Článek
Novela volebního zákona 2021
Někdejší prezident Miloš Zeman v úterý 4. května 2021 podepsal novelu volebního zákona. Nový volební zákon je reakcí na verdikt Ústavního soudu z počátku února téhož roku, který především zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty jako nespravedlivý pro méně úspěšné strany.
Pro stranu nebo hnutí je stanovena hranice 5 %, pro dvoučlenné koalice 8 %, pro vícečlenné 11 %.
Volby do Poslanecké sněmovny
Na kandidátní listině vybrané strany může zakroužkováním volič udělit tzv. preferenční hlasy, označit může nejvýše 4 kandidáty. Ti jsou zakroužkováním zvýhodněni a získají-li od voličů své strany 5 % preferenčních hlasů v daném kraji, mohou se posunout v kandidátní listině výše.
Trochu objasnění
Minimální hranice 5 % hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny v České republice slouží k několika důležitým účelům:
Zamezení roztříštěnosti parlamentu: Tato hranice zajišťuje, že do sněmovny vstoupí pouze strany, které mají dostatečně širokou podporu obyvatel. Tím se zabraňuje tomu, aby v parlamentu vzniklo příliš mnoho malých stran, což by mohlo vést k obtížnější domluvě při sestavování vlád a schvalování zákonů.
Zefektivnění vládnutí: Snížení počtu malých stran zjednodušuje tvorbu většinových koalic a činí vládnutí stabilnějším. Pokud by každá malá strana mohla vstoupit do parlamentu, mohlo by být složitější dosáhnout politické shody.
Podpora politické odpovědnosti: Minimální práh nutí politické strany oslovovat širší spektrum voličů, což je motivuje k tomu, aby nabízely programy a návrhy, které odpovídají zájmům významné části obyvatelstva.
Omezení extremismu a populismu: Hranice může také omezit vstup extremistických nebo populistických hnutí, která by mohla mít jen velmi úzkou, ale hlasitou podporu.
Tento systém se nazývá volební klauzule a je běžný i v jiných zemích s poměrným volebním systémem. Co je pro něco dobré, je pro něco špatné.
První problém
Propadlé hlasy stranám, co získaly méně než 5%
1. Voliči raději zvolí větší stranu, i když jim zcela nevyhovuje, nové strany to velmi znevýhodňuje.
2. Propadlé hlasy získají ostatní strany, i když jsou třeba protipólem přání voliče.
-------------------
Proč koalice popírají základní volební klauzuli
Pokud se například pět menších stran spojí do koalice a společně překonají hranici 11 %, zatímco každá z nich by samostatně nezískala ani 2,5 %, dochází k situaci, kdy jednotlivé strany získají parlamentní zastoupení díky koaličnímu spojení, i když by na to samy neměly dostatečný mandát. Tato situace ukazuje slabiny systému.
Nedostatečná podpora jednotlivých stran:
Pokud jednotlivé strany v koalici nezískají samy o sobě dostatečné procento hlasů (např. 5 %), vzniká otázka, zda mají skutečně legitimní podporu voličů, aby zastupovaly jejich zájmy v parlamentu.
Nesoulad s logikou klauzule:
Volební klauzule byla zavedena právě proto, aby zabránila tomu, že malé, marginální strany budou vstupovat do parlamentu, aniž by měly významnou podporu. Spojení více slabých stran do koalice může tento princip podrývat.
Riziko roztříštěnosti:
Taková koalice, složená z více velmi malých stran, může být uvnitř názorově nejednotná, což může vést k nefunkčnosti, sporům a zhoršené schopnosti rozhodovat v parlamentu.
Voliči mají právo hlasovat pro koalice jako celek. Koalice může v určitých případech působit jako obcházení volební klauzule.
Klíčové je, aby volební systém zůstal spravedlivý a reprezentativní a aby koalice nebyly jen technickým nástrojem pro získání mandátů bez reálné podpory jednotlivých stran.
To, že nižší % pro koalice negativně ovlivnily současné volební období, asi není třeba popisovat. Strany s minimální podporou občanů zásadně ovlivnily jednání vlády i hlasování parlamentu. Výsledkem je současná situace Česka.
Druhý problém
1. Koalice vůbec nemusí reprezentovat přání voliče, pokud vzniknou účelově pro překonání 5% minima.
2. Zvýší se názorová i funkční roztříštěnost.
-----------------------
Ještě horší pro spravedlnost voleb je kroužkováni u koalic
V koalicích složených z více stran může dojít k tomu, že voliči preferují kandidáty z jedné konkrétní strany. To může způsobit, že některá strana v rámci koalice získá větší zastoupení v parlamentu na úkor jiné strany v téže koalici, i když původní dohoda počítala s rovnoměrnějším zastoupením. Například pokud voliči jedné strany kroužkují své kandidáty mnohem více než voliči druhé strany.
Efekt regionální popularity: Silné osobnosti mohou získat mandát i z nižších pozic kandidátky, což zcela změní předpokládaný výsledek. Pokud se strany obávají o spravedlivé rozdělení hlasů, doporučí voličům, aby kroužkovali kandidáty své strany, což je však totálním popřením významu preferenčních hlasů, které měly původně sloužit k preferenci konkrétních kandidátů.
To, že se jedná o velmi zásadní problém, dokazují minulé volby. V koalici Pirátů a STAN voliči výrazně kroužkovali kandidáty STAN, což vedlo k tomu, že většina mandátů získali zástupci STAN, ačkoliv původní dohoda počítala s rovnoměrnějším zastoupením a předvolební průzkumy ukazovaly jasnou převahu Pirátů.
Třetí problém
1. Kroužkování může dát hlasy jedné strany v koalici straně jiné.
2. Úplně ničí význam preferencí pro osobnosti.
-----------------------
Problémy současná vláda evidentně ví. Viz. třeba úvahy ODS o doporučení voličům kroužkovat. Je ostuda, že je odmítá řešit včas.
Ještě horší by bylo, kdyby změny zákona účelově odkládala na období před volbami, až budou známy předvolební preference z průzkumů a případné koalice ostatních stran. A snažila se ovlivnit výsledek voleb zásahem díky většině v parlamentu i senátu.
