Článek
Jedním z navržených bodů důchodové reformy jsou dřívější důchody pro náročné profese. Velmi konfliktní bod mezi opozicí a vládní garniturou. Někteří politici ODS a TOP 09 na poslední chvíli navrhli snížit počet osob, kterých by se to mělo týkat. Z původních asi 120000 na asi 15000. To způsobilo rozkol i ve vládní koalici. Též opozice má výhrady, jak jinak. Snahou opozice je dostat do náročných profesí co nejvíce osob. Bez ohledu, kde se na to vezmou peníze.
Častým argumentem pro dřívější důchody je údajně statisticky dokázaný nižší věk dožití osob pracujících v náročných profesích. To asi platí u hlubinných horníků, slévačů, osob v těžkém chemickém průmyslu s karcinogenními látkami apod. Navrženy pro dřívější důchod jsou i zdravotní sestry. Nevím, zda je statisticky dokázán nižší věk dožití zdravotních sester oproti třeba učitelkám. Případně městských strážníků oproti pracovníkům v těžkém strojírenství. Dost o tom pochybuji. Hlavním problémem je definovat, co to jsou ty náročné profese. Právě diskuze o nich by měla proběhnout velmi důkladně. V zájmu všech je, dostat do diskuze co nejvíce politiků a hlavně odborníků. Jak vládních, tak i opozičních. Nakonec stejně rozhodnou politici, a to většinou není spravedlivé. Politici často podléhají různým lobbistickým tlakům.
Jak mají vypadat podmínky pro přiznání dřívějších důchodů, bylo zatím sděleno dosti mlhavě. Po odpracování určitého počtu směn, by osoba mohla nastoupit do důchodu o patřičný počet let dříve. Bez krácení důchodu. Právě ten termín „bez krácení důchodu“ je poněkud nejasný. Nevyplývá z něj, zda by měl dřívější důchodce stanovenu výši důchodu stejně, jako ostatní důchodci podle získaného počtu pojištěných dob. Nebo zda politici chtějí, aby měl důchod dorovnán, jako by získal plný počet pojištěných dob. Uvidíme, co politici vymyslí.
S tím úzce souvisí financování důchodů. Důchodový účet je vysoce deficitní. Dřívější důchody tento deficit dále prohloubí. Politici chtějí zvýšit odvody důchodové daně zaměstnavatelů, u profesí čtvrté kategorie o 5 %. Není jasné, zda zvýšený odvod má nahradit výpadek příjmu důchodové daně dřívějším nástupem do důchodu. Nebo dorovnat důchod na výši, jakou by důchodce dostal za plný počet odpracovaných let. V každém případě dřívější důchody způsobí snížení příjmu důchodové daně.
A u části profesí třetí kategorie? Citace části Jurečkova vyjádření v článku odkaz 1: „Podle dohody předsedů poslaneckých klubů ale budou tuto částku (5 %, pozn. autora) poukazovat na individuální účty zaměstnanců v penzijním spoření nebo v dlouhodobém investičním produktu DIP. A s tím jsem ochoten souhlasit“.
Takže, politici nařídí zvýšení odvodů zaměstnavatelům o 5 % povinně. V zemi, kde odvody jsou podle ekonomů již tak hodně vysoké. To by bylo špatné řešení. Jediným reálným řešením je počítat důchod na základě získaných pojištěných dob. Dřívější důchodce bude mít sice nižší důchod, než kdyby pracoval plný počet let, může ale klidně pracovat déle. A platí zde známé rčení: „není důležité, jak velký důchod mám, ale jak dlouho si ho užiju“. V každém případě nařízené vyšší odvody zvýší mzdové náklady zaměstnavatelů.
Osoby pracující v náročných profesích určitě budou patřičně finančně ohodnoceny. Jinak by se tam nikdo nehrnul. To samo o sobě jim zaručí o něco vyšší důchod. Bohužel důchodový systém je příliš rovnostářský, čím víc osoba vydělává, tím nižší má důchod v poměru ke svým předchozím příjmům. A vydatně dotuje důchody těch, kteří odváděli málo. A zásluhovost politici čím dál víc potlačují.
Podmínky pro získání dřívějšího důchodu? Nevidím v tom problém. Například takto: Osoba, která odpracovala minimálně 20 let v náročných podmínkách, a získala minimálně 30 let pojištěných dob, může nastoupit do řádného starobního důchodu o tři roky dříve před dosažením předepsaného důchodového věku. Je to jen příklad. Důležité je to slovo „může“. Znamená to, že má nárok, ale nemusí ho využít. Každá osoba má jiný průběh života, a tím i zdravotní podmínky. Někdo je stařec ve třiceti, jiný je čilý mladík v pětašedesáti.
Politiky zcela opomenuta zůstává skupina osob, pracujících celý život, třeba od 15 let. Často se základním vzděláním. Osob, které vykonávají pomocné, i namáhavé práce třeba na stavbách. Často v nepříznivých podmínkách. Zde bych neviděl problém, kdyby tyto osoby mohly nastoupit do důchodu po získání 45 let pojištěných dob. Případně 40 let bez náhradních dob. Ať si jdou tito lidé do důchodu třeba v šedesáti, když pracovali od patnácti. Pro politiky samozřejmě nepřijatelné. Politici potřebují co nejvíc peněz na přerozdělování. Třeba na průměrné důchody osob, které ač pracovat mohly, tak nepracovaly téměř vůbec. Vždyť filozofování někde u džbánku piva je tak sladké.
Ten souboj mezi vládní koalicí a opozicí je zbytečný a naprosto nesmyslný. Je třeba, aby se umravnila jak vládní koalice, tak i opozice. Cesta ke spolupráci je ale obtížná. Názory jsou příliš rozdílné.
Odkazy: