Článek
Když jsem před lety požádal Adama – syna mého kamaráda –, aby mi na chalupě udělal kompletní rozvody kabelů, dal jsem mu naprosto volnou ruku. Svěřil jsem mu projekt, který měl propojit všechno, co potřebuje dráty: od venkovního zvonku přes internet do všech místností až po televizi.
Dobře jsem udělal. Všechno tehdy fungovalo a funguje dodnes. Jen jsem v té době netušil, co všechno a kolik zdí vlastně Adamova vrtačka provrtala a kudy všude se ty tlusté svazky kabelů táhnou.
Chalupa pro mě byla oázou klidu, místem, kde lišky dávají dobrou noc. Jenže pak přišlo první setkání.
Operace Noční šramot
Začalo to nenápadným šramocením pod obložením zdí, které ale v nočním tichu znělo jako pochodování marškavalerie. Člověk míní, myš mění – a hlavně má mnohem víc trpělivosti než vy.
V půl třetí ráno se probudíte s pocitem, že vám po hrudníku běhá tygr. Rozsvítíte lampičku a zjistíte, že realita je o něco menší, ale o to drzejší. Na zapomenuté sušence na nočním stolku si vesele pochutnává mladý odchovanec rodu myšovitých. Sedí tam a kouká na vás s výrazem naprostého pohrdání.
Abychom poznali nepřítele, nainstaloval jsem kameru s nočním viděním. A tehdy jsme ji spatřili v plné kráse: myš polní, která se rozhodla pro kariéru myši domácí.
Začal hon.
A právě v tuto chvíli vstupují do děje Adamovy kabely.
Myš se nenápadně ubytovala za kuchyňskou linkou. A jaká náhoda – přesně tudy procházejí hlavní svazky kabelů do celého stavení.
V hlavě mi okamžitě bleskla Adamova tehdejší slova:
„Uděláme ty díry radši větší. Co kdybyste později potřeboval ještě něco protáhnout?“
Když jsme linku odtáhli, objevila se před námi dokonalá myší prolézačka, dálniční křižovatka a zábavní park v jednom. Ementál hadr. Otvory vedly do všech světových stran.
Adamova vrtačka odvedla opravdu poctivou práci.
Tehdy jsem poprvé pochopil, že jsem před lety neinvestoval do kabeláže. Investoval jsem do budoucího myšího bydlení.
Akce „Pastička“
V týdnu plném zoufalství jsme vyzkoušeli snad všechno. Prošli jsme si celým přehledem marných pokusů od babiččiných rad až po moderní techniku v podobě otravně pípajících ultrazvukových plašičů, které myš používala nejspíš jako ambientní hudbu k večeři.
Nadešel čas na klasiku: Akce „Pastička“.
Koupil jsem tu nejlepší goudu, slaninu, švestky. Vše s láskou nastražil do několika dřevěných pastí a šel spát s pocitem blížícího se vítězství.
Naše podnájemnice si však z pastí udělala intelektuální hlavolam. Ráno byly pochutiny pryč. A nesklaplé pastičky působily dojmem, že z nás mají také legraci.
Jedna z nich pak při posouvání bolestivě sklapla na můj palec u nohy.
Vetřelec se nám na nočních záběrech z kamery doslova vysmíval.
„Sluší mi to?“
V tu chvíli bylo jasné, že proti nám nestojí obyčejná myš. Stáli jsme proti soupeři, který měl menší tělo, lepší strategii a nulový respekt k našemu soukromému vlastnictví.
Jeden den se šramocení ozvalo dokonce i z digestoře. Myš se tam dostala přes špatné těsnění a zřejmě si usmyslela, že kuchyň už je jí malá.
„Když odsávání spustíme, nebude moct ven. Je třeba odkrýt tu venkovní mřížku na fasádě,“ zamudroval jsem.
Syn Petr za chvíli stál na žebříku a pokoušel se mřížku odstranit.
„Co se to u vás děje?“ ozvalo se najednou za plotem.
Zvědavě nakukoval soused Vládík.
Než jsme stačili cokoli vysvětlit, stál u plotu hlouček zvědavců. Zřejmě jsme poskytli odpolední program celému okolí.
„To chce kočku!“
„Ta se tam ale nevejde.“
„Chtělo by to hada. Ten ji dostane,“ zazářil nápaditý Ruda.
Naše domácí deratizace začínala nabývat rozměrů veřejné události.
Všechno dokumentovala na mobil vnučka Zuzanka.
„Už tam není, šramotí jinde,“ ukončila show dcera Zlata.
Sousedé se pomalu rozešli. Petr slezl ze žebříku.
A myš? Ta měla pochopitelně svůj vlastní program.
Co s tím?
Generální štáb na kolenou
„Mám nápad,“ předestřel jsem rodině strategický plán. „Nezbývá než ty díry prostě ucpat. Dvě noci jsem nespal a přemýšlel. Při pohledu na kuchyňskou linku přišel nápad. Nerezová drátěnka na nádobí! Tu myš nerozkouše.“
Ucpané díry nerezovou drátěnkou na nádobí
„No jo, ale vždyť nevíme, kde a ve které díře se ta myš právě nachází!“ namítla manželka. „Co když ji tam zazdíme, ona tam chcípne a bude nám nevábně smrdět na celou chalupu?“
Do diskuse se zapojil rozšířený rodinný generální štáb.
„Musíme ji na noční kameře z vedlejšího pokoje sledovat a jeden z nás ji pak zažene do kouta, pryč od té největší díry,“ navrhl zeťák.
Teta Renata se uznale zatvářila:
„Je to inženýr, ten bude mít pravdu.“
„To nevyjde,“ oponoval její muž Michal. „Nejlepší bude, když jeden z nás bude stát venku u přízemního okna. Jakmile z vedlejšího pokoje od monitoru zazní pokyn, vleze oknem dovnitř a bleskově ucpe tu hlavní díru, aby se myš nemohla vrátit do zdí!“
Plán byl přijat.
„Zůstane uvězněná v kuchyni, kde budou ostatní díry už utěsněné, a tam ji s chlapama lehce ulovíme,“ přidal se strýc Václav.
Plán byl jednoduchý. Elegantní. Vojensky dokonalý.
Jen jsme v něm jaksi zapomněli počítat s myší.
Následovala vrcholná akrobatická disciplína.
Já, zeťák a syn Petr jsme klečeli na kolenou uprostřed kuchyně s plastovým kýblem v pohotovostní poloze.
Myš, zaskočená náhlým rozsvícením světel a řevem útočícího komanda, předvedla výkon hodný olympijského zlata.
Udělala dokonalé trojité salto s vrutem, odrazila se od kachličky za linkou, ladným obloukem přeskočila naše tři hlavy, dopadla na poličku pod oknem a bleskově zmizela v otevřeném okně vstříc svobodě.
Utekla rovnou do pole.
„Vždyť je to myš polní, tak kam jinam by proboha běžela,“ zafilosofovala naše malá vnučka Zuzanka, zatímco my jsme se sbírali z podlahy.
Operace skončila.
Myš svobodná. Chalupa naše. Generální štáb poražen.
Rok Myši
Když dnes sedím na zahradě s pivkem a dívám se na naši chalupu, musím na Adama vzpomínat jen v dobrém.
Jeho vrtačka odvedla skvělou práci a ty otvory ve zdech jsou opravdu dimenzované na jakoukoli budoucí krizi. Jen pochybuji, že tehdy tušil, jakému druhu „kabeláže“ tím buduje luxusní podzemní tunely.
Podle čínského kalendáře prý letos probíhá rok Ohnivého Koně. My to ale doma vidíme trochu jinak.
U nás na chalupě byl, je a navždy zůstane zapsán letošek jako náš vlastní, nezapomenutelný Rok Myši.
