Článek
Určit průměrný věk dožití důchodců a průměrnou délky doby pobírání důchodu lze dvěma způsoby:
1) Stanovit věk dožití a dobu pobírání podle ročníku narození důchodců. Statisticky přesné, v praxi nepoužitelné. Předpovědět dopředu, průměrný věk dožití důchodců, v daném roce narozených nelze. Vždy to bude jen odhad. Muselo by se čekat až všichni důchodci daného ročníku zemřou. Přesné údaje za daný rok by byly k dispozici až za mnoho let.
2) Stanovit věk dožití a dobu pobírání podle ročníku úmrtí důchodců. Budu předpokládat, že tento způsob využívá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dále předpokládám, že údaje se týkají pouze osob, které se dožily důchodového věku a začaly pobírat důchod. Údaje za daný rok jsou k dispozici v roce následujícím. Je to způsob pro ČSSZ nejjednodušší.
Má ale zásadní problémy. Zahrnuje data důchodců narozených v různých letech. A různých ročníků nástupu do důchodu. Časový rozdíl v ročníku narození a nástupu do důchodu může být hodně velký. Pravděpodobně jsou do výpočtu zahrnuty i osoby, které pobíraly předčasný důchod. Navíc, v dřívějších letech ženy odcházely do důchodu o 3-7 let dříve než muži. To má velký vliv na délku doby pobírání u žen. A společný průměr pobírání mužů i žen, např. uváděných 21,5 roku, to značně zkresluje. Mužům průměr zvyšuje, ženám snižuje. Vypovídací schopnost takové statistiky je problematická. Životní podmínky se časem mění. Taková statistika by se měla nazývat:
„Délka doby pobírání důchodu a věk dožití důchodců, kteří zemřeli v uvedeném roce“. V podstatě je to opačná statistika.
V roce 2030 dosáhnou důchodového věku 65 let muži a bezdětné a jednodětné ženy. Část žen až v roce 2037. Od roku 2031 se má důchodový věk opět začít zvyšovat. Nelze předpokládat, že se věk dožití bude zvyšovat stejnoměrně a stále. Za 18 let, od roku 2002 do roku 2019 (vynechal jsem covidové roky) se průměrný věk dožití důchodců zvýšil o:
M - 2,75 roku; Ž - 4,26 roku; průměr - 3,66 roku;
Domnívám se, že faktory příznivé pro zvyšování věku dožití se již značně vyčerpaly. Růst nemůže být nekonečný. Po roce 1989 se zvýšila životní úroveň. Jsou kdykoliv a celoročně dostupné potraviny, maso, ovoce, zelenina i další zboží. Nemusejí se pracně shánět. Pestřejší je nabídka různých služeb a potřeb pro zdravější životní styl. Třeba bicykl se pracně neshání, ale kupuje. Růst věku dožití se bude zákonitě čím dál víc zpomalovat a blížit stagnaci. Předpoklad, že by průměrný věk dožití v roce 2051 dosáhl 86,5 roku, považuji za nereálný.
V každém případě bych považoval za správné, aby se oba parametry, tj. věk dožití a doba pobírání důchodu, určovaly pouze podle důchodců, kteří nastoupili do důchodu v předepsaném důchodovém věku. Bez dřívějších a předčasných důchodů. Ty statistiku značně zkreslují a vylepšují. To považuji za hlavní problém důchodové statistiky. Stejně tak společný průměr pro ženy a muže.
Na závěr dodám. Myslím, že považovat za jeden z hlavních cílů důchodové reformy, dosažení nějaké naprosto přesné průměrné doby pobírání důchodu, např. 21,5 roku není na místě. Stanovisko České demografické společnosti (ČDS) o nerovnosti doby pobírání považuji za zbytečné. Rovněž dohadování, nakolik je spravedlivé, když některý ročník bude důchod pobírat průměrně 21,7 let a jiný 21,3 let. Je to jen průměr. Akademici mají právo vyjádřit svůj názor. Jsou to uznávané autority, ale i jejich úvaha nemusí být vždy správná. Věk dožití, a tím i dobu pobírání, mohou ovlivnit především osoby samy. Tím, jak žijí.
Přesné doby pobírání nelze nikdy dosáhnout. Výkyvy budou vždy. Je to dáno časovým intervalem pro výpočet průměru. Čím delší interval, tím víc se průměr blíží požadované střední hodnotě. Taky by někdo mohl přijít s požadavkem, aby se věk dožití a doba pobírání určovala měsíčně. Na základě zjištění, že důchodci zemřelí v červenci pobírali průměrně 24 let a zemřelí v srpnu jen 19 let. Takový nápad by snad mohl přijít jen z Bruselu. Jako např. nedávné nařízení o naprosto zbytečném, měsíčním informování odběratelů o množství odebrané energie.
Mnohem důležitější než přesný průměr, je získat pro solidní důchody další peníze. Bez vyšší spoluúčasti osob to nepůjde. Vyšší spoluúčast lze zajistit jen zvyšováním důchodového věku, nebo vyšším spořením na důchod. Případně obojím. Je na státu, aby pro to vytvořil vhodné podmínky. První pilíř nestačí a třetí je státem podporován velmi neefektivně. Ekonomičtí odborníci mají většinou jasno. Horší je to s uvažováním politických odborníků, kteří mají poslední slovo.
Odkazy:
