Článek
Dnes však začínají být důsledky tohoto přístupu viditelné v konkrétní podobě institucí i veřejné debaty.
Přesuny agend lidských práv, národnostních menšin a romské problematiky pod jednotlivá ministerstva nejsou pouze technickou reorganizací státu. Ukazují, jak stát začíná tyto oblasti chápat. Z meziresortních a ústavně citlivých témat se postupně stávají administrativní nebo sociální agendy. Současně sílí rétorika, která z menšin vytváří problém, nikoli rovnoprávnou součást společnosti.
Stejně závažné je i veřejné zpochybňování nezávislosti soudů, státního zastupitelství nebo osobní útoky na prezidenta republiky místo respektu k institutu prezidentství jako součásti ústavního pořádku. Demokratický stát totiž nestojí pouze na volbách, ale také na úctě k institucím a pravidlům, která mají platit i ve chvíli, kdy jsou pro aktuální moc nepohodlná.
Celý komentář „Důsledky rezignace na hodnotovou politiku v praxi“ vyšel na Britské listy pod jménem Petr Waniek Horwáth.
