⭐ Jorga Kotrbová: Tichá hvězda, která nikdy nepotřebovala reflektory

(pT – vzpomínka)

Jsou herci, kteří nezmizí ani tehdy, když se sami rozhodnou být neviditelní.
Jorga Kotrbová k nim patřila.

Pro mnoho z nás bude navždy Zlatovláskou — tváří jedné z těch pohádek, které se dnes už netočí. V jejím projevu bylo něco, co nepůsobilo jako výkon, ale jako přirozenost. Lesk bez nánosu. Lidskost bez divadla. A to je přesně ten druh herectví, který čas nerozmaže.

Měla i druhou, méně viditelnou kariéru: její hlas.
Major Houlihanová v M.A.S.H., stovky filmů, dabing, který zněl jistě, čistě, bez manýr. Když mluvila, člověk věděl, že to není náhoda. Že za mikrofonem stojí osobnost, ne automat na repliky.

A pak přišly devadesátky. A Kotrbová udělala něco, co dnes působí skoro jako sci-fi:
rozhodla se odejít.
Úplně.
Bez vysvětlování, bez bulváru, bez návratů.

Zvolila svět koní, klidu a obyčejného života.
Možná tím řekla víc, než kdy řekne celý Instagram dnešních celebrit dohromady.

Teď přichází zpráva o jejím odchodu. Neokázalá, stručná, přesná.
Taková, jaká byla i ona.

A člověk si uvědomí, že některé tváře zmizely z obrazovky, ale ne ze vzpomínek.
Kotrbová byla právě ten případ: nenápadná hvězda, která nepotřebovala světlo, aby zářila.

Zůstane jako připomínka doby, kdy se hrálo pro příběh, ne pro trend.
A kdy tichost byla známkou síly, ne slabosti.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane,
a světlo věčné ať jim svítí.
Ať odpočinou v pokoji.
Amen.

R.I.P - pT