Článek
Vysokoškolští studenti s dětmi se často cítí jako artisté na laně – balancují mezi přednáškami, přebalováním a seminárními pracemi psanými během dětských spánků. Aby tato akrobacie nebyla tak náročná, objevila se myšlenka zavést stipendium pro studující rodiče, přezdívané „hlídačkovné“.
Představte si to: studentka medicíny, která během přednášky o anatomii zároveň plánuje, kdo pohlídá její ratolest při odpolední laboratoři. Nebo student informatiky, který programuje s dítětem na klíně, doufajíc, že klávesnice přežije útok drobných prstíků. „Hlídačkovné“ by těmto rodičům umožnilo najmout si hlídání a soustředit se na studium bez obav, že jejich děti napíšou první kód dříve než oni sami.
Nicméně, cesta k tomuto stipendiu připomíná složitý labyrint. Poslanci Šimon Heller a Romana Bělohlávková navrhli, aby studenti pobírající rodičovský příspěvek mohli získat i „hlídačkovné“. Senátorský klub KDU-ČSL však namítl, že by to mohlo zatížit rozpočty vysokých škol. Výsledek? Návrh byl zamítnut.
Ale nezoufejme! Naděje umírá poslední. Diskuze pokračují a hledají se cesty, jak studujícím rodičům pomoci. Možná se dočkáme dne, kdy bude na univerzitách běžné vidět studenty s kočárky, kde vedle skript budou i plenky a kde „hlídačkovné“ nebude jen snem, ale realitou. Do té doby držme palce všem rodičům-studentům, aby jejich žonglování mezi studiem a rodičovstvím bylo co nejméně náročné. Třeba se poslanci a senátoři jednou rodičů-studentů zeptají, co jim život usnadní, takové „uklízečkovné“ by možná stačilo.
