Článek
Přiznám se.
Když spatřím atraktivní ženu, můj první pohled padne na její rty.
Možná mě zajímá úsměv. Výraz ve tváři. Možná si něco představuji.
A možná si to jen takhle sám před sebou hezky vysvětluji.
Každopádně jsem si toho začal všímat.
Člověk někoho zahlédne a jeho oči už jsou o zlomek vteřiny napřed. Než si vůbec stačí uvědomit, že nás ten člověk zaujal.
A tak mě jednoho dne napadla jednoduchá otázka:
Kam se vlastně podíváme na člověku jako první, když nás přitahuje?
Zeptal jsem se na to kamarádky Bohunky.
Chvíli na mě koukala, pak se rozesmála.
„Na to se mě raději neptej,“ řekla. „Asi by ses divil, kam se my ženy podíváme chlapovi na jeho postavu.“
A bylo jasno.
Tedy…
Vlastně vůbec nebylo.
Nejdřív obličej, nebo tělo?
Když se řekne „první pohled muže na ženu“, možná si pořád představíme stejný obrázek.
Prsa.
Nohy.
Zadek.
Vlasy.
Pořadí si každý může upravit podle vlastních preferencí.
Jenže skutečnost je trochu zajímavější.
Eye-trackingové studie, které sledují pohyb očí, ukazují, že naše pozornost není rozdělená tak jednoduše. Atraktivní tváře mohou přitahovat pozornost déle nebo častěji než tváře méně atraktivní. V některých experimentech lidé při sledování scén s více osobami věnovali výraznou pozornost právě obličejům, které hodnotili jako atraktivnější.
Dává to smysl.
Z obličeje během okamžiku získáváme spoustu informací. Výraz. Emoce. Úsměv. Pohled. Náznak sympatie.
Jenže obličej není všechno.
Jakmile člověka zaregistrujeme, naše oči mohou pokračovat dál. Vnímáme postavu, proporce, způsob pohybu i jednotlivé části těla.
A výzkumy skutečně ukazují, že při hodnocení atraktivity se pozornost může přesouvat také k tělesným partiím. U ženských postav například některé studie zaznamenaly výraznou pozornost věnovanou oblasti hrudníku a středu těla.
To ale ještě neznamená, že muž uvidí ženu a automaticky se nejdřív podívá právě tam.
Nejdřív člověka zachytíme. Pak si ho začneme prohlížet.
A celé to může proběhnout během několika okamžiků.
Bez jediného vědomého rozhodnutí.
A teď Bohunka
Vzpomněl jsem si na její smích.
„Asi by ses divil, kam se my ženy podíváme chlapovi na jeho postavu…“
A pak se mi vybavila jedna úplně obyčejná situace.
Šli jsme spolu ulicí, když kolem nás prošla opravdu atraktivní žena.
Já se za ní jen na okamžik podíval.
Bohunka si toho samozřejmě všimla.
„Kam ses to díval?“ zeptala se okamžitě. „Určitě na prsa!“
Podíval jsem se na ni téměř nechápavě.
„Na její vlasy.“
Na chvíli bylo ticho.
Pak se rozesmála.
Možná měla pravdu.
Protože představa, že muži si opačné pohlaví prohlížejí a ženy jsou v tomhle mnohem cudnější, je ostatně jen pohodlný stereotyp.
Ženy se samozřejmě také dívají.
A výzkumy naznačují, že ani jejich pozornost není zaměřena pouze na obličej. Při hodnocení mužské postavy se například může soustředit na horní část těla, včetně hrudníku a ramen.
Jednu zaujmou oči.
Jinou úsměv.
Další ramena, ruce, výška nebo způsob, jakým muž chodí.
A některé si možná všimnou něčeho úplně jiného.
Na celém příběhu mě nakonec nejvíc zaujala jiná věc.
Často vůbec nevíme, kam jsme se podívali.
Eye-tracking dokáže pohyb očí zachytit mnohem přesněji než naše vlastní vzpomínka.
To, co později řekneme, že nás zaujalo, proto nemusí přesně odpovídat tomu, kam jsme se skutečně dívali.
A to je docela zábavná představa.
„Já? Na její dekolt? Vůbec ne.“
Oči mezitím možná vyprávějí poněkud jiný příběh.
A funguje to samozřejmě i opačně.
Žena může říct, že si na muži všimla především jeho očí.
A možná je to skutečně pravda.
Jen její zrak mezitím zaznamenal i celou postavu.
Aniž by si toho vůbec vědomě všimla.
Co prozradí jednotlivé rysy?
Tady se dostávám zpátky ke svému prvnímu přiznání.
Některé výzkumy se totiž nezabývají pouze tím, zda se díváme na obličej nebo tělo. Sledují i to, které části obličeje přitahují pozornost při hodnocení atraktivity.
Jedna z novějších studií například zjistila souvislost mezi hodnocením atraktivity a délkou pozornosti věnované určitým rysům obličeje. U mužů hodnotících ženské tváře hrála roli pozornost věnovaná ústům, zatímco u žen hodnotících mužské tváře se výrazněji uplatňovala pozornost věnovaná očím a vlasům.
Takže možná moje oči přece jen nejsou tak úplně náhodné.
Ale pozor.
Neznamená to, že muži se obecně dívají ženám jako první na rty.
Výzkum pracuje s konkrétními fotografiemi, experimentálními podmínkami a konkrétním úkolem – například hodnotit atraktivitu obličeje.
Je to zajímavá indicie.
Není to univerzální pravidlo lidského pohledu.
A právě tady je dobré být opatrný.
Protože věda bývá zajímavější než jednoduchý titulek.
Takže kdo se dívá kam?
Po přečtení výzkumů bych si netroufl napsat:
Muži se nejdřív dívají ženám na prsa a ženy mužům na zadek.
Bylo by to atraktivní jako titulek.
Ale vědecky je to příliš jednoduché.
Výzkum nám totiž nedává jednu univerzální odpověď na otázku, kam se člověk podívá jako první.
Spíš ukazuje, jak se naše pozornost během velmi krátké doby přesouvá mezi obličejem, tělem a jednotlivými rysy.
A hodně záleží na tom, koho před sebou máme, jak vypadá, kde jsme a co od daného setkání očekáváme.
Navíc je třeba myslet na jednu důležitou věc.
Mnoho podobných experimentů probíhá v kontrolovaných podmínkách, často při sledování fotografií.
Skutečné setkání na ulici, v kavárně nebo na večírku je samozřejmě mnohem složitější.
Tam nejde jen o oči.
Vnímáme pohyb, hlas, výraz, oblečení, držení těla, vzdálenost i celou situaci.
A především – člověk před námi není fotografie.
A můj pohled na rty?
Po tomhle malém pátrání už ale vím, že moje oči mezitím pravděpodobně stihnou zaregistrovat mnohem víc.
A možná to celé funguje tak, že první pohled ještě není skutečný zájem. Je to jen začátek velmi rychlého vizuálního hodnocení člověka před námi.
Obličej.
Oči.
Úsměv.
Postava.
Pohyb.
A potom teprve přichází to vědomé:
„Tenhle člověk se mi líbí.“
A tak mě vlastně nejvíc zajímá něco jiného.
Kdybychom si mohli na prvních dvou vteřinách každého setkání pustit zpomalený záznam pohybu vlastních očí…
byli bychom překvapeni tím, co bychom na něm viděli?
Bohunka se na mě tehdy jen smála.
A na moji otázku, kam se ženy dívají mužům jako první, mi vlastně nikdy pořádně neodpověděla.
Možná je to tak lepší.
Některá tajemství totiž stojí za to nechat očím.
***
Zdroje
- Leder, H., Mitrovic, A., Goller, J. (2016). How Beauty Determines Gaze! – výzkum sledování očí a vztahu mezi atraktivitou tváře a pozorností.
- Fearington, F. W. et al. (2025). Gaze Patterns During Evaluation of Facial Attractiveness – sledování pohledu při hodnocení atraktivity jednotlivých rysů obličeje.
- Nummenmaa, L. et al. (2012). Gender and Visibility of Sexual Cues Influence Eye Movements While Viewing Faces and Bodies – sledování pohledu na obličej a další části těla.
Výsledky jednotlivých studií se týkají konkrétních experimentálních podmínek. Nelze je proto chápat jako univerzální pravidla toho, kam se všichni muži nebo všechny ženy dívají.
