Článek
Pojízdná ordinace české politiky
V některých zemích mají volební karavany. V jiných volební pódia. My máme pojízdnou ordinaci. Vůz, který podle registrační značky sice vyjel z Prahy, ale teď už týdny brázdí Moravskoslezský kraj. Nejde o zdravotnickou službu, i když tomu mnohé nasvědčuje. Je to kampaň. A ne ledajaká.
Žádná venkovská grilovačka není dost malá, aby se k ní nepřiřítilo tohle volební zdravotnické vozidlo a nevystoupil z něj muž, který vypadá, jako by omylem zabloudil na váš dvůr. Ve skutečnosti však ví přesně, kam jede – za každým voličem, který by mohl posloužit jako živý důkaz, že „Babiš mezi lidmi“ není prázdná fráze.
Při setkání vás nečeká jen potřesení rukou, ale i zdravotní anamnéza: mamografie, kolonoskopie, rektoskopie, defekografie, cystoskopie, PSA test, biopsie. Jako byste stáli u okénka rychlého občerstvení, jen místo cheeseburgeru dostáváte preventivní prohlídku.
Součástí kampaně je i pivo Točený Karel, protože v Česku se žádná volební veselice neobejde bez pěny. A mezi srky z půllitru přichází další perla – obvinění předsedkyně Poslanecké sněmovny, že na pánských toaletách jejího patra našli papír s mikroskopickým množstvím kokainu. Těžko říct, co má větší vypovídací hodnotu: zjištění z toalet, nebo diagnóza celé politické kultury, která považuje podobné historky za téma předvolební kampaně.
Ten obytný vůz se mezitím mění v legendární „sanitku“. Její vnitřek má údajně sloužit k vyšetřením, ale spíš než medicínskou službu připomíná kulisu politického divadla. V tomhle představení totiž hrají pacient a volič jednu a tutéž roli – objekt, který má být přesvědčen, že právě teď dostává péči.
A možná je tohle celé dokonalá metafora české politiky: místo aby se řešily příčiny, kontrolují se symptomy. Místo odpovědnosti se servíruje show. Selfie je zdarma. Léčba? Tu si každý zaplatí sám – u volební urny.
