Článek
Znáte to všichni. Konec roku utíká jako voda, v práci je honička, aby se všechno stihlo uzavřít do půlky prosince, dokud obchodní partneři a kolegové ještě odpovídají na maily. Stresu je v průběhu listopadu a začátkem prosince čím dál tím víc a vy si už jen přejete, aby to skončilo a mohli jste začít myslet na klid během vánočních svátků. Jenže pak to přijde, jako když v plné rychlosti narazíte do zdi. Vždyť už je začátek prosince a já pořád nemám žádné dárky!
Co s tím? Začíná horečné přemýšlení, co komu v rodině koupit. Čím jste starší, tím je to těžší. S rodiči, sourozenci, bratranci, tetami, babičkami, dědečky, i s dětmi ze širší rodiny si vyměňujete dárky popáté, podesáté, podvacáté. Všechny dárky od srdce jste už rozdali a vymyslet něco originálního je pořád těžší.
Vánoční trhy jsou krásné za každých okolností.
Už nezabírá ani rotace, tedy to, kdy jeden rok dám mamce výběrové kafe, tchánovi kopačky, přítelkyni degustační výlet na Moravu a mladšímu sourozenci potají karton cigaret. Druhý rok dáte mamce cigarety, tchánovi kafe, přítelkyni kopačky a pojedete s mladším sourozencem pít do sklípku sami. Třetí rok skočíte z okna. To všechno se omrzí a z dávání dárků pak ani nemáte takovou radost. Taky ve vás hlodá, jestli ji má obdarovaný… Vím, že to někteří z vás to řeší třeba poradou s Chat-GPT, ale i ten se z toho jednou může zhroutit. 😊
O Vánocích se nás kolem stromečku schází docela dost a viděl jsem, že tenhle hlavolam řešíme všichni. Nikdo nechce ostatní zklamat. Tak jsem předloni šel před přítelkyní s barvou ven. Vysvětlil jsem jí, jak to mám. Potěšilo mě, když si nesmírně ulevila, že to má úplně stejně. Dohodli jsme se, že to téma opatrně otevřeme i s dalšími členy rodiny. K mému překvapení jsme neslyšeli jedno jediné ne. Ulevilo se úplně všem a dohodli jsme se, že bychom si už dárky dávat nemuseli jen kvůli tomu, že jsou Vánoce a „má se to“. Dárky si totiž dáváme celý rok, když něco potřebujeme, když nás něco šikovného a hezkého napadne, prostě když chceme. Kdykoli.
Řekli jsme si, že to zkusíme jeden rok na zkoušku bez dárků a uvidíme, jaké to bude.
Nebudu vás napínat, je to skvělé. Odpadne vám to pořád těžší vymýšlení dárků a s ním i spousta nervů a starostí. Vánoce vám díky tomu opravdu začínají už někdy v polovině prosince, protože se vyhnete tomu šílenému shonu v obchoďácích. Nemusíte nikam jezdit a nemusíte se mačkat v žádných frontách plných podobně frustrovaných a unavených lidí. Ušetříte spoustu peněz. Nemusíte nic balit a o to víc můžete pomoct v kuchyni se salátem, obalováním a pečením. Nebo si prostě jen dáte nohy nahoru a třeba si otevřete knížku, na kterou nebyl celý rok čas.
Dřív byly Vánoce daleko skromnější. A stačilo to.
Máme jednu jedinou výjimku. Dětem dárky kupujeme. Je to ale vyřešené tak, že větší dárky jim dají jejich rodiče a prarodiče. Když se sejdeme jako celá rodina na štědrovečerní večeři, pod stromečkem na ně čekají spíše drobnosti a sladkosti, plus každému nanejvýš nějaký jeden větší dárek, na který se složíme v rodině všichni.
Ten rozdíl je obrovský. Všichni jsou mnohem uvolněnější a během společného večera je to znát. Znovu vnímáme Vánoce jako svátek, na který se těšíme. Stresu opravdu hodně ubylo a volný čas zabralo jídlo, výlety a pohádky. Trošku jsem se vnímáním Vánoc vlastně vrátil do dětství!
Přiznám se, že už bych to jinak nechtěl. Poslední dva roky jsem měl mnohem hezčí Vánoce než dříve. Měl jsem mnohem víc času na sebe a na rodinu a skvěle jsem si odpočinul. Nikomu to nenutím, ale každému to doporučuji zkusit. Vyřešte kapra, stromeček, převoz blízkých, ale obchodům, shánění a nervům z toho, jestli něco nedorazí pozdě, se vyhněte. Je to zbytečné.
