Článek
Vyplatí se takové rekonstrukce více než novostavby? A jsou skutečně ekologičtější? O budoucnosti levného ubytování i potenciálu opuštěných budov hovoří Arben Maliqi ze společnosti a&o Hostels.
Z vašich 46 hostelů vzniklo 43 přestavbou starších budov. Proč raději rekonstruujete, než abyste stavěli nové hotely?
Je to především otázka ekonomiky, lokality a udržitelnosti. Chceme nabízet cenově dostupné ubytování přímo ve městech, ideálně v jejich centrech a v blízkosti veřejné dopravy. Jenže právě v těchto lokalitách už často není kde stavět. Zároveň zde existuje množství kancelářských a administrativních budov, které ztratily své původní využití. Jejich přestavbou jim můžeme dát druhý život, aniž bychom museli všechno zbourat a začínat od nuly.
V Berlíně nyní přestavujete kancelářskou budovu na hostel pro zhruba 2 500 lidí. To už připomíná malé město. Jak takový projekt vypadá?
Je to náš dosud největší projekt. Nedaleko známého Checkpoint Charlie přeměňujeme bývalou kancelářskou budovu o rozloze přibližně 31 tisíc metrů čtverečních na moderní hostel.
Po dokončení půjde o jedno z největších zařízení svého druhu v Evropě. Velkou pozornost věnujeme energetické účinnosti celé budovy. Podrobnosti o tom, které původní konstrukce se podařilo zachovat a které bylo nutné nahradit, zveřejníme po dokončení projektu. To plánujeme na první čtvrtletí roku 2027.
Florencie: Hostel a&o Firenze Campo di Marte vznikl přestavbou bývalé kancelářské budovy. Rekonstrukce zachovala původní architekturu fasády, zatímco interiér získal novou funkci.
Může se ale opravdu z každé opuštěné kancelářské budovy stát hotel nebo hostel?
Rozhodně ne. Každá budova má svá omezení a ne každá je pro takovou přeměnu vhodná. Nejdříve posuzujeme lokalitu a dostupnost veřejné dopravy. Potom přichází na řadu samotná stavba. Zajímá nás její konstrukce, množství přirozeného světla, možnosti vybudování koupelen, požární bezpečnost nebo energetická náročnost. Největším problémem bývá technický stav starších objektů. Některé komplikace se totiž projeví až v průběhu rekonstrukce. Svou roli mohou sehrát také památková omezení. Přesto věříme, že při dobrém plánování lze mnoha starším budovám najít nové a smysluplné využití.
Tvrdíte, že přestavby jsou šetrnější k životnímu prostředí. Není ale někdy ekologičtější starou budovu zbourat a postavit novou, energeticky úspornější?
To je velmi dobrá otázka. A odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Proto spolupracujeme s Technickou univerzitou v Berlíně na komplexní analýze životního cyklu budov podle mezinárodních norem ISO.
Konkrétně porovnáváme přestavbu našeho projektu Checkpoint Charlie s novostavbou v Heidelbergu. Nehodnotíme pouze uhlíkovou stopu, ale také další dopady na životní prostředí. Výsledky očekáváme do konce roku 2026. Do té doby bych raději nechal promluvit vědu. Obecně však víme, že výroba betonu a oceli je spojena s vysokými emisemi. Pokud dokážeme při rekonstrukci zachovat významnou část původní konstrukce, můžeme se části těchto emisí vyhnout.
Varšava: Hostel a&o Warsaw Wola vznikl přestavbou administrativní budovy radiových závodů Marcina Kasprzaka z 50. let minulého století. Při rekonstrukci byl zachován původní architektonický charakter objektu.
Ekologie je dnes pro hotelové společnosti velkým marketingovým tématem. Jak ale poznat, že nejde jen o líbivá prohlášení?
Především podle konkrétních výsledků. A také podle toho, zda společnosti otevřeně přiznávají nejen své úspěchy, ale i problémy. V roce 2025 jsme například snížili emise na jedno přenocování na 3,58 kilogramu ekvivalentu CO₂. Současně ale musíme přiznat, že naše celkové emise vzrostly. Důvodem je expanze společnosti. To je důležitý rozdíl. Nestačí sledovat pouze emise připadající na jednoho hosta. Skutečným úspěchem bude, až dokážeme snižovat celkovou uhlíkovou stopu i při dalším růstu.
Co konkrétně může hostel udělat, aby spotřebovával méně energie? A pozná takové změny vůbec běžný host?
Řada opatření je pro hosty prakticky neviditelná, přesto může mít významný dopad. Ve všech našich 46 objektech využíváme elektřinu z obnovitelných zdrojů, jejíž původ je doložen certifikáty. Ve 12 hostelech máme instalované fotovoltaické systémy a chceme jejich počet dále rozšiřovat. Investujeme také do LED osvětlení, úsporných vodovodních armatur a efektivnějšího vytápění. V jednom z našich největších berlínských hostelů například testujeme inteligentní termostaty propojené s rezervačním systémem. Pokud pokoj není obsazený, systém může automaticky omezit jeho vytápění. Pro hosta se nic nemění, ale budova může fungovat efektivněji.
Podobné proměny realizujete i ve Varšavě, Budapešti nebo Florencii. Znamená to, že evropská města čeká vlna přestaveb kanceláří na hotely?
Myslím, že význam těchto projektů bude růst. Evropská města mají omezené možnosti další výstavby, zatímco řada existujících budov čeká na nové využití.
Zajímavým příkladem je náš hostel v Budapešti. Vznikl přestavbou bývalé studentské ubytovny, která původně sloužila jako továrna na výrobu kartonů. Podobné objekty mohou získat úplně novou funkci, aniž by z měst zmizela jejich stavební historie. Samozřejmě budou existovat případy, kdy je novostavba nezbytná. Využití stávajících budov by však podle nás mělo patřit mezi první zvažované možnosti.
Arben Maliqi, ředitel pro oblast environmentální, sociální a správní odpovědnosti společnosti a&o Hostels. Foto: a&o Hostels
Jak budou podle vás vypadat evropské hotely a hostely za několik let? Bude možné skloubit ekologii s cenově dostupným ubytováním?
To je právě náš dlouhodobý cíl. Chceme pokračovat v růstu, snižovat celkové emise a současně zachovat dostupné ceny. Jsem přesvědčen, že udržitelnost nesmí být výsadou luxusních hotelů nebo lidí s vysokými příjmy. Ekologičtější cestování by nemělo být luxusem. Mělo by být dostupné každému.
