Článek
„Co bylo dnes ve škole?“ zeptal jsem se jako obvykle své devítileté vnučky Zuzanky, když mi večer telefonovala.
Každý den si chvíli povídáme. Já vyprávím, co jsem dělal, a ona zase líčí své školní zážitky.
„Dědo, dneska to byl ale den!“ oznámila mi nezvykle veselým hlasem. „Představ si, že jsem měla dvě hodiny třídní důtku!“
Zpozorněl jsem.
„Jak dvě hodiny třídní důtku? Co se stalo?“
„No právě, že nevím,“ smála se Zuzanka.
Když přišla domů, čekala na ni maminka s vážným výrazem. Ukázala jí zprávu ze školní aplikace.
Důtka či pochvala?
Důtka třídního učitele.
„Já ale opravdu nic neprovedla,“ hájila se vnučka.
Nezbývalo než napsat třídní učitelce a zeptat se, co se vlastně stalo.
Odpověď přišla asi za dvě hodiny.
Tentokrát už zněla úplně jinak:
Pochvala třídního učitele.
Všechno bylo najednou jasné. Paní učitelka se při rozesílání zpráv jednoduše překlikla. Místo pochvaly odeslala důtku.
Moje vnučka byla pravděpodobně jedinou žákyní ve třídě, která měla třídní důtku přesně dvě hodiny.
„Dědo,“ smála se do telefonu, „tohle se ještě nikomu nepovedlo!“
Smála se celá rodina. A vlastně jsme si uvědomili ještě jednu věc.
Na prázdniny se netěší jen děti. Po celém školním roce si odpočinek zaslouží i učitelé, kteří vedle vyučování zvládají hory administrativy, známek, e-mailů a školních systémů.
Zuzanka nakonec žádnou důtku nedostala. Jen hezkou historku na začátek prázdnin.
A ty přejeme krásné nejen dětem, ale i všem učitelům, kteří si po náročném školním roce zaslouží odpočinek.
