Simulace Lepší vlády™

Nasadil jsem VR brýle a svět se rozsvítil. Ne sluncem, ale marketingem. Billboardy se rozvinuly jako levné závěsy z e-shopu: „Levná energie pro všechny!“, „Stabilní daně, stabilní zítřky!“, „Růst platů, růst naděje!“ — bez poznámky pod čarou, bez ceny, bez odpovědnosti.

Pak se ozval hlas, medový a bezpáteřní, jako kdyby jej namluvila tisková mluvčí po školení PR v lázních:

„Vítejte v simulaci Lepší vlády™. Prosím, nadechněte se.“

Nadechl jsem se. A ucítil nic. Prázdno s příchutí Potěmkinova cukru.

Kliknu na ovladač. Vidím menu:

NPC postávají jako figuríny bez duše. Jeden má výraz influencera, druhý mluví jako TikTok poradce, třetí se tváří, že právě objevil kalkulačku. Všichni recitují stejnou mantru:

„Nemějte obavy, vše je pod kontrolou.“

„Jakou kontrolou?“ zeptám se.
NPC se usměje prázdným úsměvem Aleny Schillerové, z časů, kdy žila na účet státu jako na dovolené all-inclusive:

„Nemějte obavy, vše je pod kontrolou.“

Chci si otevřít modul Ekonomika. Program spadne. Restart.

Zkusím spustit Babiš_RealityPack®. Objeví se jeho avatar — unavený mesiáš na půl úvazku, který slibuje, že všechno zařídí, všechno ví, všechno umí — ovšem až po příštím levelu. Kliknu na „DETAILY“. Hra se kousne. Na obrazovce vyskočí varování:

„Příliš mnoho slibů. Nedostatek RAM. Vyčistěte cash flow.“

Další položka: „Vláda odborníků“. Spustím ji.

Objeví se TikTok ministři. Kravatky, ringlight, hesla o budoucnosti, 30vteřinová rozhodnutí pro desetimilionový stát. Interaktivní tabule bez obsahu, zato s filtry. Achievementy se udělují jen za vstup do aplikace. Politika jako beauty tutorial.

Začínám tušit, že „nadechnout se“ v téhle hře znamená spíš zadržet dech. A vydržet.

V menu nově svítí možnost:

„Nadechni se naděje.“

Kliknu. Nic. Žádný vzduch. Jen další trofej:

🥇 ACHIEVEMENT UNLOCKED: PASIVNÍ OBČAN — vydržel jsi 60 minut bez dotazu ‚Z čeho?‘.

A v tom mi došlo, že tenhle svět je nebezpečný právě proto, že je příjemný. Bez hloubky. Bez konfliktu. Bez následků. Digitální Potěmkin.

V simulaci nepotřebují občany. Stačí diváci.

A tak stisknu EXIT.

Sundám VR brýle a chvíli jen sedím. Venku je svět těžší, pomalejší, hlučnější a někdy nesnesitelný. Ale aspoň opravdový.

Schillerová už nemá mašli — jen účet.
Babiš už není mesiáš — jen obchodník se strachem.
A „vláda odborníků z TikToku“ není budoucnost — jen šílený spin-off reality show, kde nikdo nenese následky.

A já?
Odmítám být NPC ve vlastním státě.

Realita má jednu nevýhodu: bolí.
Ale má i jednu výhodu: jde změnit.

Nasadil jsem si brýle, abych dýchal iluze.
Sundal jsem je, abych mohl dýchat vzduch.

A jestli někdo chce psát budoucnost,
ať začne s kódem pravdy, ne filtrů.
A bez mašlí.

🙏 Díky, že jsi dočetl až sem.
V době, kdy je snazší swipnout než přemýšlet, je každá minuta pozornosti malý zázrak.
Za každej „laik“ upřímný dík – je to jako kyslík mimo simulaci.

💬 A pokud chceš přidat svůj hlas do reality:
👉 Co tě nutí sundat brýle?
👉 Kde začíná tvoje „kód pravdy“?

Napiš do komentářů. Sdílej, když chceš.
Měnit svět jde i bez filtrů. Jen to chvíli bolí. Ale stojí to za to.

-pT