Článek
Pracující důchodci odvádějí do rozpočtu úplně stejně jako ostatní pracující. Jsou znevýhodněni oproti důchodcům nepracujícím, případně předdůchodcům. Ti jsou státními pojištěnci, zdravotní pojištění za ně platí stát, důchodové pojištění neplatí. Rovněž jsou pracující důchodci, samozřejmě i ostatní zaměstnanci, znevýhodněni oproti OSVČ. Pro srovnání uvedu odvody OSVČ a zaměstnance v roce 2024. U zaměstnanců započítám pouze slevu na poplatníka daně. Žádné další slevy nejsou uvažovány. Částky v Kč jsou ve formátu za měsíc/za rok. Modelový příklad:
Příklad 1: Podnikatel Franta pracuje jako OSVČ, využívá paušální daň v 1. pásmu. Jeho hrubý příjem činí 124434/1493208,- Kč. Do rozpočtu odvede: DPFO 100/1200,- Kč. Zdravotní pojištění 2968/35616,- Kč. Sociální pojištění 4430/53160,- Kč. Celkem odvede: 7498/89976,- Kč. Tj. 14 % celkových odvodů za zaměstnance AB. Čistou mzdu nelze určit.
Příklad 2: Zaměstnanec AB (není myšlen Andrej Babiš), začal po celoživotní práci pobírat od 1.1.2024 řádný starobní důchod. Rozhodl se dále pracovat na stejné pozici. Jeho hrubý plat činí 93000/1116000,- Kč. Do rozpočtu odvede: DPFO po odečtu slevy na poplatníka 11380/136560,- Kč. Zdravotní pojištění 4185/50220,- Kč. Důchodové pojištění 6045/72540,- Kč. Nemocenské pojištění 558/6696,- Kč. Celkem odvede 22168/266016,- Kč. Čistá mzda činí 70832/849984,- Kč.
Zaměstnavatel za zaměstnance AB odvede: Zdravotní pojištění 8370/100440,- Kč. Důchodové pojištění 19995/239940,- Kč. Nemocenské pojištění 1953/23436,- Kč. Politika zaměstnanosti 1116/13392,- Kč. Celkem zaměstnavatel odvede 31434/377208,- Kč. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele činí 124434/1493208,- Kč. Z toho celkové odvody do rozpočtu (včetně DPFO) činí 53602/643224,- Kč.
Příklad 3: Zaměstnanec CD začal po celoživotní práci pobírat od 1.1.2024 řádný starobní důchod. Rozhodl se dále pracovat na zkrácený úvazek. Jeho hrubý plat činí 17800/213600,- Kč. Do rozpočtu odvede: DPFO po odečtu slevy na poplatníka 100/1200,- Kč. Zdravotní pojištění 801/9612,- Kč. Důchodové pojištění 1157/13884,- Kč. Nemocenské pojištění 107/1284,- Kč. Celkem odvede 2165/25980,- Kč. Čistá mzda činí 15635/187620, Kč.
Zaměstnavatel za zaměstnance CD odvede: Zdravotní pojištění 1602/19224,- Kč. Důchodové pojištění 3827/45924,- Kč. Nemocenské pojištění 374/4488,- Kč. Politika zaměstnanosti 214/2568,- Kč. Celkem zaměstnavatel odvede 6017/72204,- Kč. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele 23817/285804,- Kč. Z toho celkové odvody do rozpočtu (včetně DPFO) činí 8182/98184,- Kč
Kromě toho má zaměstnavatel ještě další, náklady. A zaměstnanec příjmy. Různé benefity, příspěvky na penzijní a životní pojištění, nebo DIP. Ty není třeba uvádět, pro účely této úvahy jsou zbytečné. Nutno dodat, že OSVČ si na podobné benefity musí přispět sám. U OSVČ není dost dobře možné zjistit čistý příjem. Zejména ve službách je možná optimalizace, nějaký příjem se zapomene zapsat, něco se udělá pro známé a kamarády bez účtenky apod. Rovněž u zaměstnanců, např. ve službách, stavebnictví apod. není vzácné, když se část mzdy platí oficiálně, část hotově na ruku. Zaměstnanci, kteří takto pracují často v podstatě jinou možnost nemají, když chtějí práci získat. Šedou ekonomiku nelze vymýtit. Ani v policejním státě a tím být nechceme.
