Máma komisaře Big Bena tajila rodinnou tragédii i zákeřnou nemoc. „Život je krutý,“ říkala herečka

Slavný německý seriál Big Ben (Der Bulle von Tölz, 1996-2009) se stal už stálicí dopoledního i podvečerního televizního vysílání. Naše stanice 69dílnou sérii o příhodách obrovitánského policejního komisaře Bena Berghammera, který vyšetřuje vraždy v malebném bavorském městečku Bad Tölz, reprízují pořád dokola - a před seriálem tak jaksi není úniku! Někteří diváci jsou k Big Benovi shovívaví a rádi se na trampoty svérázného detektiva v podání německého herce Ottfrieda Fischera podívají, jiní ho nemohou ani vystát:

„To by mě zajímalo, jak by v reálu mohl tak obrovský policejní důstojník vyšetřovat zločiny, když si přes břicho nevidí na špičky bot. O tom, že by rozhodně neprošel prověrkou fyzické kondice a zdravotní prohlídkou, radši ani nemluvím, to hodně nedomysleli. Chtěli mít asi veselého tlouštíka, jenže se jim to vůbec nepovedlo. Ten herec má jen jeden jediný výraz - prostě jen civí. Stojí, sedí a civí. Na to se nedá dívat. Já to musím okamžitě přepnout. Krásná jsou tam jen panoramata, hory a bavorské chaloupky. Jinak je to otřesné a strašně mě to irituje!“ hřímají někteří diváci v diskusi na portále ČSFD, kde má Big Ben hodnocení „jen“ 49 procent.

„Ale nechte toho. V záplavě všech těch amerických kriminálek, kde pořád vidíme samé mrtvoly a policajti jsou jako kříženci Terminátora s Einsteinem, je Big Ben oddechovka. Málo krve, málo násilí, vtip, humor, břitký slovník, pěkné kulisy, nádherná příroda, jednoduchý děj. Já si u toho odpočinu, i když už některé díly znám nazpaměť!“ říkají ale shovívavě lidé, kteří na svého monstrózního komisaře s nehybnou tváří nedají dopustit. Inu, sto lidí, sto chutí, sto názorů, jak se tak říká!

Rozdílně na natáčení seriálu vzpomínali i sami představitelé titulních rolí. Ottfriedu Fischerovi prý trvalo docela dlouho, než se se svým seriálovým Benem Berghammerem sžil. „Seriál mě proslavil, o tom není sporu. Ale nevěděl jsem, jak tu roli uchopit. Být sarkastický, protivný? Nebo naopak dobrosrdečný dobrák? Takže Benno (v německém originále se komisař tak jmenuje) byl něco mezi tím. Hodně často se ale můj výraz nemění. Jen sedím, jdu, dívám se, jím, někam jedu, dívám se, něco povím - a na konci toho všeho vyřeším zločin. Bylo to i únavné,“ smál se Ottfried, který ještě přiznal, že mu kvůli zběsilému natáčecímu tempu díly poněkud splývaly:

„69 epizod stopáže celovečerního filmu - přiznám se, že jsem občas nevěděl, jakou vraždu řeším. Pletl jsem si díly. Zmatek! Tento člověk byl přece zavražděný - a nyní je živý a hraje podezřelého z vraždy?“ usmíval se Ottfried, který je v současné době těžce nemocný, upoutaný na invalidní vozík a výrazně zhubl ze své váhy, která v době natáčení Big Bena přesáhla dvě stě kilogramů: „Byl jsem fakt obrovský. Vozy musely mít speciální úpravu, abych se vůbec vešel za volant. Když v seriálu řídím, mám část těla až vzadu vedle Sabriny. Ta se mnou nerada jezdila, připadala si prý jako v ponorce,“ vzpomínal na svou kolegyni Katerinu Jacob, která hrála detektivku Sabrinu Lorenz.

Tato sympatická herečka bojuje se zákeřnou rakovinou prsu a na Big Bena a spolupráci s Fischerem nevzpomíná ráda, což je poněkud překvapivé - diváci si myslí, že ze seriálu přátelská atmosféra přímo čiší a herci se měli tím pádem určitě rádi i mimo plac. Katerina však po odchodu z roztočeného Big Bena, kdy jí neprodloužili smlouvu, velice otevřeně přiznala, že si s Ottfriedem Fischerem lidsky nesedla. Vadila jí jeho tloušťka, jeho až zlý humor, o několik tříd vyšší honorář a neustálé protěžování postavy Bena Berghammera na úkor ostatních.

Stěžovala si i na nespravedlivé zacházení a nenápadnou, ale o to víc bolestnou šikanu. Když přibrala jeden kilogram, kostymérka jí vynadala, zatímco Fischer dostával obří porce jídla a v zájmu produkce bylo hlavně to, aby nezhubnul! „Na jeho tloušťce byl postavený celý seriál. Ale uráželi mě. Jsi příliš stará! Příliš hnědovlasá. Moc svalnatá! Příliš tlustá! Zhubni! Bylo to drsné a kruté,“ uvedla Katerina Jacob.

Naopak Udo Thomer, který v Big Benovi hrál poněkud natvrdlého policajta s dobrým srdcem Antona Pfeiffera, seriál miloval a s kolegy si rozuměl: „Já mám rád všechny lidi. Neměl jsem problém vůbec s nikým, proč také?“ tázal se bodrý Bavorák, který zemřel za tragických okolností 2. ledna 2006, kdy spadl v hospodě ze schodů a zabil se.

Právě nešťastné osudy herců z Big Bena jsou příčinou jisté šeptandy o „prokletém“ seriálu: „Vždyť se na to podívejte. Chudák Sabrina má rakovinu, Ben už nebude chodit, Pfeiffer si rozmlátil hlavu v pivnici… To je divné, nemyslíte?“ říkalo se mezi německými diváky, kteří také s láskou, úsměvem a velkou dávkou úcty vzpomínají na legendární německou herečku Ruth Drexel, která hrála Big Benovu potrhlou, všetečnou, rozkazovačnou a drzou mámu Resi (Theresie, dabing Olgy Hegerové nebo Reginy Rázlové a dalších). A ta se tedy opravdu povedla, to musíme uznat!

„Já bych tu babu přerazil! Do všeho strká nos. Tyhle ženské mám nejradši, musí mít vždycky poslední slovo. Nesnesitelná, naprosto nesnesitelná ženská. Není divu, že Ben je starý mládenec, když má takovou matku! Která holka by šla dobrovolně do takového pekla? Měla by tchyni i v ložnici, kdyby se tedy ten valibuk na něco zmohl. Komandýrka!“ hromuje dokonce jeden z fanoušků, který to zřejmě nemyslel zle (možná má nějaké problémy se svou vlastní tchyní), nicméně tímto neuctivým výkřikem v kostce shrnul vlastnosti Resi Berghammer.

„Ještě bych dodala, že je dobrosrdečná. Má zlaté srdce, všechno myslí dobře. Bena i Sabrinu miluje. A vaří ta strašně nezdravá německá jídla. A že se občas chová jako potrhlý cvok? Že sekýruje lidi? Vždyť je to roztomilé,“ domnívá se další divačka. „Já jsem nesnesitelná i v reálu. Jsem Resi. Ta role mi nesmírně sedla. Vrásčitá bába, co se do všeho montuje a každou vrásku má zaslouženou a tvrdě vydřenou. To jsem já!“ smála se Ruth Drexel, která tuto roli považovala za úžasnou a po boku Bena se v roli Resi objevila ve všech 69 dílech.

„Byla za všech okolností svá, rozevlátá, šarmantní, nádherná a noblesní dáma se srdcem na dlani. Nezapomenu, jak mi vždy v zákulisí radila. Jsi krásná, nech je, ať si melou, co chtějí, vyhrkla vždy, když jsem po nějakém výstupu se štábem nebo s panem Fischerem vzadu vzteky kopala do věcí. Byla tak milá a dobrosrdečná. Ale někdy se jí za očima usadil hluboký smutek. Ona si prožila hrozné věci a měla to vepsáno ve tváři,“ usmívala se Katerina Jacob v roce 2009.

Právě v roce 2009 seriál skončil, protože Ruth Drexel zemřela. „Bez ní už nemá smysl natáčet dál. Ona byla duší celého Big Bena. Je mi hrozně. Právě jsem ztratil druhou matku,“ plakal den po smrti populární herečky i Ottfried Fischer.

Jaký je příběh Ruth Drexel, ženy, kterou celá Evropa znala hlavně jako „Tu trhlou Big Benovu mámu“?

Ruth Drexel se narodila 14. července 1930 v bavorském městečku Vilshofen an der Donau nedaleko Pasova. Měla dva starší bratry, rodina patřila mezi střední třídu a rozhodně v ničem nestrádala. Drexelovi se záhy přestěhovali do lepšího domu v malebném Trostberg an der Alz v oblasti Chiemgau, kde Ruth a její bratři chodili do školy. Jenže život celé rodiny - a milionů dalších - záhy obrátila naruby druhá světová válka.

„Velice jsme zchudli. A mělo být hůř,“ narazila Ruth na tragédii, která potkala jejího tatínka. Pan Drexel zahynul v září roku 1943 v troskách domu při masivním spojeneckém bombardování Mnichova, kde zrovna v tu dobu pobýval. Sama herečka o smrti otce téměř nikdy nemluvila. Prý to vše „uzamkla v sobě“ a nechtěla se šířit o žádných podrobnostech tatínkova skonu. Zato přiznala, že její matka se po smrti manžela naprosto změnila. Zcela se upnula na dva syny a k dceři se začala chovat nesmírně chladně.

Dospívající dívka musela v domácnosti tvrdě dřít, prát a šít na své bratry, vařit jim - a když se jen zmínila, že by chtěla studovat herectví, maminka jí vynadala: „Mám syny. Oni něčím budou, až tohle všechno skončí. Tebe nemůžu dát do školy. A herectví? Zbláznila jsi se? Nastoupíš do úřednického kursu, abys začala co nejdříve vydělávat!“ smetla paní Drexel dceřiny sny ze stolu.

„Do určité míry jsem byla svou matkou opravdu utlačovaná. Neměla jsem právo ani šanci na vlastní rozhodnutí. Cítila jsem, že dává přednost synům přede mnou. Tehdy mě to tak mrzelo, plakala jsem. S odstupem se to snažím pochopit a porozumět tomu. Moje matka musela vychovávat tři děti poté, co byl její manžel zabit bombou. Představa, že mě bude muset držet na škole, byla pro ni velice tíživá. Ale mohla mi to vysvětlit laskavěji,“ říkala seriálová Resi, která také vzpomínala na okamžik, kdy si uvědomila, že chce být herečkou:

„Byla jsem soudek rtuti. Malá, navztekaná, pořád jsem si zpívala, ječela nebo se po hlavě a energicky vrhala do věcí, co skončily fiaskem,“ usmívala se. Ruth dle svých slov i uprostřed zničeného Německa vždy našla zábavu a umění: „My jsme vždy s děvčaty proklouzly do nějakého hostince na muziku nebo na improvizované představení. Už jsem pak hrála s nimi,“ vyprávěla Ruth o působení v ochotnických spolcích nebo mezi pouličními umělci.

Matka ale i nadále všechny její „pitomé nápady“ odmítala. Vyháněla Ruth z divadla, neměla k ní vlídného slova, bratři byli na sestru čím dál drzejší a měli ji jako služku, až si jedno sedlo ke druhému a Ruth Drexel se rozhodla, že už toho má dost: „Utekla jsem. Bylo mi sedmnáct let. Napsala jsem dopis a odjela do Mnichova,“ vyprávěla Ruth Drexel o příchodu „malé holky do velkého světa“.

Sotva do Mnichova dorazila, dostala nabídky na práci od různých podniků nevalné pověsti. Muži ji lascivně lákali do barů, viděli v Ruth naivní venkovanku, ale ta se nedala: „Válečné roky z ní udělaly tvrdou, samostatnou a neobyčejně houževnatou ženu, která si celý život stála za svým,“ říkali o temperamentní herečce kolegové, kteří se na ni dívali jako na nějaké zjevení. Sotva totiž „levou zadní“ absolvovala slavnou mnichovskou hereckou školu Otto Falckenberga, přetáhl ji do svého slavného divadla Berliner Ensemble sám legendární dramatik Bertolt Brecht. Učil ji hrát, obsadil ji do svých nejlepších her (Matka Kuráž) a udělal z Ruth Drexel jednu z největších divadelních hereček své doby!

Ruth také režírovala a později se stala dlouholetou ředitelkou mnichovského Volkstheateru, kde vládla pevnou rukou a spolupracovala s těmi největšími filmovými režiséry. V Německu patřila mezi nejuznávanější divadelní osobnosti a souběžně s jevištní kariérou se s gustem zhostila i mnoha seriálových a filmových rolí. Mimo Big Bena se Ruth objevila v dalších německých filmech a seriálech jako například Místo činu, Derrick, Agathe, Wildwechsel, Markýza z O…, Francesca, Die Heilerin nebo Svědectví vraždy. Sama ale říkala, že její životní rolí je právě všetečná majitelka penzionu Resi Berghammer, která se snaží najít svému zatvrzelému otylému synovi nevěstu a dělá samé maléry.

„Já se pro roli Resi narodila. Doma uklízím stejně pečlivě jako ona. Někdy jsem jen tak v pauzách mezi záběry v penzionu vzala prachovku a utírala tam nábytek a pavučiny z oken. Vařím bavorská jídla, piju pivo, ráda zpívám v hospodě. Resin život je můj život. Někdy jsem měla na natáčení i svoje oblečení,“ usmívala se Ruth Drexel, která také často do role „přenášela“ své mateřské zkušenosti: „Já nemám syna. Ale kdybych ho měla, asi by to dopadlo podobně. On tlustý, já kuchtička…“ říkala herečka, která měla v reálu dvě dcery.

Jejím prvním manželem se stal už v roce 1955 Michael Adami, kterého potkala během studií na zmiňované mnichovské herecké škole. Dceru Katharinu porodila Ruth rok po svatbě a s Adamim prožila 11 let. Manželství skončilo rozvodem v roce 1965. „Pak jsem byla dlouho sama, i když jsem o nápadníky nouzi neměla. Chtěla jsem ale lásku. Myslela jsem, že už mě to nikdy nepotká,“ přiznávala upřímně Ruth Drexel.

A svou vysněnou lásku našla - v roce 1969 se bláznivě zamilovala do slavného německého herce Hanse Brennera. Žili spolu „na psí knížku“, v roce 1975 se Ruth a Hansovi narodila dcera Cilli a záhy už tvořili jeden z nejpevnějších párů německého šoubyznysu. Ale Brenner na začátku vztahu tak trochu „ujel“ - v roce 1971 prožil zakázaný románek s rakouskou kolegyní Monicou Bleibtreu, ze kterého se narodil dnes slavný herec Moritz Bleibtreu. Ruth a Hans spolu nakonec prožili téměř třicet let.

Když Hans Brenner v roce 1998 ve věku 60 let zemřel na rakovinu, Ruth se nemohla ani vzpamatovat. Pak dala rozhovor deníku Bild, v němž upřímně přiznávala: „Bylo to hrozně rychlé. Diagnostikovali mu nemoc - a za pár měsíců byl mrtvý. Už se nikdy nezamiluji, to vím. Život mě opravdu nešetří. Je krutý, ale každou svou vrásku mám zaslouženou,“ usmívala se mezi slzy herečka, kterou před kolapsem zachránila práce a vnoučata.

Osud však měl pro Ruth Drexel nachystanou vůbec nejtěžší zkoušku. V březnu roku 2007, uprostřed rozjetého natáčení dalších dílů Big Bena, si od lékařů vyslechla krutou diagnózu rakoviny. A jako obvykle nikomu nic neřekla, s nemocí bojovala v naprostém soukromí za pomoci dcer a odmítala jakýkoliv soucit okolí. Dokonce se s obrovským sebezapřením vrátila v roce 2009 před kamery, aby dotočila poslední díl seriálu Big Ben!

Ruth Drexel se prala jako lvice, zákeřnou chorobu ale neměla šanci porazit. Milovaná herečka zemřela 26. února 2009 ve věku 78 let. Pochována je na hřbitově ve Feldkirchenu u Mnichova v prostém hrobě s železným křížkem. Dcera Cilli vzpomínala: „Nechtěla přikrývat žádným mramorem. Říkala, že tak nám bude blíž. A já tomu věřím. Máma je všude!“

Zpracováno podle:

Munzinger.de, Médium.cz (2) (3), Find a Grave, Ruth Drexel (2), Kinobox, ČSFD, BILD, SteffiLine.de, Filmportal.de, Waz.de, Gedenkseiten, Die Welt, Cilli Drexel, Hans Brenner, TZ.de, Bertolt Brecht, Páté kafe