Hlavní obsah
Názory a úvahy

Návrhy lidovců na řešení důchodové reformy jsou chaotické

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Úřad vlády ČR

Marian Jurečka: „Důchodovou reformu mám hotovou. Teď to nesu na vládu. Však ta složka má taky pořádnou váhu. Rodičům s dětmi snížíme důchodovou daň a bezdětné zdaníme víc. Podpoříme tím porodnost. Snad to prosadím“.

Marian Jurečka svými návrhy zvyšuje napětí ve vládní koalici. Něco veřejně prohlásí, bez vědomí kolegů z vlády. Asi se chce svými nápady pochlubit a získat politické body. Nejnovější návrh lidovců na vyšší zdanění bezdětných vyvolal pobouření.

Článek

Pobouřil nejen vládní, ale i opoziční politiky. Návrh se týká bezdětných osob nad 35 let. Velmi ostře návrh odmítli Piráti. V partii Terezie Tománkové 28.4. to Ivan Bartoš prohlásil za nesmysl. Klára Dostálová (ANO) tamtéž prohlásila „že se snad lidovci úplně zbláznili“.

Součástí lidoveckých návrhů na podporu dětí je též zvýšení slev na dítě. Potřebné miliardy chtějí lidovci sehnat úpravou dávek a zvýšením zaměstnanosti. Už to vidím, jak se někdo odváží sáhnout na dávky. Případně jak zvýší zaměstnanost těch, kteří jsou nezaměstnatelní a pracovat nechtějí.

Do bezdětných se Marian Jurečka neopřel poprvé. Před časem navrhoval, aby bezdětní pro změnu měli nižší důchod. Bezdětné osoby přitom přinášejí do systému i násobně víc než osoby, které děti mají. I pro stát jsou méně nákladné. Nečerpají žádnou mateřskou, žádný rodičák, paragrafy apod. Plynule odvádějí DPFO, důchodovou daň a zdravotní pojištění. Za osobu na mateřské platí stát zdravotní pojištění až do sedmi let věku dítěte. U dvojčat až do patnácti.

Návrh je samozřejmě naprosto nesmyslný. Často omílaný výrok, že na důchody rodičů vydělávají jejich děti, a na důchody bezdětných nemá kdo vydělávat je nesmyslný. Důchodová daň se odvádí do společného měšce a z toho se platí důchody. Bezdětné osoby, tím že odvádějí do systému podstatně více než osoby s dětmi, vydatně přispívají na důchody osob, které mají několik dětí. Lze tvrdit, že na bezdětné důchodce dostatečně vydělávají současní pracující bezdětní. Tudíž si všichni zaslouží důchod podle stejných pravidel.

Problémem je definice bezdětnosti samotné. Bezdětná je samozřejmě osoba, která neporodila nebo nezplodila dítě a žije sama. U žen to platí stoprocentně, u mužů ne tak zcela. Rovněž to platí u manželů, kteří nemají děti, protože nechtěli, nebo nemohli mít. Ale jak to bude u osob, které se rozvedou nebo ovdoví a mají děti? Najdou si bezdětnou osobu, ta s nimi vychovává jejich děti jako vlastní. Bude považována za bezdětnou osobu a slevu nedostane? Nebo jeden z rodičů dětí po rozvodu. O děti se nestará, a náhradní výživné platí stát. Dostane taky slevu na důchodové dani? Nebo matka, oficiálně samoživitelka, žije neoficiálně s bezdětným mužem a vychovávají spolu její děti. Jak to bude? Těch otazníků je víc než dost a popírají účelnost navržené úpravy. Nebude to spravedlivé a bude okolo toho zmatek.

Názory a návrhy M. Jurečky a lidovců vůbec se mění často a rychle. Poněkud zmatek nastal ohledně „lidoveckého výchovného“, které prosadila Jana Maláčová (ČSSD). Nejdříve se zavedlo a následně se má změnit. Od roku 2027 má být výchovné jen za třetí a další dítě. Důchodkyně, které pobíraly plat průměrný a vyšší, za první 2 děti výchovné nedostanou. Zajímavá podpora porodnosti.

Nebo nedávné přiznání průměrných důchodů disidentům. Tam se návrhy měnily ze dne na den. Zpočátku měly být disidentům dorovnány zahraniční důchody tak, aby měli celkový důchod průměrný. Nakonec všichni disidenti dostanou průměrný český důchod a k tomu zahraniční. Úředníci pro sebe zvolili nejméně pracný postup.

Zavedením navržené změny se má dosáhnout zvýšení porodnosti. Naivní představa. Z reálu je známo, že nejvíce dětí se rodí v dobách chudých. A s růstem blahobytu se porodnost spíše snižuje. Nejvíc dětí po 1. světové válce se v Česku narodilo v roce 1921. Poté porodnost klesala až do r. 1939. Vůbec nejvíc dětí se v Česku narodilo za války v roce 1944 a pak ještě v roce 1946. Poté porodnost klesala až do roku 1961. V socialistickém Česku se nejvíc dětí narodilo v roce 1974, krátce po začátku normalizace. Stavěly se byty, byly novomanželské půjčky atd. Zvyšovala se životní úroveň, porodnost začala trvale klesat. Sypáním peněz ze společného měšce se porodnost určitě nezvýší.

Ekonomický dopad navržené změny. Předpokládám, že by to mělo na důchodový účet negativní dopad a snížení příjmu důchodové daně. Domnívám se, že úbytek příjmu díky slevám za děti převýší výnos navýšení daně bezdětným. Např. v roce 2023 kdy bylo inkasováno na důchodové dani 619,53 mld, znamená každé 1 % 22,126 mld. Propad inkasa důchodové daně při zavedení návrhu odhaduji nejméně na 10 mld, spíše ještě víc. Je to složité odhadnout, poměr bezdětných a těch co mají děti, se mění.

Politický dopad. Návrh samozřejmě bude mít i dopad politický. Otázkou je, co to udělá s popularitou zejména lidovců, ale i celé vládní koalice. U části voličů má nápad velmi kladný ohlas. U jiné části voličů vyvolal odpor. Předpokládám, že návrh tiše zmizí.

Odkazy:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz