Článek
Splněný sen dvou ministrů. Petr Hladík, šéf resortu životního prostředí, a Marek Výborný, hlava zemědělství, konečně prosadili vyhlášku, kterou zapsali své jméno nesmazatelně do dějin ochrany přírody. Nebo alespoň do dějin vesnických Facebookových skupin, kde se to od dubna hemží zaječími pohřby, plačícími slepicemi a konspiračními teoriemi o liščím spiknutí.
Liška, náš pán
Od 1. dubna 2025 platí nová vyhláška, která konečně dává lišce to, co jí dávno patřilo – klid na rozmnožování. Od března do června si teď lišky můžou vesele rodit, kojit, učit mláďata krást slepice a vyprávět jim večer bajky o tom, jak jednou ovládnou venkov.
„Norování je kruté, zastaralé a zbytečné,“ zní ze všech stran. A s tím nelze než souhlasit. Dnes už přece máme jiné technologie – třeba e-mail nebo petice. Proč by měla liška trpět, když může trpět někdo jiný? Například drobná zvěř, která teď bude mizet rychleji než dotace na sucho.
Slepice za plot, zajíci pod zem
Ministerská vize je jasná: víc lišek = víc přírody. V praxi to znamená, že slepice si už nikdy nezakokrhají svobodně na zahradě a zajíci se budou stěhovat pod zem dřív, než se tam dostane liška.
Místní myslivci už si balí fidlátka. Co taky s flintou, když je jediným lovitelným tvorem králík divoký, a to jen tehdy, když vám nezmizí z dohledu, protože ho mezitím sežrala chráněná liška.
Rabies Revival Tour 2026?
A co vzteklina? Inu, pokud by se do Česka vrátila, budeme připraveni. S dostatkem lišek, které ji budou moci šířit v hájeném klidu. Preventivně se doporučuje očkovat psy, kočky a ministra Hladíka – ne snad, že by to bylo nutné, ale jako symbolická připomínka, že ochrana zvířat občas kousne zpátky.
Liščí stopa v historii
Na závěr nezbývá než smeknout. Ministr životního prostředí si splnil sen – ochránil lišku. Ministr zemědělství se přidal – protože proč ne. A drobná zvěř? Ta si taky něco odnese. Především zuby liščích mláďat.
Ale jak říkají moderní ekologové: Když nemáš lišku na zahradě, nejsi dost bio.
