Článek
Co jsou emisní povolenky a proč vznikly?
Emisní povolenky vznikly kvůli hrozbě oteplování planety a možné změně klimatu. Poprvé byly rozděleny v roce 2005. Jedna povolenka má být ekvivalentem jedné tuny emisních plynů vypouštěných do ovzduší. Emisními plyny jsou zejména kysličník uhličitý nebo dusný (CO2 nebo N2O), a dále sloučeniny uhlíku a fluoru (C a F). Držitele jedné povolenky opravňuje k vypuštění jedné tuny zmíněných emisí. V podstatě je lze považovat za jakýsi druh odpustků pro jejich držitele za znečišťování životního prostředí. Případně daní nebo pokutou. Cena jednoho emisního odpustku činila k 24. 7. 2025 71,05 EUR/tunu, tj. asi 1744,- Kč/tunu.
Evropská unie vytyčila cíl, do roku 2030 snížit emise CO2 o pětapadesát procent v porovnání s rokem 1990. A do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Postupně jsou omezovány dopravní prostředky, zejména osobní, poháněné fosilními palivy a nahrazovány elektromobily. Rovněž jsou odstavovány uhelné elektrárny, je snaha nahradit je elektřinou ze solárních panelů nebo větrníků. Tyto náhradní zdroje (OZE) mají neblahý dopad na stabilitu elektrické sítě. O reálnosti vytyčených cílů pochybuje čím dál víc odborníků. Evropa, ve vztahu k okolnímu světu, se stává čím dál méně konkurenceschopnou a je světu pro smích. Občanům EU rostou životní náklady. Ony ty emisní povolenky, to je vlastně další nepřímá daň.
Nejvíce znečišťuje ovzduší zejména uhlí, následováno těžkými topnými oleji, naftou a benzinem. Nejméně znečišťujícím fosilním palivem je zemní plyn. Jeho hlavní složkou je metan (CH4) + další složky, podle místa těžby, viz: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/89-slozeni-zemnich-plynu. S tím souvisí i rozdílná výhřevnost, viz: https://www.spp.cz/magazin/vyhrevnost-zemniho-plynu-co-to-je-a-proc-na-ni-zalezi.
Zemní plyn je z uhlovodíků alkanů nejjednodušší a má nejpříznivější poměr uhlíku a vodíku. 1 kg CH4 obsahuje 750 gramů uhlíku a 250 gramů vodíku. Molární hmotnosti prvků ve sloučeninách jsou pro zjednodušení zaokrouhleny na celá čísla. Pro účely této úvahy to plně vyhovuje. Čím více C (uhlíku) v látce, tím vyšší emise CO2.
Pro srovnání uvedu butan a oktan. Butan, C4H10, je využíván ve směsi s propanem pro vytápění a pohon motorových vozidel. 1 kg butanu obsahuje 827,6 gramů C (uhlíku) a 172,4 gramů H (vodíku). Oktan, C8H18, tvoří jednu z hlavních složek benzinu. Jeden kilogram oktanu obsahuje průměrně asi 842 gramů C (uhlíku) a 158 gramů H (vodíku). Průměrné složení nafty; C (uhlík) 85,0 %, H (vodík) 13,7, O (kyslík) 1,0, S (síra) 0,2, N (dusík) 0,1. Viz: https://www.casopisczechindustry.cz/products/nafta/
V roce 2025 byl zahájen systém emisních povolenek ETS 2. Ten se vztahuje na vytápění domácností, dojde ke zdražení tepla. Dále na pohonné hmoty, to zdraží cestování a dopravu. Zvýší náklady v zemědělství a dopravě, což zdraží i potraviny. Plně fungovat má ETS 2 od roku 2027. Politici napříč Evropou by chtěli ETS 2 omezit, zatím se ale zdá, že jejich požadavky nebudou vyslyšeny. Na internetu je plno příspěvků s odhady, jaký dopad bude mít ETS 2 na peněženky občanů. Protože všechny emisní povolenky nakonec zaplatí občané EU, fyzické osoby. Výtěžek z povolenek slouží vládám států na přerozdělování. Aby se mohly holedbat, jak se starají o své občany. Starají se ale opravdu? Nebo spíše jen o sebe?
Existuje ještě něco k zahrnutí do systému emisních povolenek?
Třeba tzv. biopaliva. Do benzinu je přimícháván etanol C2H5OH. Do nafty pak metylester řepkového oleje nebo tzv. bionafta. Příměs etanolu do benzinu trochu snižuje sekundární emise při spalování v motoru. Nakolik snižuje příměs bionafty emise u naftových motorů nevím, není mi znám poměr uhlíku a vodíku v bionaftě. Pochybuji, že bionafta emise nějak snižuje.
K sekundárním emisím biopaliv, při jejich spotřebě, je ale třeba přičíst ještě primární emise vzniklé při jejich výrobě. Třeba pole pro řepku je třeba zorat, zasít, ošetřovat, poté sklidit, někam odvést zralá semena a odpad, pole opět zorat, a nakonec vylisovat olej a vyrobit metylester. Když se primární a sekundární emise sečtou, pak celkové emise budou zřejmě vyšší než u nafty z ropy. Obdobná situace bude i u etanolu pro benzinové motory. Podrobná studie by asi můj názor potvrdila. Snižují tzv. biopaliva emise? Toť otázka. Spíše je to podnikatelský projekt pro zainteresované politiky.
Biopaliva pro motory jsou již v podstatě emisní daní zatížena. Předpokládám, že je emisně zdaňován celkový obsah uhlíku v PHM, včetně toho v biopalivech. Je to poněkud absurdní. Podporovaná biopaliva zdražují zemědělské produkty pro jejich výrobu, např. řepkový olej nebo kukuřici. A nakonec lze oprávněně pochybovat, zda to vůbec biopaliva jsou. Samozřejmě, zpracování zemědělských odpadů na bioplyn považuji za velmi užitečné. Je vhodnější bioplyn spálit, než nechat unikat metan samovolně ze skládek do horních vrstev atmosféry. Ale vyrábět biopaliva z potravin?
Zmínka o zavedení emisních povolenek na chov zemědělských zvířat už v minulosti padla. Pak by se to ale postupně mohlo týkat všech živočichů. Včetně lidí. Lidé také produkují metan při trávení a kysličník uhličitý při dýchání. A hned budeme mít legendární daň ze vzduchu.
Taky dřevo na topení by se mohlo emisně zatížit. Obsahuje různé uhlovodíky, celulózu, pryskyřice a další složky. Všechny rostliny v přírodě jsou užitečné, vstřebávají z ovzduší kysličník uhličitý. Např. deštné pralesy jsou právem považovány za plíce planety. Bohužel člověk tyto plíce čím dál víc ničí. Pro další rozšiřování zemědělské plochy, např. pro chov zvířat, produkci palmového oleje apod. Přesný poměr uhlíku a vodíku ve dřevě mi není znám, bude ale určitě méně příznivý než u metanu. Tak proč by se dřevo nemohlo emisně zatížit. Velkou výhodou dřeva je, že se stále obnovuje. Je to OZE.
Další na řadě by mohly být cigarety. O zavedení povinnosti států odvádět do společného měšce část spotřební daně na kuřivo, je již vážně uvažováno. Kromě toho ale cigarety produkují též emise. Zejména klasické při hoření, ale i elektronické. Tudíž by se emisně mohly rovněž zatížit. Uvidíme časem. Rozpočet jak Evropské unie, tak jednotlivých států, to je díra bezedná. Na rostoucí přerozdělování potřebují politici čím dál víc peněz. Zejména dotační socialismus, ten jenom kvete. Na rozdíl od jiných odvětví ekonomiky. Za nějaký čas by se Evropská unie klidně mohla přejmenovat na Svaz Evropských Socialistických Republik.
A nakonec, taky církev by mohla přispět do společného emisního měšce. V kostelech hoří svíčky a používá se kadidlo. Parafín ve svíčkách, to jsou vyšší uhlovodíky, a při hoření jak vosk, tak i knoty, produkují emise. Kadidlo rovněž. Tak proč to nezatížit emisními odpustky. Církev ostatně v minulosti měla s odpustky velké zkušenosti.
Nevím, na co by Evropská unie mohla ještě v rámci emisní ekonomiky přijít. To ukáže teprve čas. Když se hledá, tak se vždy něco najde.
Zamyšlení na závěr. Jsou vůbec emisní povolenky potřebné?
Můj názor zní jednoznačně. Emisní povolenky jsou naprosto nesmyslným politicko-ekonomickým produktem. Způsob jejich rozdělování a obchodování s nimi je úplně zbytečný. Obsah uhlíku v látkách lze zjistit velmi přesně. Stačilo by tedy ke každé látce, podléhající emisním povolenkám, přidat kromě DPH a spotřební daně ještě emisní daň. Bylo by to naprosto průhledné a bez kšeftování. Ale politikům asi více vyhovuje systém méně průhledný.
Další odkazy:
