Článek
Bohem zapomenutý kraj
Děda s babičkou žijí v severních Čechách v malém městě obklopeném krásnou přírodou. Bohužel je to ale místo, kde volby dokola vyhrává ANO a SPD s komunisty tu také mají silnou pozici. Já jsem u prarodičů jako malý trávil spousty času hlavně o prázdninách, ale teď, když jsem už dospělý, mě časová náročnost korporátní práce v Praze moc často na návštěvy nepustí. Chtěl jsem ale, aby mi jeden víkend u nich vyšel před tím, než se všichni rozjedeme na letní dovolené k moři a jinam. Rád vždycky ochutnám dobroty, co babička s dědou navaří (oba vaří skvěle) a na oplátku jim pomůžu s tím, na co už v jejich věku nemají tolik sil.
Ten víkend se povedl teď. Ve čtvrtek jsem si dohodl se šéfem, že když jsou teď hlavní úkoly hotové, o víkendu budu na příjmu přes telefon, ale jen kvůli pohotovostem. Hned jsem pak zavolal babičce a dohodla se návštěva. V pátek pak byl klasický frmol a dřina, abych stihl poslední týdenní úkoly, chvilku před druhou odpoledne padla a běžel jsem odvolit, abych se pak stihl zabalit, naskočit na odpolední vlak a už neřešit nic kromě venkovské rodinné pohody.
Smutná babička
Po příjezdu k babi a dědovi mě hned oba přepadli se stolem plným jídla. Klasika. Mezi řečí jsem akorát zmínil, že jsem měl ten den hodně práce, z práce jsem hned běžel volit a že jsem unavený, jestli bych nemohl dostat kafe. Babička na mě mrkla a zavolala mě, ať si jdu do kuchyně kafe vybrat. Když jsme byli z doslechu dědy, vybalila na mě, že oni ještě volit nebyli a že ji ty volby trápí. Kvůli dědovi. Že děda pořád brouzdá internetem, čte si různé pochybné dezinfo weby a je jimi hrozně ovlivněný. Já vím, že děda věří na různá spiknutí (třeba vakcíny) a na to, že EU má Evropu hospodářsky zničit. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že děda tyhle řeči mívá i když si spolu jdeme sednout na jedno. V hospodě se pak ještě přidávají jeho kamarádi. Já je do té doby ale pouštěl jedním uchem ven a druhým dovnitř.
Když jsem viděl, jak to babičku trápí, řekl jsem jí, že něco zkusím. S dědou jsme šli večer zase na jedno, ale já už jsem měl plán. Po dvou pivech jsem to na něj vybalil. Koho budeš volit dědo? Odpověď mě zarazila. Prý SPD. Že jim tam dělají „nemakačenka“ bordel a taky že ten migrační pakt je potřeba zastavit, aby „nás tu nezaplavili“. Samozřejmě že děda nenávidí Fialu, který tu všechno zdražil. SPD, ANO a další strany cílí svou kampaň na snadno ovlivnitelné lidi, tedy hlavně na nejstarší generaci, která se už často tolik neorientuje v moderních technologiích a ani v tom, jaké zrovna probíhají volby.
Dědo, o migrantech ti lžou
S dědou jsem ty věci probral, vysvětlil jsem mu, že v evropských volbách se nic takového neřeší, ani peníze, ani sociální dávky. A s tou migrací je pozdě, protože EU už migrační pakt schválila. Dědovi jsem ale vysvětlil, že díky tomu, že tady máme statisíce Ukrajinců, nám žádná migrace z Afriky nehrozí. A že Afričané stejně chtějí do Německa a do Francie, ne k nám.
S dědou jsme nakonec o politice klábosili asi dvě hodiny a byl to docela fajn pokec. Děda se nehádal, ale spíš jsme si věci vyříkali jednu po druhé. Mně se podařilo mu vysvětlit, že Okamura je jen obchodník s hlasy, který reálně nic neprosadí. Připomněl jsem taky dědovi pana Baldu, zmateného starého pána, který pod vlivem dezinformací kácel stromy přes koleje a mohl zabít nevinné lidi.
Anketa
„Fialu nemám rád. A Pekarovou už vůbec.“
Dědovi jsem nakonec nedokázal vysvětlit jen jednu věc. Chtěl jsem na příkladech ukázat, že Petr Fiala je dobrý premiér, ale že to má těžké. Děda aspoň zmírnil a na konci už o něm říkal jen, že je to blbec. Pekarovou nemá rád vůbec, to jsem ani nezkoušel. Ale když se mě děda zeptal, koho jsem tedy volil já, šel jsem s barvou ven. Že jsem dal hlas STANu, i když to pro mě taky není ideální. Ale že jsou tam schopní politici, že kandiduje ekonomka Nerudová, pracovitý Farský se zkušenostmi z USA, spousta mladých. Že to jsou lidi jako já, s podobnými zájmy. A že tam je hodně starostů. Na to poslední děda hodně slyšel.
Konec dobrý, všechno dobré
V sobotu šli babi s dědou na nákup a pak odvolit. Když pak děda odešel dát nákup do špajzu, babička jen rychle prohodila něco o tom, že jsem asi včera udělal dojem. Že jí děda překvapil. Zeptal jsem se, jak to myslí. Prozradila mi, že jak si chystají lístky už doma, viděla dědu, jak si s sebou ven bere jen lístek STANu. A to ještě den předtím mluvil o tom, jak to hodí Okamurovi. Na babi bylo vidět, jak ji ta změna těší. A já mám radost, že jsem udělal něco pro dědu a pro budoucnost nás všech. Ještě štěstí, že jsem jel na víkend k dědovi. Je to jen malý symbolický skutek, jen jeden hlas, ale mám z toho dobrý pocit. A zítra si spolu užijeme ještě jeden super den.