Pro pořádek ještě musím vyvrátit časté tvrzení OSVČ a to: „Za zaměstnance zaplatí zaměstnavatel převážnou část sociálního a zdravotního pojištění“. Je to nesmysl. Zaměstnavatel za zaměstnance odvede pouze část zisku, který byl vytvořen především činností zaměstnance a rovněž šikovností řídících orgánů, třeba výrobního závodu, výsledky práce zaměstnance prodat. Rovněž případný argument OSVČ, „zaměstnanec uplatní slevu na DPFO 2570/30840,- Kč“ neobstojí. OSVČ s daňovým paušálem má skutečnou slevu na DPFO vyšší než zaměstnanec.
Od ledna 2025 politici prosadili úlevu pracujícím důchodcům, nebudou muset odvádět 6,5 % tzv. sociálního pojištění, ve skutečnosti důchodové daně. Považuji to za naprosto nedostatečné opatření. Zaměstnavatelé budou nadále odvádět 24,8 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění. Odvody zdravotního a nemocenského pojištění pracujícího důchodce se nemají měnit tj. 4,5 + 0,6 % = 5,1 %. Jak se zrušení povinnosti zaměstnance odvádět 6,5 % sociálního pojištění projeví na jeho mzdě je otázka. Nejspíš postupně nijak.
Závěr porovnání je jednoznačný. Pracující důchodci jsou výrazně znevýhodněni oproti důchodcům nepracujícím a předdůchodcům. A zejména výše odvodů zaměstnanců, nejen pracujících důchodců ve srovnání s OSVČ jsou velmi nerovné. Například na DPFO odvádí uvedený pracující důchodce AB téměř 113 x více než OSVČ s daňovým paušálem v 1. pásmu. Zaměstnanec se stejným odvodem DPFO a platem nižším, než je minimální mzda, odvádí do rozpočtu víc než OSVČ v 1. pásmu a s hrubým příjmem až 2 miliony korun. Přitom služby státu, které se z příjmu DPFO hradí, např. školství, dopravní infrastruktura a další, využívá OSVČ určitě více než pracující důchodce. Výdajový paušál OSVČ nepochybně ulehčuje jejich starosti. Otázkou je, zda je správně nastaven. Něco málo se postupně mění, (za velkého povyku OSVČ a zejména novinářů), ale je to naprosto nedostatečné.
Co se týká odvodů pracujících důchodců, ty by měly být, kromě odvodů na nemocenské pojištění, příspěvek na zaměstnanost a samozřejmě DPFO zrušeny. Jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Důchodce, který získal řádný starobní důchod za celoživotní práci, již odvedl dost a měl by být státním pojištěncem jako důchodce nepracující. Navíc, na rozdíl od důchodců nepracujících a předdůchodců přispívá do rozpočtu odvodem DPFO víc než dost. Rovněž není důvod „trestat“ zaměstnavatele nehoráznými odvody za to, že zaměstná důchodce. Lze pravdivě tvrdit „Pokud důchodce nepracuje, stát nezíská nic. Pokud pracuje, tak by státu měla stačit odvedená DPFO“. Samozřejmě nelze očekávat nějakou změnu. Politici to nedovolí, potřebují peníze na přerozdělování a na vyšší důchody osobám, které do systému odvedly málo nebo téměř nic.
Zdůrazňuji, že tato úvaha je můj osobní názor získaný na základě četných diskuzí a sporů, psaných i mluvených, ve společnosti. Zdanění pracujících důchodců v plně výši je nejen nespravedlivé, považuji ho za nemorální. Občas také sleduji diskuze, kdo na koho doplácí. Proto jsem se rozhodl uvést srovnání zaměstnance a OSVČ, aby si některé osoby mohly udělat přehled, jak to skutečně je.
Odkazy:
