Článek
S českým výtvarníkem Lexou Dvořákem (*1944) jsem se poprvé setkal někdy před patnácti lety ve Vancouveru. Procházeli jsme městem, které tehdy bylo jeho domovem. Ukazoval mi zákoutí, kam běžný turista nezabloudí, a téměř v každé galerii jsme se na chvíli zastavili.
„Tady už jsem vystavoval,“ říkal nenápadně.
A já z těch slov vycítil něco víc. Tichou, ale zřetelnou touhu – jednou vystavovat doma. Pro české publikum.
„Lexo, dojde na to,“ řekl jsem tehdy jako kurátor. A myslel jsem to vážně.
Jeho cesta k umění nebyla přímočará, ale o to bohatší.
Vystudoval pedagogickou školu v Karlových Varech, obor výtvarná výchova. Odtud vedla jeho cesta přes oceán – na Emily Carr University of Art and Design ve Vancouveru, kde studoval výtvarné umění. Později zde působil i jako asistent profesora kresby Coopera.
Obraz Lexy Dvořáka
Brzy se prosadil i v komerční sféře – pracoval jako ilustrátor a návrhář pro reklamní agentury, v Seattlu zastával pozici art directora. Po návratu do Kanady pokračoval jako ilustrátor literárních publikací na univerzitě ve Vancouveru a spolupracoval s řadou časopisů a novin.
A přitom – nebo právě proto – nikdy nepřestal malovat.
Obrazy Lexy Dvořáka
V roce 1990 se vrátil do Československa. Ale jak sám říká – má toulavé boty.
A ty ho vedou dodnes.
Tvořil na různých místech světa. Někdy šlo o velké zakázky, jindy o úplně obyčejné, ale o to svobodnější momenty – třeba kreslení křídou na chodník v Kostarice.
Potřeba kreslit a malovat pro něj není profesí. Je to nutnost. Způsob, jak vnímat a zaznamenávat svět.
Dnes má svůj ateliér ve Františkových Lázních, kde díky podpoře donátora zakotvil. Na první pohled klidné lázeňské město se stalo jeho pevným bodem.
Jenže i tady zůstává trochu poutníkem.
Malíř Lexa Dvořák
Ve svých současných olejomalbách zachycuje atmosféru lázní – jejich klid, eleganci i tiché příběhy parků, budov a lidí, kteří jimi procházejí. Jeho obrazy nejsou popisem reality, ale jejím vnitřním otiskem.
Když jsem ho nedávno navštívil v jeho ateliéru, vzpomněl jsem si na náš dávný rozhovor ve Vancouveru.
„Lexo, připravuji mezinárodní výstavu umělců tří zemí – Německa, Česka a Slovenska. Nebudeš tam chybět.“
A došlo tedy na můj slib.
V květnu a červnu letošního roku jsou jeho obrazy k vidění v pražské Galerie PRE, kde se představuje v rámci mezinárodní výstavy umělců z Frankfurtu, Prahy a Bratislavy. Výstava sem dorazila z Frankfurtu a následně zamíří do Bratislavy.
Lexa Dvořák zde prezentuje tvorbu posledních let – obrazy, které v sobě nesou zkušenost cest, návratů i hledání vlastního místa.
Nevšední obrazy, nevšední zážitek – hodnotí jeho práci návštěvníci.
Možná proto, že v nich není jen barva a tvar.
Ale i kus cesty.
A kus života, který se nikdy úplně nezastavil.
