Článek
V předvolebním prohlášení koalice Spolu mimo dalších změn, slíbila opětovné snížení povinného počtu pojištěných dob z 35 na 25 let.Mnozí odborníci před tím oprávněně varovali. Politici nakonec uznali nesprávnost návrhu a ustoupili od toho. Ale nic není jisté. Návrhy Mariana Jurečky se mění často ze dne na den. Přitom již v současné době vznikne plátci důchodové daně, při splnění dalších podmínek, nárok na důchod, pokud má alespoň 20 let pojištěných dob. Jenom doba pro nástup do důchodu se prodlužuje o 5 let. Vláda plánuje zkrácení této doby. Dne 18. 3. 2024 vyšel příspěvek Davida Budaie s názvem:
„Vláda chystá nové podmínky pro odložený starobní důchod“. Citace části příspěvku:
„V rámci důchodové reformy, kterou plánuje schválit současná vláda, se má „čekací“ období zkrátit z 5 na 2 roky. Důvodem je, že lidé ve vyšším věku už mnohdy nemohou pracovat a získat tak další doby pojištění. „Stávající relativně dlouhá doba pojištění, potřebná pro vznik nároku na starobní důchod, odsouvá důchodové nároky těchto osob až do pozdějšího vysokého věku, ve kterém již zpravidla nejsou schopni ekonomické aktivity, nebo jsou schopni této aktivity jen v omezeném rozsahu, uvádí důvodová zpráva návrhu“.
Jako příklad je uvedena situace pana Radka. Citace:
„Pan Radek dosáhl důchodového věku dne 1. 1. 2021 a získal 21 let doby pojištění. Ke dni 31. 12. 2024 nedosáhl věku potřebného pro odložený důchod. Pokud budou změny schváleny, starobní důchod mu bude přiznán od 1. 1. 2025, tedy ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy. K tomuto dni totiž již dosáhne věku aspoň o 2 roky vyššího, než je jeho řádný důchodový věk“.
Nechápu, jak takové zdůvodnění navržené změny mohlo někoho napadnout. To by snad ani komunisté nevymysleli. Je to další zvýhodnění těch, kteří moc nepracovali. 21 let doby pojištění je žalostně málo. Na místě je otázka, co tyto osoby dělaly ve věku nižším, kdy mohly pracovat a odvádět důchodovou daň. Osoba musela z něčeho žít, vysvětlením je, asi „podnikala“ načerno. Navíc, návrh zavádí další rovnostářství a potlačuje zásluhovost. Je rozdíl, jestli někdo získá 20 nebo 34 let pojištěných dob. A důchodový věk mají mít stejný.
Navrženou změnu považuji za nesprávnou a nespravedlivou. Vhodnější by bylo, malinko upravit § 29 Zák. č. 155/1995 Sb. tak, aby byl méně přísný, asi takto:
Odst. 1 – Nárok na řádný starobní důchod mají osoby, které dosáhly předepsaného věku pro nárok na řádný st. důchod a při splnění dalších zákonných podmínek k tomuto datu získaly předepsané doby pojištění min. 35 let.
Odst. 2 – Nárok na odložený starobní důchod mají osoby, které dosáhly předepsaného věku pro nárok na odložený st. důchod a při splnění dalších zákonných podmínek k tomuto datu získaly předepsané doby pojištění min. 20 let.
Předepsaný věk pro nárok na získání odloženého st. důchodu se určí takto:
Za každé, i započaté 3 roky nižší doby pojištění než předepsaných 35 let, se věk pro nárok na odložený důchod prodlouží vždy o 1 rok. Tzn., ti, co by měli min. 20 let doby pojištění by získali nárok na důchod o 5 let později. Za 23 let o 4 roky, za 26 let o 3 roky, za 29 let o 2 roky a za 32 let o 1 rok později než pracovníci podle odst. 1.
Je možné i jemnější odstupňování. Např po 4 měsících za každý chybějící rok.
Takové řešení by bylo spravedlivé, odváděl jsi důchodovou daň kratší dobu a odvedl jsi méně, odcházíš později a máš nižší důchod. Když osoby, které pracovaly v náročných profesích budou odcházet do důchodu dříve, pak je správné, aby osoby, které moc nepracovaly, šly do důchodu později. Když někdo získal 21 let doby pojištění, tak asi moc nepracoval.
Nejen tato, ale i další navržené nebo již provedené změny, zvyšují náklady deficitního důchodového systému. Není uvedeno, z čeho to bude hrazeno. Samozřejmě na dluh.
Z již provedených změn je to např. tzv. výchovné, ve schválené podobě nesmyslné. Od roku 2027 se má změnit, bude několik druhů výchovného. Za dvě děti se bude jako vyměřovací základ za dobu na mateřské počítat fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy. Opět rovnostářský přístup asi v duchu hesla, „nízkopříjmovým pomůžeme a vysokopříjmovým to může být jedno, vydělali si dost“. Bude to mít značný demotivační efekt pro nízkopříjmové osoby, zůstat na mateřské dovolené (MD) co nejdéle. „Proč se hnát do práce, když mi pobyt na MD zvýší důchod“. Původně byly navrženy až 4 roky, nyní se mluví o třech letech. Za třetí a další dítě má zůstat pětistovka.
Kolik to bude stát, nikdo nespočítal. Nakonec to možná bude nákladnější než původní výchovné 500,- Kč. Část důchodu nebude kryta odvodem důchodové daně.
Nebo nedávno schválený zákon přiznávající průměrné české důchody disidentům. K tomu mohou mít navíc důchod ze zahraničí. Se skutečnými disidenty se sveze i spousta tzv. disidentů, kteří pracovat mohli ale nechtělo se jim.
Z navržených změn pak úprava vdovských důchodů.
Nebo navržený minimální důchod 20 % průměrné mzdy. Opět zvýhodnění těch, kteří moc nepracovali. Případně mají částečný důchod ze zahraničí a domácí nízký důchod je tzv. dílčí. I žena pracující jako vedoucí veřejného WC musí mít důchod podstatně vyšší. V systému starobních důchodů nemá min. důchod co dělat. Správný je důchod zasloužený.
Znovuzavedení doby studia do počtu pojištěných dob u části studujících. Proč, když student nic neodvádí a zdravotní pojištění mu hradí stát? Což jsou plátci daní.
Dále dřívější důchod u náročných profesí. To je zasloužené, pokud budou vybrány ty správné, zejména namáhavé a nebezpečné profese.
Nebo snížení odvodů důchodové daně zemědělců přislíbené ministrem Výborným. Odvody se jim sníží ale důchod budou požadovat důstojný. Tak si ho třeba vymohou, když budou pár dnů trucovat v traktorových karavanech před úřadem vlády.
Nakonec všechny stejně zachrání štědrý sociální systém.Ten umožňuje slušné přežívání i osobám, které ač by mohly, tak nepracují.
Sociální systém by měl pomáhat osobám, které by si rády pomohly samy, ale nemohou. Na druhou stranu, by neměl příliš pomáhat těm, kteří by si mohli pomoci sami, ale nechtějí.
Marian Jurečka, ve vztahu ke státnímu rozpočtu se chová, jako by ten měl neomezený objem financí. Jeho návrhy mají spíše demotivační efekt. A výše důchodů podle Mariana Jurečky bude stanovována nikoliv podle zásluhovosti ale podle potřebnosti.
Odkazy:
