahou tak jemnou, že dokáže léčit už jen svou přítomností. „Pejsci, kteří přinášejí klid, teplo, dotek i tichou radost“ konstatuje Petr Lachnit.
Klienti si je okamžitě zamilovali, a pejsci je. Od té chvíle se stali součástí Neklanky, jako by sem odjakživa patřili. Je krásné sledovat, jak se těší: když se blíží k budově, zrychlí krok, ocasy se rozechvějí radostí a oni chtějí být uvnitř co nejdřív. Jako by přesně věděli, že jdou tam, kde jsou doma. Tam, kde jejich světlo má komu svítit.
Canisterapie není jen pohlazení na duši. Je to i jemná práce s tělem – hlazení, drbání, mazlení, házení a odebírání aportů, přetahování o hračky. Všechno nenápadně rozvíjí jemnou motoriku, probouzí soustředění, paměť, komunikaci i odvahu zapojit se. Psi dokážou utišit úzkost, rozptýlit osamělost, přinést radost a pocit bezpečí, které je někdy víc než slova. Je to světlo, které se dotýká člověka tiše, ale hluboko.
A protože každý člověk potřebuje něco jiného, nabízíme skupinová setkání i tichou, osobní terapii. Klient může mít psího terapeuta i přímo na pokoji – vždy citlivě, klidně, pod dohledem lektora, který dbá na to, aby byl každý dotek léčivý, každý okamžik laskavý, každý paprsek psího světla dopadl přesně tam, kde je ho nejvíc potřeba.
