Článek
Sankce uvalené na Rusko měly oslabit jeho ekonomiku a znemožnit financování války na Ukrajině. Záměr byl jasný – ale realita ukazuje, že skutečné dopady se často míjejí cílem. Zatímco Rusko si nachází nové cesty, jak obejít zákazy, evropské firmy přicházejí o zakázky, trhy i pracovní místa. A jediní, kdo na systému vydělávají, jsou překupníci, které nikdo soudit nebude.
Dopady sankcí na evropský průmysl
Sankce znemožnily legální vývoz strojírenských výrobků, elektroniky, chemikálií a automobilových dílů do Ruska. Tím přišly evropské firmy o rozsáhlý trh s více než 140 miliony obyvatel. Některé podniky zcela ztratily své odbytiště, jiné musely propouštět. Například německý chemický průmysl zaznamenal v roce 2023 pokles produkce o více než 20 %. České firmy, které dříve exportovaly zejména do Ruska a Kazachstánu, se dostávají do vážných problémů.
Překupníci vydělávají, Evropa ztrácí
Zboží se do Ruska ve skutečnosti dál dostává – jen jinými cestami. Klíčovým kanálem se staly země jako Kazachstán, Turecko, Gruzie nebo Arménie. Tam se evropské zboží oficiálně vyváží a následně je znovu prodáno do Ruska. Tento reexport v roce 2023 dosáhl hodnoty desítek miliard eur. Například export z Kazachstánu do Ruska prudce vzrostl v kategoriích, které byly v EU oficiálně zakázány – například průmyslové stroje, elektronika a polovodiče.
Tito zprostředkovatelé, často napojení na sítě obchodníků v šedé zóně, profitují na slabinách sankčního režimu. Nejde o porušení pravidel v cílové zemi – ale o obcházení, které EU v praxi téměř nekontroluje. Překupníci přitom nejsou trestáni, a často operují v zemích, kde není vůle tyto praktiky omezit.
Sankce jako bumerang
Zatímco ruská ekonomika se přizpůsobila a přeorientovala na Čínu, Indii a Blízký východ, evropský průmysl čelí rostoucí konkurenci, drahým energiím a ztrátě exportních příjmů. Sankce, které měly oslabit Moskvu, tak působí hlavně jako bumerang – oslabují evropské podniky, které dodržují zákony a pravidla.
Zatímco Rusko hledá alternativní dodavatele a diverzifikuje obchodní vazby, v EU roste nezaměstnanost v průmyslových regionech. Firmy volají po revizi sankční politiky, ale zatím marně.
Kdo nese odpovědnost?
Zůstává nezodpovězená otázka: kdo bude odpovědný za hospodářské škody? Evropské úřady zatím místo reformy sankčního režimu prosazují jeho další rozšiřování – bez ohledu na reálné dopady. Místo cílené kontroly se zavádí nové zákazy, které mohou dále zhoršit situaci evropských firem.
Překupníci, kteří se obohacují na reexportu, přitom zůstávají mimo dosah evropské justice i médií. A veřejnost, které je prezentován obraz „tvrdého postupu proti Rusku“, ztrácí důvěru ve smysluplnost sankcí.
Závěr
Sankční politika EU se musí stát cílenou, účinnou a férovou. Jinak dál poškodí vlastní ekonomiku, zatímco Rusko najde nové cesty k přežití. Pokud Evropa nebude chránit své vlastní výrobce, zůstane jediným vítězem konfliktu globální překupník. Příklad v ČR:
Anketa
Zdroje:
- Consilium EU – Ekonomické dopady sankcí: consilium.europa.eu
- CEPA – Obcházení sankcí přes třetí země: cepa.org
- Meduza – Analýza reexportních tras: meduza.io
- Financial Times – Zneužívání logistiky a služeb: ft.com
- European Commission – Sankční doložka „No re-export“: finance.ec.europa.eu
